Skoro dvě třetiny Čechů by zrušily chystaný konec prodeje nových aut se spalovacími motory. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus mezi tisícovkou respondentů. Za deset let by už v Evropské unii nemělo být prakticky možné koupit si nové auto se spalovacím motorem na emisní paliva. Evropská unie pravidla přijala kvůli ochraně klimatu a zdraví.

Oxid uhličitý, který auta na benzin a naftu vypouštějí, je hlavní skleníkový plyn, který je příčinou změny klimatu. Osobní automobily a dodávky jsou v Evropské unii zodpovědné za přibližně pětinu celkových emisí oxidu uhličitého. A emise z dopravy v Unii jako jediné neklesají.

Další zplodiny, která auta se spalovacím motorem vypouštějí, mají negativní dopad na lidské zdraví. Zvyšují například riziko rakoviny. A podle různých studií souvisí spalování fosilních paliv včetně benzinu a nafty v autech s předčasným úmrtím desítek tisíc lidí v Česku ročně.

Evropská unie proto nastavila pravidla k postupnému ústupu od aut, které produkují emise. Neznamená to ale, že od roku 2035 budou po silnicích jezdit jen bezemisní auta. Trh s ojetými auty samozřejmě bude fungovat dál. Nově prodávaná osobní auta a dodávky by ale od roku 2035 v EU neměly vypouštět žádné emise oxidu uhličitého.

Většině Čechů se to nelíbí. Český odpor k těmto omezením ale není zdaleka tak přesvědčivý mezi mladými lidmi a těmi s vysokoškolským vzděláním. Zrušit plánovaný zákaz chce podle průzkumu Medianu méně než polovina lidí mezi 18 a 29 lety. Dvacet procent by záměr neměnilo – mezi všemi dotazovanými to byla desetina. A třetina mladých by normu nechala, ale odložila její platnost za rok 2035. Celkově by pro tuto variantu byla čtvrtina lidí v Česku.

Na současném plánu se dohodly Evropský parlament a členské státy, včetně České republiky, před dvěma lety. Vše se ale ještě může změnit. Protože legislativa zároveň počítá s průběžným přehodnocováním tohoto cíle, pokud by se ukázalo, že z nějakého důvodu není dosažitelný. Tato revize je aktuálně v plánu na rok 2026.

Evropská komise ale navrhla dřívější přehodnocení, už v druhé polovině tohoto roku. „Jelikož nemáme čas ztrácet čas. Revize legislativy standardů emisí CO2 proběhne ve třetí a čtvrté čtvrtině roku 2025, namísto roku 2026,“ uvedl v březnu eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.

V rámci revize se očekává i debata o možném dalším fungování aut se spalovacími motory na biopaliva či syntetická paliva. Ke snížení emisí z dopravy Evropská unie míří i dalšími prostředky. Mimo jiné novým systémem emisních povolenek, který se bude vztahovat právě i na dopravu.

Nákupy elektroaut

Zájem o elektroauta nicméně v Česku i ve světě roste. V Česku jezdí přes 36 tisíc elektromobilů včetně takzvaných hybridů. Trh loni podle Centra dopravního výzkumu rostl rekordním tempem, protože řidiči zaregistrovali přes 10 tisíc nových elektroaut. Naopak přestože se loni v Česku vyrobilo nejvíce aut v historii, výroby elektromobilů ubylo. Mimochodem elektrických škodovek po českých silnicích jezdí asi o třetinu méně než elektromobilů značky Tesla. Nejvíc bateriových aut má pražskou poznávací značku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje v Česku asi tři tisíce dobíjecích stanic. Většina veřejných dobíjecích bodů má nižší výkon, rychlonabíjecích stanic jsou řádově stovky. Česko je tak ve srovnání s jinými státy Evropské unie podprůměrné. Víc stanic na počet obyvatel mají v sousedním Německu i Rakousku, naopak Slovensko nebo Polsko jsou na tom ještě hůř než Česko.

O tom, že by si při koupi nového vozidla pořídili auto na elektřinu, v průzkumu Medianu uvažovala necelá pětina dotazovaných. Mezi mladými to byl dvojnásobek. K nákupu elektroauta Čechy táhne hlavně čistější provoz a nižší náklady na provoz. Odrazuje je naopak cena.

Čínská dominance

Právě ekonomické faktory kromě zmiňovaných klimatických a ekologických důvodů táhnou rozvoj elektromobility i na úrovni států. „Dovozy fosilních paliv jsou hodně drahé. Představuje to velký podíl peněz, které z ekonomiky odchází pryč,“ vysvětluje expert na energetiku Jan Osička z Masarykovy univerzity. „Kdežto u těch elektrických aut se elektřina vyrábí doma a firmy často daní doma, takže peníze, i když ne všechny, zůstávají v ekonomice.“

V celé Evropské unii se elektroaut prodává zhruba stejně jako ve Spojených státech. Všechny výrazně překonává Čína. A právě tam se podle Osičky také odehrává hlavní technologický vývoj elektromobility i líté soutěžení o dominanci na trhu.

„V Číně probíhá hyperkompetitivní boj mezi domácími značkami,“ přibližuje aktuální situaci Osička. „Devadesát procent z nich to nepřežije a spojí se do několika velkých skupin a ty si potom postupně rozeberou velkou část světového trhu. Jaká bude pozice těch ostatních automobilek, to je dneska těžké říct,“ odhaduje analytik budoucnost.

Evropská unie podle Osičky získala čas díky clům na dovoz čínských elektroaut na to, aby přišla s inovacemi, které by pomohly konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.

„Dá se předpokládat, že nějaké tradiční značky čínský nástup přežijí,“ očekává Osička a tipuje si korejské značky Hyundai a Kia. Věří taky, že by na automobilovém trhu mohl zůstat konglomerát evropských značek.

„Jestli to bude Volkswagen a jeho česká část, to v tuhle chvíli není úplně snadné říct,“ spekuluje expert na energetiku o budoucnosti Škody Auto. „Škodovka k tomu nemá úplně špatně našlápnuto, protože pozici v koncernu i v elektromobilitě má a produkty, které dostává na trh, nejsou úplně špatné.“ Zároveň ale Osička poukazuje na to, že výroba elektromobilů je dnes už automatizovaná a místa v továrnách tak zachránit nemusí.

V Číně se daří hlavně domácím modelům, které často vyjdou v cenovém srovnání levněji než elektroauta a někdy i auta se spalovacím motorem ze Západu. Zatímco čtyřicet procent prodaných aut v Číně jsou právě ta elektrická včetně takzvaných hybridů, v Česku tvoří elektromobily asi sedm procent všech prodaných aut.

Hromadná doprava

Automobilová doprava dominuje v podstatě ve všech státech Evropské unie a Česko není výjimka. Přes dvě třetiny lidí v průzkumu agentury Median říkají, že by hromadnou dopravou jezdili více, kdyby byly spoje častější.

Podle indikátoru dostupnosti veřejné dopravy, který vytvořili regionální geografové z Univerzity Karlovy, je to s hromadnou dopravou špatné v okolí Prahy, Plzně a částečně Brna a také na jihu a jihozápadě Čech.

Horší dopravní obslužnost trápí například Benešov nad Černou v jižních Čechách. Obyvatelé musí při cestě do Českých Budějovic přestupovat, čekat na navazující spoje a do některých osad autobus vůbec nezajíždí.

Na autobusové zastávce v Benešově nad Černou čeká Markéta Čermáková, která v obci žije šedesát let. Pokud chce jet do krajského města, tak si musí cestu pečlivě zorganizovat a vyčlenit čas.

„Všude se přestupuje. Když chcete třeba do Budějovic, tak nejdřív do Kaplice,“ vyjmenovává dopravní řády paní, která je teď na autobusy odkázaná. Dřív podle ní jezdily častěji. „Určitě, polovic spojů je zrušených. Tady jezdily autobusy pomalu každé tři hodiny.“

S nákupními taškami vychází z obchodu v Benešově seniorka Markéta Kovaříková. Když potřebuje k doktorovi, tak ji vozí dcera. Do nedaleké osady Kuří autobus už vůbec nezajíždí.

„My jsme tu hodně odříznutí od světa,“ popisuje situaci starostka obce Veronika Korchová-Zemanová (KDU-ČSL). „Benešov má pod sebou ještě dvanáct obcí. Nám projede autobus pouze dvěma. Přímo tady v Benešově je proluka mezi linkami také docela zdlouhavá.“

Autobusové spoje v Benešově posledních letech spíše ubývají. „Pro někoho je to velký problém. Hlavně mladé rodiny mají děti a chtějí jim dopřát další kroužky, takže některé opravdu odejdou,“ popisuje dopad na život v obci starostka. Zlepšením dopravní obslužnosti v regionu se aktuálně zabývá i Jihočeský koordinátor dopravy. Připravuje nový systém páteřních linek.