Drony v Evropě: Zajištění civilních letišť je třeba dopracovat, říká plukovník Petráš
NATO plánuje po incidentech s drony v Dánsku nasadit nejméně jednu protiletadlovou fregatu v Baltském moři. Posílí tam také svoje platformy pro sledování. Dánsko už dříve spojilo přítomnost dronů s podezřelými aktivitami ruských bezpilotních letounů v celé Evropě. „K odhalování dronů slouží radary, optické, elektronické i akustické systémy,“ přibližuje pro Radiožurnál Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze z Univerzity obrany v Brně.
Jak vážné jsou incidenty s drony v Dánsku nebo třeba v Norsku z tohoto týdne a co o nich víme?
Víme o tom, že došlo k uzavření letišť v Dánsku a v Norsku. V Dánsku došlo k uzavření letiště v Kodani zhruba na dvě až tři hodiny. Byly tam detekovány dva až tři velké drony.
Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu české armády v záloze z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně
V Norsku bylo také uzavřeno mezinárodní letiště, a to na několik hodin. Opět vlastně tím, že byly identifikovány drony, které narušily vzdušný prostor nad letištěm. Rozsah narušení a jakým způsobem bylo vedeno, to je v tuto chvíli těžko říct.
Co bylo identifikováno z hlediska narušení vzdušného prostoru nad oběma letišti, to jsou drony, které byly charakterizovány jako velké či větší - něco, co občan těžko může pořídit běžně. Takže z tohoto pohledu nebylo možné identifikovat, že by se jednalo o jednotlivce s dronem, který je běžně k dostání.
Odhalování dronů
Dánské úřady říkaly, že se jednalo o profesionálního aktéra, že to nebyli žádní amatéři. Ale když říkáte, že to byly velké drony, dá se z toho aspoň rámcově usuzovat jejich účel?
Opět, je to něco, co se intenzivně hledá. My můžeme pouze spekulovat, zda se jedná o incident, který by organizoval jednotlivec bez jakéhokoliv zámyslu, jen aby vyzkoušel a otestoval pozornost a schopnost provozovatele letiště na takový způsob narušení reagovat.
Rusko musí přestat s narušováním evropského vzdušného prostoru, zní z NATO
Číst článek
Neřekl bych, že by se jednalo o nějaký systematický druh činnosti, který by měl narušit provoz civilního letectví vůbec nad územím Evropy. To se musí v tuto chvíli zjistit a přesně identifikovat. Ale i to je svízelná záležitost.
Jak se zjišťuje původ cizích dronů?
Jedná se o vícevrstvou záležitost týkající se detekce. Existují různé radarové systémy pro zjišťování objektů, které se dostaly do zájmového vzdušného prostoru. Jsou různé akustické senzory, které sledují pohyb nízkoletících dronů nebo nízkoletících cílů.
Existují také optické infračervené systémy, je řada softwarových produktů, systémů, které jsou schopny identifikovat nežádoucí objekty nad letištěm.
To vše je vedeno z hlediska zajištění bezpečnosti civilního provozu. Otázkou je, má-li dojít k vojenskému narušení takového prostoru, to už je záležitost, kdy je třeba spolupracovat s vojenskými subjekty a řešit, jak případné objekty, drony, neutralizovat efektivním způsobem.
Zajištění letišť
Za jakých okolností je možné takové drony, které se objeví třeba právě nad letištěm nebo vojenskou základnou, sestřelit? Protože víme, že úřady byly v tomhle případě velice zdrženlivé.
Ta zdrženlivost je dost namístě. Dron lze neutralizovat pouze, když představuje bezprostřední riziko, vykazuje nepřátelskou činnost a existuje určité právní oprávnění k jeho likvidaci.
20:26
Trump v OSN kritizoval Evropu za nekontrolovanou migraci. ‚V tom se trefil,‘ myslí si Bříza
Číst článek
V okolí letišť se upřednostňuje spíše ta nekinetická, odchytávací nebo zachytávací metoda nebo přesměrování takového objektu do míst, kde nemůže způsobit velké škody, a to kvůli velkému riziku především pro civilní letadla a pro osoby.
A jak to funguje? Nějakou rušičkou? Nebo jsou nějaké sledovací drony, které jsou schopné cizí drony někam dostat či zničit?
Samozřejmě k tomu existuje řada systémů na různých bázích. Ale v tuto chvíli je problém v tom, že efektivita a použití těchto přístrojů, především pro potřeby civilního letectví, není vedená v dostatečné míře.
A co se v současné době ukázalo, především v Kodani a Oslu, že zajištění bezpečnosti provozu nad civilními letišti bude ještě vyžadovat další kroky.
Zajištění civilních letišť má především charakter toho, že se jedná o incidenty, které nejsou vedeny s úmyslem narušit, řekl bych, bezpečnost letového provozu. Vývoj situace ale směřuje k tomu, že i toto bude zapotřebí.
