Dříve vyvážela 400 let stará mýdlárna i do Francie nebo Itálie. Syrské podniky se radují ze zrušení sankcí
V Ammánu jednaly v úterý Spojené státy se Sýrií o rekonstrukci země po třinácti letech občanské války. Západ si sice není jistý novými vůdci s džihádistickou minulostí, dává jim ale šanci. Po dlouhých letech je teď Sýrie nově připojená do mezinárodního bankovního systému SWIFT. USA zrušily sankce a Evropské země je pozastavily. Syrští podnikatelé netrpělivě vyhlížejí, až se to projeví v praxi, včetně výrobců oblíbeného tradičního mýdla v Aleppu.
Kdo znal středověké aleppské súky, tedy tržiště, před občanskou válkou, ten by tu teď nejspíš uronil nejednu slzu. Dříve rušná krytá tržiště jsou dnes prázdná, občas tady projde osamělý chodec, obchůdky jsou rozbité, bez dveří, bez zboží.
Západní sankce komplikovaly život syrským podnikatelům. Od července je ale zrušily jak Spojené státy, tak Evropská unie
Jen za rohem vidím trojici starších pánů, jak hraje u stolku vrhcáby. Když ale zajdu za dva rohy, vidím už poněkud optimističtější obrázek.
„Tohle je jediná stavba v Aleppu, která byla postavená už za účelem výroby mýdla. Je stará 400 let. Během občanské války nám zničili část horního podlaží. Trochu jsme to vyspravili, a pak přišlo zemětřesení. Čtyři kupole se zřítily.“
Orwa je jedním ze tří bratří už šesté generace mydlářů z rodiny Zanábilí, která ve starém aleppském městě vyrábí tradiční mýdlo z olivového a vavřínového oleje. Od loňského roku je tato výroba zapsaná na seznamu Světového dědictví Unesco. Produkci během války na pět let zastavili.
„Některé rodiny, které mýdlo v Aleppu vyráběly, utekly do sousedního Turecka a přenesly tam i výrobu. Teď se ale do Aleppa postupně vracejí,“ vysvětluje Orwův bratr Bahá Zanábilí.
Sýrie se otevírá turistům. ‚Je možná správný čas pro návštěvu, menšiny ale mají strach,‘ míní zpravodaj
Číst článek
Orwa s Bahou byli také v zahraničí. Orwa v Egyptě, Bahá v Německu. Orwa se vrátil z Egypta do Sýrie ještě na sklonku Asadova režimu.
„Ze Sýrie jsem odjel, abych nemusel narukovat do armády. A před rokem a půl jsem se vrátil, protože zdejší pracovníci mezitím zestárli a já jsem se musel znovu ujmout manufaktury. Musel jsem se ale vykoupit z vojenské služby,“ vzpomíná Orwa.
Vykoupení ho stálo v přepočtu asi čtvrt milionu korun. Kdyby mohl pár měsíců počkat na pád diktátora Asada, ušetřil by ho.
Jeho bratr Bahá je tu zatím jen na návštěvě. „S manželkou a dětmi žijeme v Německu. Teď v létě jsme přijeli navštívit příbuzné a také svou manufakturu. Jakmile se ale situace v Sýrii zlepší a bude tu možnost vzdělání pro děti, chceme se vrátit natrvalo,“ popisuje.
‚Chci zůstat v Německu‘
Jeho dvanáctiletý syn Mádžid to ale vidí trochu jinak. Do Sýrie teď přijel poprvé v životě. „Poprvé jsem potkal své strýce. Sýrie se mi moc líbí. Aleppo krásně voní, mají tu výborné jídlo. Ale chci zůstat v Německu a pracovat tam. Mám tam všechny kamarády. Sem bych dojížděl jen dohlížet na mýdlárnu,“ říká Mádžid.
Děti se narodily za plotem, domov v Sýrii neznají. Po pádu Asada se vrátila jen desetina uprchlíků
Číst článek
Stoupáme do druhého podlaží mýdlárny a tady jsou obrovské prostory, kde se rozvařené mýdlo vylévá na podlahu. Není to teď, protože v létě se mýdlo nedělá, potřebuje chladno, ale aspoň tu vidím vyrovnané kostky z loňské produkce.
„V Aleppu najdete tohle mýdlo v každé domácnosti. Ale před občanskou válkou jsme vyváželi velké množství mýdla také do Francie a do Itálie. Sankce proti Sýrii nám hodně komplikovaly vývoz,“ líčí Orwa. Doplňuje, že sice vyváželi i pod sankcemi, ale velmi komplikovaně a draze.
„Největší problémy nám způsobily sankce na bankovní systém. Pro zahraničního partnera nebylo možné poslat peníze a získat akreditiv jako záruku, že zboží dostane. Snad se brzy banky těchto sankcí zbaví a nám usnadní vývoz,“ dodává.
Z ještě nedávno krásných chánů, tedy osmanských kupeckých domů, jsou dneska trosky bez kupolí, bez střech a bez fasád. Bratři Zanábilíové a jejich továrna na mýdlo jsou takovým zábleskem naděje, že historické centrum města jednou znovu vstane z popela.