V USA chybí podmínky, aby ženy nemusely potrat vůbec podstupovat, míní protestantský kazatel Novák
Právo žen v USA podstoupit interrupci doznalo po 50 letech změnu. Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu z letošního června přechází definování postoje k potratům z federální úrovně na jednotlivé státy a jejich politika se v této věci diametrálně liší.
Od roku 1973 ve Spojených státech platilo, že podle ústavy mají všechny ženy právo na volný přístup k umělému ukončení těhotenství zhruba do 23. týdne. Od této doby byly potraty v USA legální, což nekorespondovalo s filozofií států vedených republikány.
Letos se tak až k Nejvyššímu soudu dostal zákaz potratů v Mississippi po 15. týdnu těhotenství. Výsledkem bylo zrušení práva na potrat na federální úrovni, odpovědnost byla tedy přenesena na jednotlivé státy.
„Celkem to odpovídá konzervativnímu trendu, který můžeme vidět nejenom v Americe, ale také v různých evropských státech. Můžeme připomenout třeba Polsko, kde jsou interrupce značně omezeny od roku 2020, nebo i Slovensko, které v dubnu letošního roku představilo novelu zákona, ve kterém také jde o omezení interrupcí,“ říká amerikanistka a literární historička Františka Šormová, která je členkou křesťansko-feministického kolektivu RFK.
Ve stejném balíčku takových trendů můžeme najít další témata jako LGBTQ+ komunitu a její práva. „Z tohoto hlediska to rozhodnutí vlastně není šokující a jenom kopíruje nějaký globální trend společnosti, která se dále rozděluje a polarizuje.“
Podle Davida Nováka, teologa, protestantského kazatele a předsedy Rady církve bratrské, se v Americe v tomto případě míchají dvě věci – etika a politika. „Za etickými otázkami se skrývají i otázky politické. Ti politici to mají dobře vytipované, cílí na určitou skupinu lidí a získávají politické body.“
Jako příklad takového politika uvádí Donalda Trumpa, který je na veřejnosti jedním z horlivých podporovatelů pro-life. „Já mu to ale nevěřím. Už jenom vzhledem k jeho promiskuitnímu způsobu života.“
Novák upozorňuje, že je vždy nebezpečné, když se náboženství spojuje s politikou, „když se ve jménu Boha začne dělat cokoliv“.
„V Americe výrazně chybí podmínky pro to, aby ženy potrat vůbec nemusely podstupovat,“ míní teolog. S tím souhlasí i Šormová.
„Nevidíme kontext sexuální výchovy, kterou ti samí lidé, kteří podporují totální zákaz interrupcí, odmítají. V USA jsou také tzv. antikoncepční poušti, což jsou oblasti, ve kterých ženy nemají možnost nechat si předepsat antikoncepci a tak dále.“
Jaké důsledky to má pro životy Američanek, ale také Američanů? Jak se do postoje k potratům promítá vedle politiky také náboženské přesvědčení těch, kdo definují a přijímají legislativu?
Proč je důležité, a to pro všechny země, pozorně vnímat, co striktně definované postoje státu k takto složitým otázkám lidského bytí a nebytí dělají s osudy lidí a před jaká dilemata je staví? Poslechněte si celou debatu Vertikály.