„Obvykle platí, že pokud vám vznikl nárok na penzi, a to je i případ britských europoslanců, dostanete penzi podle toho, kolik jste si na ni přispívali,“ vysvětluje mluvčí Evropského parlamentu Marjory van der Broekeová.

Její slova potvrzuje i europoslanec za KDU-ČSL, právník Pavel Svoboda. „Mezinárodní právo pro tyto situace požaduje zachování nabytých práv pro fyzické a právnické osoby. To znamená, že jejich nároky například na důchody a tak podobně, by měly být zachovány,“ říká.

I pokud Británie Evropskou unii opustí, mohou se tak její europoslanci těšit na unijní příspěvek na stáří. A ten podle počtu let strávených v poslaneckých lavicích může činit až desítky tisíc liber ročně.

Britský konzervativní europoslanec Richard Ashworth, jako jeden z těch, kterých se tato otázka osobně týká, svůj budoucí unijní důchod ale prý neřeší.

„Nechci budit dojem, že britští europoslanci se víc zajímají o své penze než o práva své země. To je nesmysl. Není to nijak důležité a budeme se tím zabývat, až na to bude ten správný čas,“ říká.

„Naším prvořadým úkolem je, abychom sloužili naší zemi a zájmům našich občanů. Záležitost penzí můžeme řešit později. Takže momentálně nemám vůbec představu, jaký důchod budu mít,“ tvrdí Ashworth.

Štěpán Sedláček, Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít