Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil zpravodajství o americkém útoku za skandální a „vlastizrádné“. Trump opakovaně tvrdí, že USA íránská jaderná zařízení „zcela zničily“.
Podle Jakuba Koláčka z Filozofické fakulty UK je šance na uzavření průplavu nízká. „Poškodilo by to všechny arabské zálivové státy, ale také by to zastavilo i íránský export ropy,“ řekl v rozhovoru.
Cichanouski byl propuštěn poté, co s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem jednal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí poté uvedl, že tak udělal na Trumpovu žádost.
„Ukončení íránského jaderného programu je i bezpečnostním zájmem Evropy a Česka,“ napsala na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k nočnímu americkému útoku na íránská jaderná zařízení.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) také uvedla, že po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí neeviduje zvýšenou úroveň radiace.
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru
Hromadné propouštění se dotklo i tak hodně zredukovaného vysílání rozhlasu a televize namířeného do Íránu, který Spojené státy považují za rizikovou zemi kvůli jejímu jadernému programu.
Rozhodnutí o Chalílově propuštění je podle agentury Reuters velké vítězství organizací hájících lidská práva, které útoky Trumpovy vlády na propalestinského aktivistu označovaly za nezákonné.
Mudde to označuje za riskantní strategii. Zatímco v případě nelegálních migrantů je tolerance k násilí velmi vysoká, tak i v Trumpově vlastní základně panuje strach z tyranie federální vlády.
„Pokud poběží konflikt tímto tempem dál, tak myslím, že za pár týdnů tady máme konflikt vysoké intenzity,“ říká ředitel Ústavu zpravodajských studií brněnské Univerzity obrany Libor Kutěj.
Po zátahu agentů Imigrační a celní stráže ICE, který byl jiskrou k protestům v ulicích Los Angeles se střety s policií, skončilo v detenčním centru 118 migrantů. Zátahy nejen v Kalifornii pokračují.
Policie identifikovala, že pachatelem útoků je 57letý Vance Boelter, který je majitelem bezpečnostní agentury. Motivem pachatele byl zřejmě odpor k umělému přerušení těhotenství.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byla střelba zřejmě cíleným útokem na státní zákonodárce. „Tak hrůzné násilí nebude ve Spojených státech amerických tolerováno,“ řekl.
„Soudy evidentně chápou naléhavost okamžiku, protože jednají velmi rychle, a to jak federální soud, tak i soud odvolací,“ uvedl pro Radiožurnál politolog a amerikanista Tomáš Klvaňa.
Soudkyně Casperová rovněž poznamenala, že není sporu o tom, že „k účasti ve federálních volbách je nutné americké občanství a že federální registrační formuláře vyžadují jeho potvrzení“.
„Obávám se, že o nic trvalého zatím nejde. Čína se sice zavazuje k dodávkám vzácných zemin a magnetů, ale zatím jen na půl roku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Dvojku sinolog Martin Hála.
„To, že k městu přijelo 700 příslušníků námořní pěchoty, bude znamenat jen další eskalaci situace, která neměla nastat. Doufám, že guvernér Newsom s žalobou proti tomu uspěje,“ říká protestující.
EU se nyní snaží v jednání se Spojenými státy zabránit zavedení 50procentních cel na veškeré zboží dovážené z Unie do USA, která by podle Trumpových plánů měla začít platit 9. července.
V centru Los Angeles hlídkují jak místní policisté, tak i gardisté, námořní pěchota. Guvernér Gavin Newsom povolal dalších 800 strážců veřejného pořádku.
Příslušníci námořní pěchoty mají na místě pomoci chránit federální pracovníky a majetek. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval.
Úklid trosek ze shořelých aut a odstranění graffiti nastříkaného na radnici a další budovy poblíž detenčního zařízení, které bylo hlavním ohniskem střetů, může podle AP trvat několik dní.
Putin nemá zájem o mír, řekl Zelenskyj. Pouze „tvrdý nátlak“ USA společně s evropskými spojenci podle něj přiměje Putina k pragmatickému uvažování. „Oni válku poté zastaví,“ dodal Zelenskyj.
Lidskoprávní organizace Trumpův dekret kritizují, že dopadá na jednotlivce a rodiny prchající před válkou nebo pronásledováním. Americká pobočka Amnesty International označila nařízení za rasistické.
Prohlášení značí dramatickou eskalaci sporu mezi Trumpem a Muskem. Jejich rozepře vyplula na povrch, když se Musk ostře postavil proti návrhu zákona o snížení daní a výdajů Trumpovy administrativy.
Soudní dvůr toto opatření vzápětí odsoudil s tím, že jde o pokus podkopat nezávislost mezinárodní soudní instituce, která poskytuje naději a spravedlnost milionům obětí „nepředstavitelných zvěrstev“.
Úřad vydal své hodnocení den poté, co „jeden velký krásný návrh zákona“, jak legislativu nazývá Trump, Musk naopak označil za „rozsáhlý, nehorázný, vepřovým masem nadívaný“ návrh.