Z egyptských oáz se vytratil život. Konec pouštních safari a arabské jaro zanechaly jen prázdné hotely
Skalní města Bílé pouště nebo odlehlé oblasti Gilf al-Kabíru bývaly egyptským lákadlem pro vyznavače saharských safari. Teď je ale poušť pro turisty uzavřená a hotely v egyptských oázách jsou už sedm let prázdné.
Počty českých turistů v Egyptě znovu trhají rekordy. Po letech stagnace a obav z bezpečnostní situace v zemi se Češi definitivně vrátili na pláže Rudého moře. Hůř je na tom poznávací turistika.
Do Káhiry nebo Luxoru se evropští návštěvníci stále ještě nehrnou. Úplně mrtvá pak zůstávají střediska pouštních safari. I po sedmi letech od arabského jara jsou hotely v egyptských oázách prázdné. „Je tady klid. To je dobré pro hosty. Ale i klid má své meze. Když je ho moc, není to dobré pro nás. Není práce," říká Radiožurnálu správce hotelu Saada, podle kterého tady klid trvá už sedm let.
Hotel je to v oblasti výjimečný, leží na krásném místě na rozhraní pouště a zahrad v oáze Dachla. Ubytování je v zajímavých a luxusně vybavených bungalovech, v areálu hotelu je horký pramen, za posledním bungalovem začíná pouštní písek.
'Ze dne na den vše skončilo'
„Otevřeli jsme krátce před revolucí. To jsme měli hotel na dva roky dopředu vyprodaný. Rezervace byly hlavně od cizinců. A pak přišla revoluce a ze dne na den všechno skončilo, všichni své cesty zrušili," popisuje správce.
Hotel zatím jako jeden z mála přežívá. Hosty bývali hlavně účastníci pouštních safari, kteří ho využívali jako základny. Projížděli většinou řetězcem Západních oáz, kam patří i Dachla. Teď je tu v okolí vidět řada zmařených investic v podobě opuštěných hotelových budov, které se v drsném podnebí už rozpadají.
Íháb je ředitelem dalšího hotelu, který zatím nezavřel. „My máme štěstí, že nás teď uživí Egypťané na služebních cestách. Ale hotely, které se orientují jen na turisty, úplně skončily. Jsou zavřené už od revoluce v roce 2011," říká.
Jako na jiné planetě
Právě Íháb odtud organizoval velmi náročné pouštní výpravy do Gilf al-Kabír, několik set kilometrů vzdálené pouštní oblasti na hranicích Egypta, Súdánu a Libye. „Během desetidenní cesty byste si připadali jako na jiné planetě.
Jsou tam nádherné přírodní scenérie i prehistorické umění. Chodí se spát se západem slunce a vstává se při jeho východu, žádný mobilní signál, je to návrat k přírodnímu životu," popisuje Radiožurnálu vyhledávané výpravy Íháb.
I těm je ale už delší dobu konec. „Pouštní safari jsou zakázaná. Je to z důvodu problémů v sousední Libyi." Z Libye sem do egyptské pouště zřejmě někteří ozbrojenci pronikli. Rozsáhlá protiteroristická akce egyptské armády už trvá několik měsíců a její konec je zřejmě v nedohlednu.
