Trhliny v pobrexitové dohodě. Francouzští rybáři nesmějí do britských vod, byť jim to smlouva dovoluje
Velká Británie po 48 letech definitivně opustila celní unii i vnitřní trh a oddělila se od Evropské unie. Budoucí vztahy upravuje pobrexitová dohoda, kterou schválila Evropská rada, komise i britští poslanci. Už teď se ale objevují pochybnosti například v rybolovu, který představuje klíčovou část smlouvy. Nejistota vládne i v klíčovém rybářském přístavu ve Francii v Boulogne-sur-Mer.
Na nábřeží Quai Gambetta jsou skoro každý den rybí trhy. Prodejci v dlouhých gumových zástěrách a v rukavicích tu prodávají ryby, mušle i kraby. To všechno je pečlivě vyskládané na ledu a čerstvé. Krabi dokonce v taškách nakupujících ještě hýbou klepety. Většina z těchto úlovků pochází z britských vod, a proto je pro místní rybáře brexitová dohoda mezi Evropskou unii a Velkou Británii tak důležitá.
Osud francouzských rybářů je přes dohodu o pobrexitových vztazích stále nejistý. Ve Francii natáčel Martin Balucha
„Z dohody jsme byli opravdu nadšení. 80 procent toho, co ulovím, pochází z britských vod. Poslední měsíce jsme žili v neustálém stresu. Teď jsme ale nespokojení kvůli tomu, že ta dohoda ještě neplatí. Kdybychom to věděli, tak bychom v britských vodách nenechávali naše vybavení,“ popisuje Radiožurnálu Laurent Merlin.
Tento rybář vyjel po ohlášení brexitové dohody se svou lodí rybařit do britských vod. Nechal tam stovky klecí na chytání krabů, sítě a další vybavení v přepočtu za více než milion korun. Teď se pro něj nemůže vrátit. Francouzské úřady totiž tvrdí, že je nutné povolení od britské strany. A nikdo neví, kdy je Britové začnou vydávat.
„Přesně před tímhle jsme varovali a říkali jsme, že čím delší budou vyjednávání, tím více se protáhne i samotné naplňování dohody. Stále jde o provizorní smlouvu. Ještě ji bude posuzovat Evropský parlament, kterému – stejně jako nám – se nelíbí, že je postavený před hotovou věc,“ říká Bruno Dachicourt, který pracuje pro francouzskou konfederaci odborových svazů.
Podle něj bude potřeba, aby se Francouzi, Belgičané, Holanďané i Němci co nejdřív domluvili, kde a za jakých podmínek budou rybařit ve společných vodách.
„Stejný počet lodí bude rybařit na menším území. To samozřejmě přináší problémy. Každý musí respektovat to, že mořské bohatství není nevyčerpatelné. Všichni musíme dodržovat pravidla,“ dodává Dachicourt.
Unijní rybáři by na základě dohody měli mít přístup do britských vod do roku 2026. A Evropská unie přenechá britským rybářům čtvrtinu hodnoty úlovků.
„To je jako kdybyste ministrovi řekli, že od zítřka nedostane čtvrtinu výplaty. Navíc všechno, co tady vidíte – mořské jazyky, pakambaly – to všechno pochází z britských vod,“ říká Valérie, jež prodává na trhu ryby, které uloví její bratr – rybář Laurent Merlin.
Podle sourozenců nepomůže ani finanční pomoc přes 780 tisíc korun, kterou chce francouzská vláda poskytnout rybářům na zmírnění následků pobrexitové dohody. Podle nich půjde o další administrativní zátěž a bude složité dokazovat, jak moc jsou jednotliví rybáři závislí na úlovcích z britských vod.
Jak potvrzuje Benoit Firmin z rybářského výboru pro region Hauts-de France stále taky není jasné kdo a jakým způsobem bude kontrolovat úlovky z britských vod. Celé odvětví navíc čelí tvrdým ekonomickým dopadům pandemie koronaviru a do nového roku tak vstupuje s otázkami a nejistotami.
