Z Česka do indického zařízení Vantara odešlo přes 6 tisíc zvířat | Zdroj: koláž iROZHLAS.cz / Pixabay
Linka Praha–Vantara: Kriticky ohrožené druhy i stovky klokanů míří do indického zařízení. Jaký je jejich osud?
- Tisíce plazů, 441 klokanů, 217 primátů, 138 lam nebo 68 jelenů. Taková zvířata odcestovala z Česka do soukromého indického zařízení Vantara. Radiožurnál zjistil, že se tak český chovatel a obchodník stal během pár měsíců zcela nejaktivnějším vývozcem do tohoto parku v celé Evropě.
- Vantara ale není běžnou zoologickou zahradou, jaké známe ze západního světa. Vlastní ji syn nejbohatšího Asiata. Společnost na svých stránkách uvedla, že jejich branou prošlo už 150 tisíc exemplářů, zařízení přitom není otevřené veřejnosti. Zahraniční média upozorňují na podezření, že zařízení nelegálně obchoduje s volně žijícími zvířaty.
- České úřady, které na vývozy zvířat do zahraničí dohlíží, sice všechny exporty povolují, ohledně indického zařízení ale mají několik nezodpovězených otázek. Není jim například jasné, proč takové množství druhů do Asie z Česka putuje a jak se jim tam následně daří.
Česká republika je historicky považována za chovatelskou velmoc. Není tak divu, že ročně odtud putují do celého světa desítky tisíc zvířat, například úspěšně odchovaní sokoli, různé druhy papoušků nebo chameleoni a další plazi.
V loňském roce ale přibyla mezi vývozní destinace nová lokalita, a sice indické záchranné a chovatelské zařízení Vantara. Už v minulosti přitom upozornil německý deník Süddeustche Zeitung, že do ní putuje „neuvěřitelné“ množství zvířat, není jasné, zda některá z nich nepochází z volné přírody, a vypátral, že někteří obchodníci, kteří Vantaře dodávají zvířata, mohli založit fiktivní zoologické zahrady, aby vývozy zlegalizovali.
Veřejnosti nepřístupný megaprojekt, který nemá v historii lidstva obdoby, tak začal po celém světě získávat zvířata všech druhů.
Mezi země spolupracující s tímto projektem se okamžitě přidalo i Česko. Vše, jak zjistil Radiožurnál, probíhá přes chovatele a obchodníka z jižních Čech Jindřicha Blahože. Zatímco dřív zajišťoval pro české zoo přísun potkanů a zeleně na krmení, poslední rok rozjel mnohem větší byznys. Přes ruzyňské letiště začaly pod jeho taktovkou proudit tisíce zvířat do Indie.
Vše probíhá zcela legálně, české úřady ale upozorňují, že kolem osudu takto vyvezených zvířat panuje řada nejasností. „Otázka, zda skutečně zvířata končí v onom indickém zařízení a jak je s nimi nakládáno, je, vzhledem k obrovským počtům vyvezených exemplářů, na místě,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká.
Ze země se začalo vyvážet nepřeberné množství různých druhů. Vedle těch méně chráněných, jako jsou varani, krajty nebo krocani, se v exportních dokumentech začala objevovat i zvířata, která patří k nejpřísněji chráněným exemplářům na světě, tedy kriticky ohroženým.
Do Indie odcestovalo přes dvě desítky želv paprsčitých, 13 leguánů a 22 gekonů modrých. Mířili tam ale i primáti, v přepravních boxech odcestovalo tucet tamarínů pinčích, 10 lemurů vari, 21 lvíčků zlatohlavých nebo 20 kosmanů zakrslých.
Podle statistiky ministerstva životního prostředí, kterou má Radiožurnál k dispozici, tak do tohoto zařízení zatím putovalo přes 850 mezinárodně chráněných zvířat podle uznávaných příloh mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy CITES.
Tím ale výčet nekončí. Ministerstvo totiž eviduje pouze ohrožené druhy. Kompletní údaje pak vede krajská veterinární správa, která má přehled o všech vyvezených exemplářích.
A jak Radiožurnálu potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů, za drtivou většinou těchto vývozů stál již zmíněný český obchodník. Do indické živé sbírky tak putovalo přes 440 klokanů, téměř šest tisíc plazů, 68 jelenů nebo 28 bizonů.
Jeden chovatel tedy podle veterinární správy celkem vyvezl více než 6700 kusů zvířat. A další vývozy se chystají. Pro srovnání, stejný počet zvířat, ale jiných druhů má zhruba pražská zoologická zahrada.
Český obchodník Jindřich Blahož je co do počtu vyvezených zvířat do této organizace nejaktivnější v celé Evropské unii. Vyplývá to z výčtu unijní databáze Traces NT za roky 2023 až 2025, do které se musí hlásit všechny oficiální exporty zvířat do třetích zemí. Česko v ní svítí s tisíci zvířat jako nejaktivnější, druhé v pořadí je Dánsko, ze kterého odešlo 51 papoušků, a následuje Belgie s 22 papoušky a dalšími ptáky.
Blahož od roku 2023 vlastní zoo koutek v Mikulově na hranicích s Rakouskem. Taktéž v jihočeské obci, kde bydlí, se nachází několik klecí s menšími druhy opic. Tak obrovské množství zvířat ale shání i v cizině – od Německa, Polska, přes Nizozemsko, Itálii až po Peru. Z jihoamerického státu získal 21 lenochodů a dva mravenečníky.
„Poptávám to víceméně přes známé lidi. Všichni chovatelé spolu spolupracujeme a známe se, takže se dá dopídit, kdo který druh chová, množí. Češi jsou chovatelská velmoc, to, co se u nás množí, se nemnoží jinde na světě,“ popisuje Blahož, jak vše probíhá.
V Česku splní všechny náležitosti, doloží původ zvířat, že nepochází z volné přírody, získá potřebná povolení a nákladními letadly je posílá do Indie. Přímo ze zařízení mu pak chodí dotazy na konkrétní zvířata.
Indický majitel parku by podle Blahože chtěl všechna zvířata na světě. „Dotazují se na různé druhy a ty se buď seženou, nebo ne. Oni ucelují, doplňují svou kolekci a chtějí ji mít úplnou. Chtějí mít v podstatě všechny druhy zvířat, které jsou,“ vysvětluje obchodník, proč do Indie proudí takové množství exemplářů.
Jenže právě i takový záměr budí pochybnosti mezi českými úřady a odborníky na export zvířat, se kterými měl Radiožurnál možnost situaci rozebrat.
Není jim jasné, proč vedle vzácných zvířat putují přes půlku světa i ta sice běžná, ale raritní například barvou kůže, nebo hospodářské kusy. Zároveň si kladou otázku, zda zvířata, která se běžně chovají v Evropě, mají putovat do záchranného centra v Indii.
Přepych v indickém stylu
Jak už je asi zřejmé, indické zařízení Vantara není obyčejnou zoologickou zahradou, jaké známe z Česka a střední Evropy, jde o obrovský komplex výběhů a pavilonů, který nechal vybudovat Amant Ambani, syn nejbohatšího muže v Asii Mukeshe Ambaniho. Oficiálně ho pojmenoval Greens Zoological Rescue and Rehabilitation Centre (GZRRC). Velikosti celého projektu, který dle dostupných informací dosahuje rozlohy zhruba 12 kilometrů čtverečních, odpovídá i množství chovaných zvířat.
Soukromý objekt ležící v sousedství největšího rafinérského komplexu na světě dosud nebyl zpřístupněný veřejnosti, což je v Česku jednou z podmínek, které musí zoologické zahrady splňovat. Myslí na to také Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Podle jejích stanov je poslání zoo vzdělávání a osvětová činnost, měly by také prezentovat chované druhy veřejnosti. Zařízení Vantara se však členem této asociace dosud nestalo.
Podle chovatele Blahože se otevření veřejnosti v budoucnu ani neplánuje. „Ta zoologická veřejnosti přístupná je, ale jenom odborníkům z té dané branže. Nepouští tam obyčejné lidi, kteří hážou krmení zvířatům, jako se to děje tady. Takové věci on neřeší a nikdy řešit nebude, protože je to tak obrovské, že by se asi zbláznil. Takže to zařízení slouží odborníkům v daném oboru,“ říká s tím, že se s majitelem zařízení zná.
Na samém začátku v roce 2013 ale stál projekt záchrany slonů, které lidé dříve využívali při těžbě dřeva nebo je nutili vystupovat v cirkusech. Strůjce projektu Ambani se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že ho ovlivnila jeho matka, když v dětství při společném cestování koupili nemocného slona a začali se o něj starat.
A s takovou misí vzniklo před lety také záchranné centrum Radhe Krishna Temple Elephant Welfare Trust (RKTEWT). Majitelé pro největší suchozemské savce vytvořili ráj na zemi, ve kterém se vedle obrovských pastvin nachází bazény s vodními tryskami, operační sály a prvotřídní chovatelská péče.
Později se centrum začalo rozrůstat třeba o zachráněné levharty, které například srazilo auto, takových divokých koček by v zařízení mělo být až 256. Vyplývá to z výroční zprávy mezi lety 2023 a 2024.
Mezi zachráněnými živočichy mají být ale i krokodýli dovezení z farem v Africe, kde je komerčně chovají pro jejich kůži. Právě ve Vantaře jim pak dopřávají „odtučňovací kůru“, aby se dostali na svou standardní hmotnost na rozdíl od dřívějšího pobytu, kde se snažili dosáhnout co největší plochy kůže, popisuje se v jednom propagačním videu.
Rozloha areálu je jasně viditelná i z leteckých snímků.
Již zmíněná výroční zpráva také přibližuje, jaká mise je pro Vantaru určující.
„GZRRC usiluje o záchranu druhů spojením našich odborných znalostí v oblasti péče o zvířata a zároveň vědeckých poznatků o ochraně přírody s naším odhodláním inspirovat k ochraně přírody prostřednictvím nejlepších způsobů hospodaření a šířením osvěty mezi lidmi,“ zní jeden z prvních odstavců.
Zpráva sice obsahuje informace, že v tomto centru žije přes deset tisíc zvířat, takové informace jsou ale už zastaralé. Společná investigativní práce novinářů z německého deníku Süddeutscher Zeitung a venezuelského média Armando Info odhalila, že především v druhé polovině roku 2024 došlo k obrovským dodávkám zvířat z celého světa.
Z více než třiceti zemí putovalo jen za toto období do indického zařízení 39 tisíc zvířat. Süddeutscher Zeitung došel k závěru na základě provedené analýzy, že nejvíce jich odešlo ze Spojených arabských emirátů. Zařízení nyní na svých webových stránkách dokonce uvádí počet 150 tisíc.
Taková čísla znamenají jedno: Vantara je největší chovatelským projektem v historii světa. O zvířata se podle společnosti stará přes dvě stě veterinářů a dva tisíce chovatelů.
Politickou podporu parku dodal sám indický premiér Naréndra Módí, který se na jaře tohoto roku nechal ve Vantaře zvěčnit s několika zvířaty. Ještě předtím zařízení získalo vyznamenání od indické vlády oceňující životní podmínky zachráněných slonů.
Radiožurnál oslovil Vantaru a zaslal jí sérii dotazů, do vydání článku ale nikdo ze zařízení nereagoval.
Skupování zvířat po celém světě ale s sebou nese velká rizika, jak upozorňují v médiích experti a světové organizace. Tak obrovská poptávka po žijících zvířatech může narušit celosvětový trh, který se vyprazdňuje, což vytváří dobré podhoubí pro pytláky a pašeráky. Odkud totiž budou obchodníci brát zvířata, když se dostupné kusy budou nacházet pouze ve volné přírodě?
Němečtí novináři došli k závěru, že mnoho obchodníků s Vantarou sídlí v zemích jako je Venezuela, Demokratická republika Kongo a Indonésie. Právě tyto státy jsou pak podle nich považovány za ohniska nelegálního obchodu se zvířaty, která bývají odchycena přímo z volné přírody. Takové nařčení ale vedení Vantary opakovaně odmítá.
Gorila horská
Otazníky visí například nad přesunem gorily horské do Vantary ze Spojených arabských emirátů. Deník Süddeutsche Zeitung zdůraznil, že žádné zvíře takového druhu oficiálně nežije v zajetí, protože ve volné přírodě se vyskytuje jen asi 1000 jedinců. Zároveň s odkazem na odborníky uvedl, že nedává smysl posílat jedno zvíře do záchranného centra v Indii, ale mělo by se spíš vrátit do přirozeného prostředí v Africe.
Například Jihoafrické fórum na ochranu volně žijících zvířat, které sdružuje na 30 organizací, letos v březnu požádalo ministra životního prostředí, aby vláda vyšetřila vývoz divokých zvířat do Vantary. Informoval o tom deník The Independent s tím, že se obávají, že takto dovezené druhy se stanou předmětem obchodu. Indické záchranné centrum ale všechna podezření odmítlo a uvedlo, že vždy postupovalo podle zákonů.
Vantara se zatím nestala součástí mezinárodně uznávané organizace Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) sdružující zahrady po celém světě. A jak asociace potvrdila Radiožurnálu, doposud ani o členství nepožádala.
V nedávné době ale rozšířila seznam euroasijské asociace, která má hlavní sídlo v Moskvě. Sdružují se v ní zahrady z Ruska, Kazachstánu nebo Číny. Z Česka jsou na seznam zahrady Hluboká, Chleby a Olomouc.
Nezodpovězené otázky úřadů
Na vývoz zvířat z Česka dohlíží hned několik státních institucí. Zvířata jsou pomyslně rozdělena na ta, která jsou chráněna podle světové úmluvy CITES, a běžné druhy. Chovatel musí u těch chráněných doložit jejich původ, úřady pak zkoumají i účel, proč mají odcestovat, nebo posuzují, zda vývoz neohrozí zachování druhu.
Všechna zvířata dosud odcestovala s označením „Z“, tedy za zoologickým účelem. Vantara ale běžnou zoologickou zahradou není a není ani jasné, jestli vyvážené druhy ze střední Evropy potřebují zachránit v indickém záchranném centru. Na takovou otázku nyní hledají odpověď i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a ministerstvo životního prostředí.
„Situací týkající se okolností dalšího chovu a jeho celkovým konceptem a dalšími otázkami s tímto spojenými se pochopitelně zabýváme a tyto okolnosti pečlivě prověřujeme,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Prostřednictvím agentury se ministerstvo snaží od indického protějšku CITES získat odpovědi, které jsou pro ně závazné. I kdyby měly úřady o stanovisku z Indie pochybnosti, musí ho brát jako relevantní podklad pro rozhodování o vývozních žádostech.
„Zjednodušeně řečeno, pokud jsou všechny náležitosti o původu druhu, jeho míry ohrožení i o místě, kam má být exemplář umístěn, v pořádku, není důvod, aby ministerstvo životního prostředí nevydalo žádané povolení,“ sdělila Krejčí.
Zároveň ale uvedla, že v současné chvíli nemají informace, které by naznačovaly, že by se chovaná zvířata mohla stát předmětem nelegálních aktivit.
Pochybnosti mají také inspektoři z České inspekce životního prostředí. Ti se sice k povolení vývozu nevyjadřují, kontrolují ale všechny exportní bedny na pražském letišti před odletem do Indie.
Ani jim se však myšlenka indického podnikatele, že by zvířata rád vracel zpátky do přírody, nezamlouvá. „Ta je, vzhledem ke genetickým dispozicím, které jsou dány zejména tím, že zvířata jsou chována po mnoho generací v lidské péči, u většiny druhů zcela nereálná, navíc riskantní pro divoké populace daných druhů (možné zavlečení nepůvodních nákaz, genetických vad do genofondu apod.),“ uvedla mluvčí Miriam Loužecká.
České úředníky ale nejvíce zaráží počty vyvážených zvířat do jednoho zařízení, které nemají obdoby. Nevědí také, v jakých podmínkách zvířata dále žijí.
„Počty jedinců a živočišných druhů, putujících do daného zařízení, jsou zarážející a je třeba zůstat na pozoru před jakýmikoliv činnostmi, které mohou být na zařízení vázané. Obavy jsou v tomto případě namístě, jelikož do zařízení putují mnohdy obtížně chovatelné a na podmínky náročné druhy vzácných zvířat, jejichž chov může být komplikovaný i v moderních evropských zoologických zahradách, těžících z mnohaletých zkušeností,“ přiblížila Loužecká.
Indické zařízení Vantara se také projednávalo na únorovém zasedání Stálého výboru CITES. Ten následně zavázal sekretariát, aby s centrem udržovalo komunikaci a silněji s ním spolupracovalo ohledně dovážených zvířat. Ještě v tomto roce by také měla proběhnout mise sekretariátu do Vantary, která by měla ověřit dříve poskytované informace.
