Čína stále razí politiku nulové tolerance. Očkováno má přes 75 procent lidí, na lockdownech ale trvá
Zatímco státy jako Austrálie nebo Nový Zéland, které ještě nedávno razily strategii nulové tolerance podobně jako Čína, od drakonických opatřeních kvůli „pár“ případům definitivně upustily, v Číně je realita stále stejná. Peking i nadále uzavírá a testuje celá města pokaždé, když se v miliardové populaci objeví jen několik nakažených jednotlivců. Nervozita čínské společnosti proto sílí.
Wang Li-ťie původně plánoval, že si v říjnu udělá výlet do pouště Gobi a navštíví turisty hojně vyhledávané místo, kde se příroda na podzim barví do jasně žluté. Poté, co se v nedalekém městě objevilo několik případů covidu-19, ale obyvatel Pekingu musel změnit plány.
Na necelé tři týdny zůstal uvězněný v karanténě ve městě Ejin Banner, které leží v jedné z autonomních oblastí Vnitřního Mongolska. Podle agentury AP potkal stejný osud zhruba 9000 dalších turistů.
Výběr z médií: přísnější opatření na olympiádě, možné nové štítky na potravinách a více čipů v Česku
Číst článek
Ve stejnou dobu také čínské úřady nařídily uzávěru čtyřmilionového města Lan-čou, kde došlo k lokálnímu šíření nákazy koronavirem. Všichni obyvatelé proto dostali nařízeno zůstávat doma, povolené jim byly jen cesty do práce, na nákup nebo k lékaři. Rozhodnutí přitom padlo v den, kdy laboratoře v celé Číně zaznamenaly pouze 29 případů lokálního přenosu viru SARS-CoV-2 za uplynulých 24 hodin.
I v tomto případě tak čínské úřady postupovaly v rámci politiky takzvané nulové tolerance, kterou razí od samého počátku koronavirové pandemie. I kvůli pouhým několika novým případům tak izoluje celá města, zavádí přísné lockdowny a provádí masové testování obyvatel.
Podobně přísný přístup následně zvolily i některé další země, jako například Austrálie nebo Nový Zéland, které podobně jako Čína vsadily na politiku nulové tolerance vůči covidu. Tyto státy s velmi nekompromisním přístupem ale v posledních týdnech začínají měnit svůj postoj, uvolňují restrikce a znovu se otevírají světu.
Čína, která má podle dat tamních úřadů naočkováno přes 75 procent své 1,4miliardové populace, nechce z původní strategie couvnout ani o píď. S ohledem na blížící se zimní olympiádu, která se má v Pekingu konat v únoru, jsou úřady naopak ještě přísnější.
„Náklady jsou skutečně velmi vysoké, pokud bychom ale uvolnili (politiku nulové tolerance) a přestali bychom situaci zvládat, náklady by byly ještě vyšší,“ uvedl v nedávném televizním rozhovoru jeden z předních vládních expertů v oblasti medicíny Čung Nan-šan.
Nástroj čínské propagandy
Celoplošné uzavírky měst kvůli pár případům covidu vyvolávají mezi čínskými obyvateli stále silnější nervozitu. Podle agentury AP je napětí obzvlášť citelné v oblastech, jako je čínské město Ruili, které za poslední rok zažilo hned několik lockdownů.
Čtyři nakažení a pozastavení výroby. Města v čínském pohraničí zpřísňují restrikce kvůli covidu
Číst článek
Agentura AP nicméně podotýká, že pro Peking se důsledná kontrola viru stala otázkou hrdosti a silným nástrojem propagandy, která má svědčit o „dokonalé formě vládnutí“.
„Stává se to součástí oficiálního narativu, který tento přístup podporuje a dává ho do souvislosti s nadřazeností čínského politického systému,“ tvrdí analytik think-tanku Rada pro zahraniční vztahy Jen-čung Chuang, podle kterého má čínské vedení k pokračování tvrdého přístupu také další důvod.
I malé procento nakažených, které by skončilo kvůli covidu-19 v nemocnicích, by v Číně mohlo nastartovat krizi mnohem větších rozměrů. Pro vládu, která na udržení nízkých covidových statistik vsadila vlastní pověst, by přitom plná zdravotnická zařízení mohla znamenat velký reputační problém.
„Myslím, že to, čeho se vládní představitelé, odborníci a úředníci zabývající se veřejným zdravím, nejvíce obávají, je riziko, že i nepatrné uvolnění může vést k mnohem větším ohniskům,“ dodává expert z Rady pro zahraniční vztahy.
Jak těžký je život v pandemii pro lidi z města Ruili, ukazuje i hojně sdílené video ani ne dvouletého chlapce, který byl od svého narození testován na koronavirus už více než 70krát. Nahrávky z testování, které natočil a sestříhal jeho otec, vyvolala mezi lidmi vlnu soucitu, čínská propaganda ji ale využila k vlastní propagandě – ukázala tak, jak jsou čínští občané v boji s covidem tvrdí.
Vedení města Ruili sice koncem října oznámilo, že za těžkosti způsobené covidovými opatřeními obyvatelům zaplatí v přepočtu něco přes 3000 korun a malým podnikům odloží splátky půjček, mnozí by ale politice nulové tolerance raději dali sbohem.
Jedním z nich je i Li Chuej, který žije v čínské provincii Sin-ťiang. Jeho matka, která žije v nedaleké vesnici, si před nedávnem vykloubila zápěstí, kvůli protikoronavirovým restrikcím ale nemohla do města k lékaři. Do nemocnice se dostala až po řadě proseb jejího syna zhruba týden po zranění, Li Chuej ji ale stále neviděl.
„Nevím, jak dlouho to mohou obyvatelé našeho města ještě vydržet, ale já už to opravdu nevydržím,“ tvrdí obyvatel Sin-ťiangu.
