Rozesílaná zpráva ženy označuje za hajlující Ukrajinky „provokující kozami“. Šlo však o protest členek hnutí Femen s cílem upozornit na autoritářství několika světových lídrů a vzestup ultrapravice.
„Spojené státy mají zásadní národně bezpečnostní a ekonomický zájem na udržení vedoucího postavení v oblasti vědy a technologií pro hluboké moře a nerostných zdrojů na mořském dně,“ uvedl Trump.
Šéf Bílého domu také podle serveru americké CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Zjištění existence druhého chatu na Signalu vyvolává další pochybnosti o tom, jak Hegseth nakládal s velmi citlivými daty na platformě, která nemá certifikaci pro sdílení utajovaných informací.
Čína respektuje všechny strany, které řeší ekonomické a obchodní neshody s USA prostřednictvím konzultací, ale postaví se proti dohodám na úkor Číny, uvedlo ministerstvo obchodu.
„Musíme si uvědomit, že Donalda Trumpa až tolik nezajímá válka na Ukrajině, ale zajímá ho celní souboj s Čínou, která ovládá americký státní dluh,“ míní šéf Asociace vyjednavačů Radim Pařík.
Evropská unie má v současnosti rozjednaných devět různě rozsáhlých dohod o ekonomickém partnerství po celém světě, namátkou s Keňou, Indií, Indonésií, Jižní Koreou nebo Mexikem.
Snížení počtu vojáků podle amerického ministerstva obrany umožňují úspěchy v bojích proti Islámskému státu (IS). IS od roku 2019 v Sýrii nekontroluje rozsáhlé území, v zemi jsou ale ozbrojené skupiny.
Americká armáda uvedla, že uskutečnila útoky, aby odřízla Húsíům dodávky paliva a zdroj financí. USA od poloviny března podnikají letecké údery na jemenské povstalce téměř denně.
„Čínská nadprodukce může krátkodobě prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává pro Český rozhlas Plus analytička Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Čínu Ivana Karásková.
Americký prezident Trump též znovu naznačil, že válku začal ukrajinský prezident Zelenskyj. Vyjádřil také přesvědčení, že brzy budou na stole „velmi dobré“ návrhy na zastavení konfliktu.
„Vidíme trend normalizace ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskou federací, což může samozřejmě jak nás v Evropě, tak potom ještě více Ukrajince znepokojovat,“ říká pro Radiožurnál Pavel Havlíček.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na 12 let do vězení za vlastizradu. Té se podle verdiktu dopustila tím, že dobročinné organizaci v USA poskytla finanční příspěvek na podporu Ukrajiny.
Za několik týdnů dokázal Donald Trump zvrátit roky úsilí o ochranu klimatu a životního prostředí. Někteří ho ale kvůli jiným krokům označují za radikálního ekologa.
Cla na dovoz automobilových dílů do Spojených států amerických, která by měla začít platit v sobotu 3. května, by se mohla dotknout českých výrobců více než tento týden oznámená reciproční cla.
V krajních případech může jít kromě cel či omezení dovozu o odříznutí amerických bank od evropských veřejných zakázek nebo omezení financí, které Evropané investují do amerických společností.
Socha amerického prezidenta Woodrowa Wilsona stojí v Praze v parku před nádražím, které nese jeho jméno. Když čekám na vlak, občas k němu zajdu a čtu jeho památnou větu.
Americký prezident Trump ve středu po skončení obchodování na burzách oznámil, že Spojené státy od 5. dubna začnou vybírat plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA.
„Cla jsou nová věc, ale mají svou logiku, takže s tím holt musíme pracovat,“ hodnotí generální ředitel české společnosti PBS Group Petr Kádner současnou situaci.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poblíž Antarktidy jsou součástí vnějších teritorií Austrálie a představují jedny z nejvzdálenějších míst na zemi. Naposledy měly být navštíveny lidmi před 10 lety.
„Že by EU měla v průměru taková cla, to slyšíme poprvé, protože doposud se uvádí 3.9 procenta,“ poznamenala ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Donald Trump středu označil za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii. „Dnešní den je dnem osvobození,“ uvedl a dodal, že „je to den, kdy se americký průmysl opět narodil.“
„Tahle administrativa tupě rozbíjí federální služby. Škody, které to působí vědcům, jsou často vedlejším efektem. Vláda chce omezovat rozpočet a je jí jedno, jak toho dosáhne,“ zlobí se vědkyně.
„Ukončují výzkumy, takže pacienti léčení v jeho rámci najednou přestali dostávat své léky, třeba ty na rakovinu, co zachraňují život,“ zlobí se Emma, která pracuje jako lékařka.