Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok. Do ulic chilské metropole vyšli příznivci obou táborů, jedni slavit, druzí protestovat. Skupina radikálů v metropoli zapalovala pneumatiky a házela kameny na auta, uvedl server deníku El Mercurio.

„Pokorně přijímám hlas chilského lidu,“ řekl po oznámení výsledků Boric. Vyzval také všechny politické strany, aby společně připravily nový ústavodárný proces. Zatím není jasné, jak bude vypadat. Už na pondělí svolal vedení obou komor parlamentu.

Obyvatelé Chile v plebiscitu rozhodovali, zda přestane platit ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, která nicméně od té doby doznala několik desítek úprav. Hlasovali o návrhu, který rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Většinu v něm tvořili zástupci levice a nezávislí.

„Musíme pohřbít Pinochetovu ústavu, která zvýhodňuje jen bohaté,“ citovala agentura AP jednoho ze zastánců nyní odmítnutého návrhu. Padesátiletý Italo Hernández hlasoval ve volební místnosti na stadionu v Santiagu de Chile, který byl za Pinochetovy diktatury (1973–1990) používán k věznění a mučení kritiků režimu.

„Bylo to velmi symbolické a velmi emotivní,“ řekl Hernández. Lorena Cornejová z opačného tábora AP řekla, že rovněž chce novou ústavu, ale takovou, která bude reprezentovat a spojovat všechny Chilany.

Protesty změnu

Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019, kteří demonstrovali proti letité sociální nerovnosti, za reformu penzijního systému a větší roli státu ve zdravotnictví či školství. Před dvěma lety se pak v referendu při padesátiprocentní účasti 78 procent hlasujících vyslovilo pro vytvoření nové ústavy a pro to, že ji má sestavit volené ústavodárné shromáždění.

Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě napovídaly, že ústava v referendu neprojde. Je ale překvapením, že odpůrci zvítězili takovým rozdílem. Negativní výsledek je hlášen ze všech regionů, včetně chilské metropole, která byla baštou voličů levicového prezidenta Borice v loňských prezidentských volbách a kde se proti návrhu ústavy vyslovilo 55 procent.

Podle analytiků, které citoval například server BBC Mundo, i průzkumů mínění před referendem jsou mezi hlavními důvody odmítnutí návrhu mimo jiné záměr zrušit horní komoru parlamentu, místo níž měla vzniknout Sněmovna regionů, či právo na autonomii domorodých národů, které tvoří asi 13 procent ze zhruba 19 milionů obyvatel Chile.

Progresivní návrh

Odpůrci se obávali, že by to mohlo narušit územní celistvost státu. Návrh zakotvoval i právo na pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých etnik, jejichž kompetence měl stanovit zákon.

Návrh byl považován za velmi progresivní i v otázce ochrany přírody či genderové rovnosti. Například stanovil povinnost vlády přijímat opatření v boji proti klimatu či de facto zakotvoval i právo žen na přerušení těhotenství.

Navzdory tomu, že účast v referendu byla povinná, přišlo hlasovat 86 procent voličů. Hlasovat nemuseli Chilané v zahraničí ani ti, co žijí více než 200 kilometrů od svého voličského okrsku, ti to ale museli v neděli nahlásit na policejní stanici. Pokutě se vyhnou i ti, kteří měli zdravotní či jiné vážné problémy.

Na výsledky reagoval ze zahraničí už například levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro, který v reakci na twitteru napsal: „Pinochet ožil.“ Naopak jeh předchůdce v úřadu hlavy státu Iván Duque výsledek přivítal. „Promluvil chilský lid v krásném demokratickém dni,“ napsal pravicový exprezident Kolumbie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít