Z pátečních nepokojů obvinil uzbecký prezident Islam Karimov islámské extremisty. Hnutí Hizb-at Tahír chtělo podle něj uskutečnit státní převrat a vybudovat muslimský stát. Karimov ale popřel, že by armáda dostala rozkaz střílet do davu shromážděného na náměstí a v okolních ulicích.

Rozbuškou nepokojů se stal proces proti 23 občanům Andižanu, údajně islámským obchodníkům, kteří byli uvězněni a obžalováni z islámského extremismu.

Další okolnosti výbuchu násilí Radiožurnálu vysvětlil senátor Tomáš Jirsa, který je v těchto dnech na návštěvě Uzbekistánu: "Ta oblast je známá tím, že chtěla v roce 1999 vyhlásit kokanský islámský kalifát. Místní komunita se na to dívá s rozpaky, protože ten islámský fundamentalismus může být ještě horší než dosavadní režim."

Znepokojení nad vývojem v Uzbekistánu vyjádřil po Spojených státech i generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer, který v Bruselu vyzval k nenásilnému urovnání konfliktu.

Uzbekistán vyhlásil nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991. U moci však zůstala komunistická strana, přejmenovaná na Lidově demokratickou stranu. V prosinci 1992 byla schválena nová ústava, která uzákonila demokratický pluralitní systém, ale zároveň posílila pravomoci prezidenta. Prezident Islom Karimov využil války v sousedním Tádžikistánu jako záminky k potlačení opozice v zemi. Opoziční strany nebyly oficiálně uznány, jejich členové byli pronásledováni a vězněni.

Milan Kopp, Regina Prouzová-Květoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít