Dělníci od Velkých jezer, polští emigranti a ženy z Michiganu. O Bílém domě rozhodnou v sedmi státech

K prezidentským volbám v roce 2020 přišlo 157 milionů Američanů. Běžně přesto slýcháme, že o obsazení postu nejmocnějšího muže či ženy na světě rozhodují desítky až nižší stovky tisíc hlasů a že hlas některého Američana má větší váhu než jiný. Letošní volby nebudou výjimkou. Pozornost médií, předvolebních kampaní i všech amerických voličů, kteří jen trochu sledují politiku ve své zemi, se letos upírá na sedm amerických regionů a jejich obyvatele.

Washington 8. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Klíčové, rozhodující, bitevní, nerozhodné, anglicky „swing states“, doslova „houpačkové státy“, kde Trump či Harrisová vedou jen velmi těsně a podpora u voleb se může přehoupnout na jednu či druhou stranu jen díky tisícovkám hlasů – řeč je o Pensylvánii, Wisconsinu, Michiganu, Severní Karolíně, Georgii, Arizoně a Nevadě.

Vzejde z vyrovnaného souboje o Bílý dům vítězně republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová jako první žena v historii? Rozhodující hlasy mohou odevzdat i polští emigranti v Pensylvánii, mladé ženy v Arizoně nebo dělníci v továrnách na auta v Michiganu.

Oba kandidáti dělají maximum možného, aby nejen tyto skupiny přesvědčili. Předvolební kampaně stojí stovky milionů dolarů, tisíce procestovaných mil a miliony nachozených kroků dobrovolníků, kteří ve městech ťukají na jedny dveře za druhými a burcují Američany k volbám.

Analýza webu iROZHLAS.cz přináší bližší pohled na místa, kde bude sčítání hlasů po 5. listopadu svět sledovat s největším napětím.

Co jsou ‚swing states‘?

Volba prezidenta ve Spojených státech skýtá hned několik paradoxů, které ovlivní nejen listopadový výsledek, ale hýbou i aktuálním děním.

Prezidentem či prezidentkou se nestane člověk, který získá nejvíc amerických hlasů, ale člověk, který získá nejvíce hlasů takzvaných volitelů. K vítězství ve volbách stačí více než polovina. Volitelé zastupují americké státy, výjimečně jejich části, a to systémem prosté většiny. Pokud 51 procent obyvatel například Kalifornie bude volit Harrisovou, získá demokratka všechny kalifornské volitele.

Každý americký stát má však volitelů jiný počet. Ten sice odráží, kolik lidí ve státě žije, minimální počet je však tři. Stane se proto, že v některém státě hlas jednoho volitele zastupuje 150 tisíc lidí a v jiném 300 tisíc.

Jako swing states se označují státy, kde jsou předvolební průzkumy tak těsné, že až do volební noci nebude jasné, zda stát a všechny jeho volitele ovládne Trump, nebo Harrisová. Takových států je letos sedm, tedy opět dost na to, aby až do volební noci nebylo jasné, kdo usedne v Bílém domě.

O tom, zda bude v těch či oněch volbách stát nerozhodným, rozhoduje především pohyb lidí a ekonomiky – stejně jako mohou Češi vzpomínat na historický fenomén českého sklářství, mohou v Michiganu na severovýchodě USA vzpomínat na tamní velkolepý těžký průmysl.

V jeho hlavním městě Detroitu dnes ale žije o více než milion lidí méně než v roce 1950 a Detroit se řadí na přední příčky, pokud jde o počet Američanů s arabským původem. Dnešní obyvatelé Michiganu už nejsou těmi, kým byli před třiceti lety. Uslyší na jiná politická prohlášení a budou jinak volit. Volební týmy Trumpa a Harrisové jsou si toho vědomé.

„Tyto státy díky tomu mají větší vliv na americkou politiku, alespoň na tu teoretickou politiku v předvolební kampani, když ne reálnou,“ vysvětluje amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

„Když Donald Trump víc než normálně mluví o clech na zemědělské produkty, je to patrně kvůli Wisconsinu. Bude se taky mnohem více řešit těžký průmysl a frakování kvůli Pensylvánii a Michiganu,“ pokračuje Beneš.

Opakem swing states jsou státy, kde mají kandidáti vítězství a hlasy všech volitelů prakticky jisté. Například ve zmíněné Kalifornii republikánský kandidát zvítězil naposledy v roce 1988.

„Je zbytečné, aby Trump jezdil do Kalifornie, nebo aby se Harrisová výrazně ukazovala v Texasu,“ dodává Beneš.

Kudy do Bílého domu?

Kdyby se volby konaly dnes, zvítězila by podle průměrů předvolebních průzkumů analytické společnosti FiveThirtyEight Harrisová. Například v klíčové Pensylvánii však vede o méně než jeden procentní bod.

Kdo chce usednout v Oválné pracovně jako prezident či prezidentka, musí získat minimálně 270 hlasů volitelů, tedy nadpoloviční většinu. Harrisová může podle současných průzkumů celkem jistě počítat s 226 voliteli, Trump s 219. Volitelů ve hře zůstává 93.

Ačkoliv způsobů, kterými mohou bývalý prezident a současná viceprezidentka „přelézt“ hranici 270 volitelů, je více, některé jsou pravděpodobnější než jiné.

„Naším strategickým cílem je otevřít všechny cesty ke 270,“ popsal serveru Politico Dan Kanninen, který má v kampani Harrisové na starosti klíčové státy. „Jsme v unikátní pozici, kdy máme dostatek zdrojů, abychom vysílali zprávu napříč všemi (klíčovými) státy“.

Výdaje za reklamu digitální, televizní i rozhlasovou však naznačují, že Harrisová ve své strategii pravděpodobněji spoléhá na státy takzvaného Rezavého pásu, tedy Pensylvánii, Wisconsin a Michigan, jež si svoji přezdívku vysloužily po ekonomických změnách, po kterých začaly reznout opuštěné továrny zkrachovalých podniků.

V těchto třech státech amerického severovýchodu utratil volební tým Harrisové 136 milionů dolarů (3,1 miliardy korun), zatímco ve zbývajících čtyřech swing states dohromady jen 113 milionů (2,6 miliardy korun). Ještě větší rozdíl ukazují výdaje za reklamu na facebooku a instagramu – až o 40 procent více.

Z prostého součtu vyplývá, že kandidáty do Bílého domu letos dostane vítězství ve čtyřech libovolných swing states ze sedmi. Divokou kartou je však Pensylvánie, kterou zastupuje 19 volitelů – nejvíce ze všech swing states. Pokud kandidát či kandidátka získá Pensylvánii, Georgii a Severní Karolínu, má vítězství jisté, i když zbývající čtyři státy prohraje. Trumpova kampaň v první polovině září působila, že spoléhá právě na tuto variantu.

Aktuální události mohou ale kandidáty přimět, aby strategii operativně měnili.

Je nutné také zmínit, že ačkoliv jsou jednotlivé swing states rozmanité, především ty, které leží blízko sebe, mají mnoho společného.

„Pensylvánie, Wisconsin a Michigan jsou státy Rezavého pásu – bývalá industriální centra. Původně měly velký počet klasických demokratů Nového údělu 20. století (bělošských voličů nižších tříd),“ popsal pro iROZHLAS.cz Matthew Levendusky, politolog z Pensylvánské univerzity. „Tihle voliči, typicky s nižším než vysokoškolským vzděláním, se přesunuli k republikánům a státy se staly jedněmi z nejvíce nerozhodných v celé zemi“.

Levendusky podotýká, že témata hýbající letošními volbami jsou napříč všemi klíčovými státy v mnohém podobné – ekonomika, migrace, práva na potrat. Každý stát má však svá specifika, která se z nich mohou promítnout zpět do celonárodní politiky.

Níže nabízíme přehled swing states se vším, co může ovlivnit, kdo v lednu 2025 usedne v Bílém domě.

Pensylvánie

Rodiště prezidenta Joea Bidena, popové hvězdy a podporovatelky Harrisové Taylor Swift i místo, kde byly ratifikovány Deklarace nezávislosti a americká ústava – Pensylvánie je podle shody řady komentátorů klíčovým státem.

„Kandidáti budou pochopitelně usilovat o vítězství v každém státě, ale Pensylvánie je s 19 voliteli hlavní cenou. Pokud někdo vyhraje v Pensylvánii, takřka jistě vyhrál volby,“ tvrdí místní politolog Levendusky.

Obyvatelstvo Pensylvánie je oproti národnímu průměru o něco starší a je v něm více bělochů, což by teoreticky mohlo nahrávat Trumpovi, kterého běloši v roce 2020 volili většinově. Harrisová může na druhou stranu přesvědčovat pro ni přirozenější voliče v centrech – Pittsburghu a Philadelphii –, aby k urnám přišli.

Jako zásadní se mohou projevit Američané hispánského a latinskoamerického původu, v Pensylvánii jich žije přes milion, a ačkoliv jejich podpora pro demokraty mezi lety 2016 a 2020 klesla, Biden u nich přesto našel solidní podporu.

Zajímavější z evropského pohledu je však jiná demografie, která do předvolební hry v Pensylvánii dostává válku na Ukrajině – američtí Východoevropané původem z Polska a Ukrajiny, kteří tvoří pět procent místní populace.

Harrisová v první polovině září investovala do reklamní kampaně cílené na severovýchodní swing states, kde svoji podporu Ruskem napadené zemi staví vedle Trumpových kontroverzních výroků k válce na Ukrajině.

Zajímavým philadelphským fenoménem je rovněž okres Erie ležící na severozápadním cípu státu. Každý prezidentský kandidát od konce druhé světové války, který ovládl Erie, nakonec zvítězil v celé Pensylvánii. Jedinou výjimkou byl rok 1988.

Wisconsin

Takzvaný Badger state, tedy „stát jezevců“ je pravým swing state – ve většině prezidentských voleb v tomto století rozhodovalo o výsledku méně než jedno procento hlasů.

Co se ekonomické historie týče, mnohé sdílí s Pensylvánií. A i když v posledních letech je Wisconsin nerozhodným, za posledních 40 let tu vždy za prezidenta nakonec volili demokrata. Tradici narušil Donald Trump v roce 2016, než o čtyři roky později vyhrál demokrat Biden.

Wisconsin je také připomínkou, že Američané na volebních lístcích nenajdou jen Harrisovou a Trumpa, ale i další kandidáty okrajových politických hnutí a stran. Ti běžně mají takřka nulovou šanci dosáhnout jakéhokoliv úspěchu.

Ve Wiscosinu nicméně volby může mírně ovlivnit fakt, že na lístcích bude jméno Roberta Kennedyho mladšího. Ten už z voleb sice odstoupil v srpnu, rozloučil se s celostátní podporou v průzkumech 4,7 procenta. Kennedy je na volebních lístcích i v Michiganu.

Harrisová ve Wisconsinu doufá, že jí pomůže obnovit pověstnou „modrou zeď“ demokratů, zatímco bývalý prezident Trump, ačkoliv zdi raději staví, usiluje o její zboření, jako to udělal v roce 2016.

Michigan

„Slanina! My už ani nekupujeme slaninu, protože je tak drahá,“ poznamenal Trump na nedávném shromáždění na radnici ve městě Warren v Michiganu. Na tomtéž setkání s podporovateli pak na otázku z publika, jaké americké auto má nejraději, odpověděl, že cadillac: „Kupuju jich hodně pro různé kluby a tak. Skvělá otázka,“ pronesl.

Ekonomika je pro Američany vůbec nejdůležitější otázkou voleb a její vedení by podle průzkumů nevelká většina svěřila raději Trumpovi než Harrisové. Mnoho lidí má pocit, že se jim za Trumpovy vlády žilo lépe, ačkoliv byl její konec poznamenaný nástupem pandemie koronaviru. Že si to exprezidentova kampaň dobře uvědomuje, je patrné nejen z jeho prohlášení, ale i reklamy. Trump například naznačuje, že „za Kamaly“ jsou základní potraviny o polovinu dražší než za jeho vlády.

Inflace a ceny běžného zboží jsou tématem napříč USA. Do výsledku konkrétně v Michiganu se ale může promítnout zcela jiné téma, a to pokračující válka v Pásmu Gazy.

Demokraté na Michiganské státní univerzitě našli způsob, jak zapojit do předvolební kampaně dobrovolníky, kteří obchází studentské koleje a neporušují přitom univerzitní řád. Kampaň demokratů, nejen pro Harrisovou do Bílého domu, ale i pro další volby, které se konají ve stejném termínu, je na kampusu všudypřítomná, popisuje New York Times ve své reportáži z konce září.

Právě na amerických univerzitách rezonovalo téma izraelsko-palestinského konfliktu velmi třeskutě a progresivní křídlo Demokratické strany administrativu Bidena a Harrisové dlouhodobě vyzývá, aby omezila, nebo alespoň podmínila dodávky zbraní Izraeli.

V Michiganu žijí stovky tisíc amerických muslimů, pro které je americký postoj k válce na Blízkém východě vysoko na žebříčku priorit. Někteří z nich novinářům popsali, že „nemohou vystát“ postoj Harrisové ke Gaze nebo že by ji „s čistým svědomím nemohli volit“. Harrisová tak může přijít o některé klíčové hlasy, které před čtyřmi lety podpořily Bidena.

Michigan byl rovněž před dvěma lety prvním americkým státem, který zanesl do své státní ústavy právo na potrat a další zdravotní služby související s reprodukcí poté, co jej nejvyšší soud na federální úrovni zrušil. Harrisová potratová práva a práva žen obecně ve svých projevech nezřídka zmiňuje. V Michiganu už v létě vystoupila na pódiu v debatě s bývalou členkou Trumpovy administrativy Olivií Troyeovou a obhájkyní reprodukčních práv Amandou Strattonovou.

A ačkoliv červencový průzkum mezi ženami-voličkami v Michiganu ukázal, že potraty jsou pro ně až na čtvrtém místě v důležitosti pro letošní volby, téma na národní úrovni silně rezonuje stále a může být silným motivátorem hlasovat pro, nebo proti jednomu z kandidátů – obyvatelé v jedenácti amerických státech budou 5. listopadu kromě prezidentských voleb hlasovat rovněž v referendech týkajících se potratových práv.

Georgie

Domov Coca-Coly, nejrušnějšího letiště na světě i místo, kde Joe Biden utrpěl rozhodující porážku v televizní debatě s Donaldem Trumpem a kde o měsíc později Kamala Harrisová udělala svoji první zastávku na kampaňovém turné napříč Amerikou.

V jihovýchodním státě na spodním cípu Apalačských hor zvítězil demokratický kandidát na prezidenta v roce 1992. Následující sérii republikánských vítězství narušil v roce 2020 až Biden. K zisku státu mu pomohli Afroameričtí voliči, kteří tvoří zhruba třetinu populace, jeden z největších podílů v USA. Ti budou významnou voličskou skupinou i letos.

„Už je to teď v Georgii skutečně intenzivní,“ popsala v září novinářům agentury Reuters Essence Johnsonová na festivalu barbecue se symbolickým názvem Pigs and Peaches (Prasata a broskve) v okrese Cobb County. Ten odkazuje nejen na tradiční georgijský recept na bůček, ale i tradici pěstování broskví sahající až do 18. století. Na desítkách podobných akcí, sociálních sítích, v rádiu i v ulicích jsou místní Afroameričané zavaleni politickou reklamou, která na ně cílí.

Právě okres Cobb County ilustruje demografickou změnu, která stát proměnila ve swing state – původně republikánskou baštu nyní obývá třetina Afroameričanů, 14 procent Hispánců a šest procent lidí asijského původu, kteří Bidenovi v roce 2020 dopomohli k vítězství.

Severní Karolína

Stát na východním pobřeží je rodištěm dalšího amerického perlivého nápoje – Pepsi Coly – a je i nejvíce rurálním regionem z amerických swing states. Lidé, kteří z oken vyhlížejí na venkovské cesty vlnící se mezi tabákovými poli, mají pocit, že jejich potížím se nevěnuje ani jedena z velkých politických stran, píše v reportáži z místa deník New York Times. Region nicméně historicky tíhnul spíše k republikánům.

V posledních týdnech Severní Karolínu zasáhl nejen ničivý hurikán Helene, ale i politický skandál.

Trumpem podporovaného republikána a kandidáta na guvernéra Severní Karolíny Marka Robinsona koncem září přijali na pohotovost s popáleninami druhého stupně poté, co si na truckerské přehlídce sáhl na rozpálený výfuk kamionu. Mnohem více se však Robinson spálil politicky, když o týden dříve investigace CNN zjistila, že kandidát v minulosti na pornografické fórum pod přezdívkou „minisoldr“ psal komentáře, kde vyjádřil podporu obnovení otroctví nebo se označil za „černého nacistu“.

Trump na zatím posledním vystoupení v Severní Karolíně o Robinsonovi už nemluvil, ačkoliv dříve ho označil za „Martina Luthera Kinga na steroidech“. Pokračující kauza s potenciálně velkým dopadem na volbu guvernéra se však do prezidentských předvolebních průzkumů zatím významněji nepromítla. Harrisová a Trump si za poslední měsíc ani v jeden moment nebyli vzdálenější než o jeden procentní bod.

Z historického hlediska stojí za zmínku, že obyvatelé Severní Karolíny volili za posledních více než 50 let demokrata do Bílého domu jen dvakrát, a to Jimmyho Cartera a Baracka Obamu. I v Severní Karolíně však demografický vývoj nahrává demokratům.

Populace Severní Karolíny mezi swing states vyvstává velkým podílem lidí v uniformě i válečných veteránů, na jejichž adresu pronesl Trump v minulosti řadu kontroverzních výroků.

Arizona

Jedna z hlavních amerických přírodních dominant, Národní park Grand Canyon, leží v Arizoně tisíce kilometrů daleko od všech zatím zmíněných swing states.

Arizona sdílí stovky kilometrů hranic s Mexikem a je proto častým předmětem celonárodní debaty o imigraci, což se projevuje i na složení populace – 30,7 procenta lidí se hlásí k hispánským etnickým skupinám a 26,4 procenta lidí doma mluví jinak než anglicky, především španělsky.

Fakt, že nelegální migrace je pro Američany jedno z předních témat voleb, odráží i obsah kampaní Trumpa i Harrisové. Bývalý prezident slibuje masové deportace „pro začátek“ milionu lidí, kteří nemají povolení přebývat ve Spojených státech, a jejich navrácení do země původu. Plán vzbuzuje řadu otázek odborníků, kteří se domnívají, že logisticky nemusí být proveditelný, především proto, že by si žádal masivní přísun financí, které pravděpodobně není odkud vzít.

„Otázka imigrace je tu velmi důležitá, ale už s ní žijeme tak dlouho, že se začala řešit docela sofistikovaně,“ řekl iROZHLASu politolog z Arizonské univerzity Thomas Volgy. „Politikové, kteří prodávají rychlá a snadná řešení, třeba ‚postavíme zeď‘ jsou spíš terčem posměchu“.

Průměrný počet deportací lidí zatčených nikoliv na hranicích, ale v americkém vnitrozemí se za posledních deset let pohyboval kolem 100 tisících poté, co dosáhl vrcholu 230 tisíc v rané fázi Obamovy vlády, píše BBC.

Harrisová naopak čelí narážkám Trumpovy kampaně, že za migrační situaci v USA je zodpovědná ona osobně, a potažmo pak za vysoký počet nelegálních zbraní v USA nebo za to, že migranti „zabírají černošská pracovní místa“.

Demokratická viceprezidentka navštívila americko-mexickou hranici v Arizoně 27. září a oznámila, že jako prezidentka by zpřísnila migrační opatření zavedená končícím Bidenem. Ve své kampani rovněž opakovaně připomíná, že Trump zabránil schválení nadstranického zákona o bezpečnosti hranic.

„Podpořily ho odbory pohraniční stráže, měl být v platnosti už dnes… Ale Donald Trump ho torpédoval. Zvedl telefon, zavolal pár kamarádům v Kongresu a řekl, ať ten návrh zastaví, protože on raději nechá problém ležet, než aby ho napravil,“ řekla Harrisová v Arizoně.

Nevada

Na polovině území nejvýchodnějšího z amerických swing states se rozkládá poušť s pouštními želvami a pouštními ovcemi tlustorohými.

Takřka tři čtvrtiny obyvatel žijí v okrese Clark, který zahrnuje metropolitní oblast Las Vegas-Paradise. Nevada se přesto rychle rozrůstá, mezi roky 2021 a 2022 počet obyvatel stoupl o 1,49 procenta a odhaduje se, že až 30 procent nových obyvatel se stěhuje ze sousední Kalifornie.

Ve státě pověstném liberálními sňatkovými zákony, hazardem i suchem podle odhadu organizace National Low Income Housing Coalition chybí v 78 000 dostupných nájemních bytů.

Republikánský guvernér Joe Lombardo v červnu v komentáři pro New York Times mimo jiné napsal, že medián tržní ceny domu či bytu byl v Las Vegas 343 tisíc dolarů (asi 7,9 milionu korun) začátkem roku 2021 a nyní stoupl na 460 tisíc dolarů (10,6 milionu korun). Obyvatel Nevady podle Lombarda musí vydělávat více než dvojnásobek průměrné mzdy, aby se mohl dovolit měsíční platby za hypotéku na bydlení ve zmíněné mediánové ceně.

Trump podle místního webu thenevadaindependent.com v září na shromáždění v Nevadě slíbil, že jako prezident by uvolnil pozemky, které v Nevadě vlastní federální vláda, a umožnil by tak další výstavbu bytů. Federální úřady vlastní v Nevadě přes 80 procent území, nejvíce ze všech amerických států.

„Nejsou používány k ničemu. Nejsou to národní parky. Nevyužívají se. A můžou to být místa, kde postavíme hodně bydlení,“ řekl Trumpův viceprezidentský kandidát J. D. Vance v předvolební debatě s demokratickým oponentem Timem Walzem, který s ním, alespoň zčásti, souhlasil.

„Myslím, že když lidé slyší o federálních pozemcích, bavíme se o velmi důležitém území,“ řekl Walz. „Podívejte, ve (Velkých jezerech) máme dvacet procent světové zásoby sladké vody. Tohle území chrání, je tu z nějakého důvodu, patří nám všem“.

Harrisové kampaň americkým médiím v odpovědi na dotaz k dostupnému bydlení odkázala na dokument, podle něhož by v prvních 100 dnech v Bílém domě mimo jiné usilovala o otevření „některých federálních pozemků pro bytové projekty, které si rodiny mohou dovolit“.

Vojtěch Dvořáček

Související témata: USA, Americké prezidentské volby 2024, Pensylvánie, Georgie, Arizona, Nevada, Severní Karolina, Michigan, Wisconsin, Donald Trump, Kamala Harrisová, předvolební kampaň, volby, Spojené státy americké, Spojené státy