Na Ukrajině by mohla vzniknout demilitarizovaná zóna, kterou by hlídaly mírové jednotky třetí země, s jejíž účastí by souhlasily Moskva i Kyjev, píše list The Financial Times. „Nadějněji bych viděl demilitarizované pásmo hlídané soukromou vojenskou společností,“ navrhuje pro Český rozhlas Plus brigádní generál v záloze František Mičánek, výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií CEVRO univerzity.

Rozhovor Praha 15:04 2. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Návrh popisovaný listem The Financial Times uvádí také, že ve druhé linii by byly umístěny ukrajinské jednotky a ve třetí evropské síly za americké zpravodajské podpory a protivzdušné obrany... Můžou evropské armády už chystat výzbroj a cvičit vojáky, pokud není známá linie příměří?
Cvičit samozřejmě mohou, co jiného by dělaly v míru. Nicméně já zastávám názor, že dosavadní postoje politiků, kteří hovoří o nasazení armád někde v pásmu dotyku, jsou nerealistické. V minulosti to na žádné misi, ať už se konala v Evropě, nebo kdekoliv na světě, nefungovalo úplně dobře z různých důvodů – z hlediska výzbroje, výcviku nebo mandátu.

A to, čím by mohly evropské nebo jakékoliv jiné země pomoci Ukrajině, je to, co už v podstatě dělají dnes. To znamená logistika, poskytování informací, výcvik. To jednoznačně může vést k jakýmsi bezpečnostním zárukám, na základě kterých bude mít Ukrajina pořád k dispozici svou silnou, akceschopnou armádu.

Ano, o tom mluví i politici, že je třeba podporovat ukrajinskou armádu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zmiňovala o nutnosti posílení finančních toků z Evropské unie tímto směrem. Ale teď se podle The Financial Times hovořilo o údajných obrysech a padla zmínka o desítkách tisíc vojáků. Nárazníkové pásmo na Ukrajině by bylo dost dlouhé, že? Dokázali by ho tito vojáci uhlídat?
Pokud by ti vojáci byli specialisté a využívali technické prostředky, jako jsou drony, kosmický nebo letecký průzkum, tak určitě ano.

Ale nemá cenu si představovat, že by tolik vojáků dokázalo uhlídat nebo monitorovat prostor, který má délku zhruba patnáct set kilometrů. Pokud by šířka demilitarizovaného pásma byla, jak se hovoří, zhruba čtyřicet kilometrů, tedy dvacet na každé straně, tak je to nesmírně velký prostor, který by byl nad síly tohoto malého kontingentu.

Američané podle The Financial Times přislíbili letadla, logistiku, pozemní radar. Byla by s takovým vybavením bezletová zóna nad tímto pásmem realistická?
Bezletová zóna je něco jiného než demilitarizovaná zóna, protože ta je na zemi. Bezletová zóna by byla podporujícím prvkem, jelikož by neumožnila ani jedné straně napadnout svého protivníka ze vzduchu. Je to jakýsi doplněk, který mohou Američané nabídnout, protože v této oblasti jsou velmi silní a jednoznačně mají schopnosti, které evropské armády nemají.

Bez hlavičky NATO

Pokud by evropská vojenská mise opravdu získala konkrétní obrysy, jakou podporu a zázemí by musela mít mimo Ukrajinu? A co by to znamenalo pro českou armádu?
V podstatě každý stát, který by vyslal svoje jednotky na území Ukrajiny, by si musel zabezpečit svoji logistiku. Hlavní problém je v tom, že Rusko nikdy nebude souhlasit s tím, aby jednotky, které budou umístěny v rámci této mise na Ukrajině, byly pod hlavičkou Severoatlantické aliance.

26:16

Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Kyjev se míru přiblížil jen mikroskopicky

Číst článek

To znamená, že to budou muset být národní jednotky a jejich logistika bude podstatně těžší. Musely by se vytvořit mnohonárodní logistické prvky, které by zabezpečovaly všechny nasazené jednotky, což je poměrně komplikované. 

Teď odbočím od vaší otázky. Daleko nadějněji bych viděl demilitarizované pásmo monitorované něčím, co naznačil americký prezident Donald Trump. Není to vůbec hloupá myšlenka: použití soukromých vojenských společností, ať už amerických, nebo jakýchkoliv jiných. Vzali bychom tím Rusku jeho hlavní argument. Soukromá vojenská společnost není spojována s žádným státem, a tím pádem by se nemohlo říkat, že jde o misi alianční, unijní nebo jakoukoliv jinou.

Možná že politici dospějí do této fáze a začnou hledat kreativnější způsoby, jak vyřešit politický problém na straně Ruska.

Martina Mašková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít