Unie se rozhodla uvalit symbolické sankce na Turecko kvůli vrtům u Kypru. Ankara hodlá pokračovat

Rozhodnutí Evropské unie uvalit na Turecko sankce kvůli sporným průzkumným vrtům zemního plynu u pobřeží Kypru nebude mít vliv na odhodlání Ankary pokračovat ve svých aktivitách v energetice. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásilo turecké ministerstvo zahraničí.

Brusel/Ankara Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

OSN Kypr severní jižní konflikt válka turecko

V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko | Zdroj: Profimedia

Ministerstvo uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem „zneužívání členství“ Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout svých „maximalistických“ cílů.

Evropská unie se rozhodla v pondělí potrestat Turecko sankcemi kvůli průzkumným vrtům u kyperského pobřeží na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Unie vrty považuje za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země, jíž je řecká část na jihu Kypru.

Turecko bude nadále vrtat u rozděleného Kypru. Ankara zároveň vyzvala ke spolupráci obou republik

Číst článek

Sankce podle serveru Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.

Symbolická opatření

Opatření jsou ale podle Reuters spíše symbolická. Kvůli provázanosti unie a Turecka kolem migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.

Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé severního Kypru.

Turecko prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat.

Garantský status odkazuje na smlouvu o udělení nezávislosti středozemnímu ostrovu v roce 1960. Předtím byl Kypr pod nadvládou Britů, kteří se ale po sérii ozbrojených útoků zejména ze strany řeckých Kypřanů rozhodli udělit ostrovu nezávislost. Garanty nezávislosti se stala Británie, Řecko a Turecko. 

Nároky řeckých Kypřanů tento krok ovšem nemohl uspokojit, jelikož usilovali o enosis, neboli připojení k Řecku. Turečtí Kypřané reagovali požadavkem taksimu, tedy naopak rozdělení ostrovu na řeckou a tureckou část a následné vytvoření tureckého státu.

Postupně se vyostřoval vztah mezi oběma komunitami, což vedlo až k násilné části konfliktu a již zmíněnému vojenskému zásahu Turecka na ostrově.

‚Město duchů‘

Násilná část konfliktu stála život asi 5 tisíc lidí, 12 tisíc obyvatel bylo zraněno. Jak na řecké tak na turecké straně musela v důsledku násilí opustit své domovy asi třetina populace. Důsledky války jsou viditelné dodnes, například metropole Nikósie je stále rozdělena nárazníkovou zónou a uprostřed města se nachází hraniční přechody.

V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko. Právě v roce 2004 byl Kypr nejblíže sjednocení, mírový plán ale nakonec odmítli občané Kyperské republiky v referendu.

Nepřekonatelnými překážkami ve sblížení obou částí se staly stále se vlekoucí územní spory, jako je „město duchů“ Varosha, které je od roku 1974 zcela prázdné, ale také otázka navrácení vnitřně vysídlených osob, popřípadě jejich odškodnění, nebo otázka budoucího uspořádání. Zatímco jižní Kypr prosazuje silnější centrální vládu, severní naopak usiluje o uspořádání, ve kterém by měly hlavní slovo regionální autority.

Poslední epizoda napětí vyvolalo v květnu rozhodnutí Ankary poslat do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkumnou činnost. Minulý týden zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz, která se tam rovněž chystá provádět průzkumné vrty.

Následná násilná část konfliktu stála život asi 5 tisíc lidí, 12 tisíc obyvatel bylo zraněno. Jak na řecké tak na turecké straně musela v důsledku násilí opustit své domovy asi třetina populace | Foto: Diego Cupolo | Zdroj: Profimedia

ČTK, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme