Foltýn: Rusko lze porazit mimořádně levně. Čím déle ale budeme s pomocí váhat, tím víc to bude stát
Co si Západ představuje pod porážkou Ruska na Ukrajině? „Ukrajina i Západ mají jinou definici vítězství než Rusko. Tou je pro něj udržení režimu. Rusku je úplně jedno, jestli obsadí dalších pár čtverečních kilometrů Donbasu, pro kremelskou kliku je důležité, že se udrží u moci a lizu,“ uvádí pro Český rozhlas Plus vojenský analytik Otakar Foltýn.
Podle něj má Rusko území dost a nepotřebuje nové, ale potřebuje legitimitu. „A to i za cenu, že je čistým agresorem. Naproti tomu si Ukrajina vítězství definuje jako osvobození svého celého území, což není totéž.“
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí. Hostem je Otakar Foltýn, vojenský analytik
„Rusko si ze své historie pamatuje, že mužici svému carovi prominou kradení, brutalitu, vraždy, ale nikdy mu neprominou slabost. Kdyby Rusko ze svého pohledu prohrálo, třeba ztratilo okupovaná území, mohlo by to mít vliv na udržení režimu,“ odhaduje Foltýn.
Ten připomíná, že na Západě nikdo nechce rozpad Ruska ani jeho totální porážku. „Nejen proto, že má jaderné zbraně, které by se pak dostaly do rukou kdo ví koho.“
„Stále platí to, co říkal Václav Havel, že jediné, čeho se bojíme víc než silného Ruska, je slabé Rusko. A opravdu si nepřejeme, aby ve státě řízeném kriminálníky zavládl ještě větší chaos.“
Odtud také pochází ambivalence Západu v pohledu na Rusko. „Tamní režim je vnitřně mnohem křehčí, než si obecně myslíme. Takže se snažíme, aby Ukrajina neprohrála a Rusko se nezhroutilo, ale z těchto dvou věcí je pro nás důležitější zachování územní suverenity Ukrajiny.“
„Síla je to jediné, čemu Rusko rozumí. S Ruskem bohužel v tento okamžik nelze jednat diplomaticky, protože diplomacii používá jen tehdy, když se mu to hodí, a vzápětí porušuje své závazky.“
Ruské okupační úřady chtějí podle médií zabavit 13 300 bytů. Většinou patří lidem, kteří uprchli
Číst článek
Zbytečné předcházení eskalaci
Západ svou vojenskou pomoc Ukrajině podmiňoval tím, že nebudou jeho zbraně použity pro útok na území Ruska, ačkoli podle mezinárodního práva na to napadená země má plné právo.
„Západ se snažil takto předejít eskalaci, ale tvrdím, že zbytečně. Rusko neustále říká, že červená čára je, dodáme-li HIMARS, dodáme-li ATACMS a tak dále. Nikdy se ale nic nestalo, jde tedy jen o tzv. hru dřevěných zbraní, kdy předstíráte že neustoupíte, ale je to jen hra nervů.“
Foltýn je přesvědčen, že aby agresor věřil, že si nemůže dovolit zaútočit, musíme tomu věřit především my sami. „A my jsme zapomněli, že si můžeme věřit. To nemusí být věcí NATO, ale bohatě stačí odhodlání evropských zemí.“
Kdyby prý všechny evropské státy dělaly to, co baltské země nebo Polsko či Finsko, tak Rusko nemá nejmenší šanci. „Ruský průmysl je ve srovnání s evropským podstatně slabší, i tabulkově má Evropa víc zbraní a vojáků s výjimkou dělostřelecké munice, protože prostě nestavíme dost rychle potřebné továrny.“
„Čím později to uděláme a čím později projevíme rozhodnost při záchraně Ukrajiny, tím víc nás to bude stát. Estonská rozvědka spočítala, že na zadržení Ruska na Ukrajině by stačilo 0,25 % procenta HDP Evropy. Čili Rusko lze porazit mimořádně levně, za nejméně v historii válek,“ shrnuje Otakar Foltýn.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu výše.
