Jak se žije v okupovaných částech Ukrajiny? Bez ruského pasu lékař nemocného neošetří
Kreml hlásí, že vydávání pasů lidem v okupovaných územích Ukrajiny bylo „prakticky dokončeno“. A není se čemu divit. Obyvatelé totiž čelí obrovskému tlaku, aby na přijetí ruského občanství přistoupili. Bez něj ostatně nemají přístup ani ke zdravotní péči. Se všudypřítomnou rusifikací a popíráním čehokoliv ukrajinského tam Rusko zapouští kořeny čím dál hlouběji, návrat okupovaných území zpět pod kontrolu Kyjeva se tak jeví nanejvýš komplikovaně.
Pro obyvatele okupovaných území na východě Ukrajiny se staly kontroly ruských úředníků součástí každodenního života. „Kontrolní stanoviště mají v každém větším městě i mimo něj, v každé vesnici i na silnicích,“ popisuje pro francouzský zpravodajský server France24 Sofija, pracovnice organizace Helping to Leave, která pomáhá evakuovat Ukrajince z Ruskem okupovaných území.
Ruská propaganda změnila kurz. Agresivní tón vůči USA zmizel, s Trumpem se ale Kreml může spálit
Číst článek
Na kontrolních stanovištích ruští vojáci hlídají, kdo může opouštět města nebo do nich vstupovat, a kontrolují doklady obyvatel. Ti, kteří nemají ruský pas, se musí připravit na nekonečné výslechy i další obtíže. „Někdy vás nenechají projít,“ říká Sofija.
Nátlak na přijetí ruského občanství je všudypřítomný. Bez ruských pasů jsou Ukrajinci na okupovaných územích považováni za „cizince“ a nemohou zde vlastnit nemovitosti, pobírat důchody a nemají ani přístup ke zdravotní a sociální péči.
Francouzský zpravodajský server s odkazem na lidskoprávní organizace upozorňuje na jednu z taktik, kdy okupační úřady nařizují zdravotníkům, aby odmítali Ukrajincům bez ruských pasů poskytnout zdravotní péči. Přímo v ambulancích a nemocnicích pak fungují přepážky, kde je možné o ruské pasy zažádat. Ukrajinci proto často nemají jinou možnost než s přijetím ruského občanství souhlasit.
Výplach mozků ve školách
To se odráží i na statistikách. Na počátku března šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že vydávání pasů obyvatelům „Luhanské a Doněcké republiky a Chersonské a Záporožské oblasti bylo v loňském roce prakticky dokončeno“. Anexi těchto čtyř oblastí na jihu a východě Ukrajiny Rusko vyhlásilo v září 2022, i když ne všechny plně kontroluje. Přesto tam podle dat ruského ministerstva vnitra okupační úřady vydaly už celkem 3,5 milionu ruských pasů.
Rusifikovat i připravit na boj proti vlastní zemi. Jak Rusko vymývá mozky dětí z okupovaných území
Číst článek
K přijetí ruského občanství se snaží Ukrajince přimět také nejrůznějšími pobídkami, jako jsou dávky pro rodiče novorozenců s ruským rodným listem nebo stipendia, díky kterým se lidé mohou přesunout do Ruska, tedy daleko od frontových linií. Rodičům přitom mnohdy nezbývá nic jiného než dětem ruské občanství zajistit, protože školy mohou navštěvovat jen ruští občané.
„Víme o případech, kdy rodičům hrozilo odebrání dětí úřady, které se zabývají ochranou dětí, protože nenavštěvují místní ruskou školu,“ popisuje pracovnice projektu Helping to Leave. S ohledem na praktiky ruských úřadů, které už odebraly tisíce ukrajinských dětí a zajistily jejich přesun do Ruska, přitom tyto hrozby nevyznívají naprázdno.
Ve školách na okupovaných územích se pak děti učí podle ruských osnov se „silným tlakem na indoktrinaci“, popisuje pro France24 výzkumnice Jaroslava Barbieri z Univerzity v Birminghamu, která se zabývá ruskou snahou zrušit ukrajinskou suverenitu. Učební plán je podle ní sestaven tak, aby vedl k „nahrazení ukrajinského jazyka, literatury a historie ruským jazykem, literaturou a historií, kdy jsou z ruských učebnic vymazány jakékoliv zmínky o Ukrajině“.
Vymývání mozků ruskou propagandou ve školách ukazuje i nedávná zpráva serveru Kyiv Post, podle které ruské úřady vyzvaly školáky v okupovaném ukrajinském městě Mariupol, aby napsaly děkovné dopisy ruským vojákům. Vzkazy s poděkováním za „osvobození“ města měly děti napsat u příležitosti „Dne obránců vlasti“, který připadá na 23. února. Fotografie dětí s barevnými dopisy zveřejnila ukrajinská městská rada v Mariupolu, která iniciativu odsoudila a označila ji za „součást propagandistické kampaně zaměřené na ideologickou indoktrinaci dětí“.
Zakázaný kontakt s Ukrajinou
Někteří rodiče se snaží s rusifikací svých dětí bojovat a organizují online výuku podle ukrajinských osnov, ne všichni jsou ale takové možnosti otevření. „O všem, co je proukrajinské, je nebezpečné mluvit,“ vysvětluje Sofija. K zadržení totiž může vést už jen to, když člověk hovoří ukrajinsky. Podle France24 přitom vládní dokumenty ukazují, že do roku 2026 Rusko plánuje na okupovaných územích vybudovat 25 nových vězeňských kolonií a šest detenčních center.
6:27
Ruský režim tu chce být ještě dlouho. Propagandu pumpuje už do dětí ve školce, říká uprchlý učitel
Číst článek
„Mluvit ukrajinsky nebo ukazovat, že jste ve spojení s lidmi z Ukrajiny, i když jde o rodinu, je zakázáno,“ popisuje pro francouzský server Olena, která z Ukrajiny uprchla do Vídně, v okupovaném Mariupolu ale žije část její rodiny.
„Na ulici jsou vojáci a často kontrolují mobilní telefony. Bratr se proto bojí se mnou mluvit a maže moje zprávy,“ vysvětluje. Zprávy okamžitě maže také Olenina matka, jednou týdně se jí ale podaří dceři do Vídně zavolat za pomoci VPN.
Stejně jako mnoho dalších Ukrajinců zažádala i matka Oleny o ruský pas, aby mohla zaregistrovat svůj byt u ruských úřadů. „Jinak by jí vzali majetek a dovedli tam nové lidi,“ říká Ukrajinka žijící ve Vídni a dodává, že její matka nyní tráví většinu času opravou bytu poničeného bombardováním.
Podle Oleny by se případnými novými majiteli bytu stali s největší pravděpodobností Rusové. Nové zákony totiž stanovují, že ruské úřady mají právo zabavit „opuštěné“ nemovitosti na okupovaných územích. Rusové, kteří si tam chtějí nějakou nemovitost pořídit, pak získávají od bank dotované půjčky na bydlení.
Život v okupovaných částech Ukrajiny však přináší řadu těžkostí. Ukazuje to i reportáž nezávislého portálu Bumaga, na který minulý týden upozornil ruský exilový server Meduza. Podle něj se obyvatelé okupovaného Mariupolu potýkají s vážným nedostatkem vody a okupační úřady zůstávají při řešení krize bezradné.
Nedaleká nádrž vysychá, v některých částech proto chybí pitná voda, jinde je „na příděl“. Od začátku března tak mají obyvatelé přístup k tekoucí vodě jen šest hodin denně, po zavedení změn se navíc ve městě projevil nárůst akutních střevních infekcí. Ukrajinští představitelé přitom zdůrazňují, že nádrž nikdy neměla sloužit jako primární zdroj vody pro Mariupol, ale jako záložní. Dřívější vodní zdroje nicméně byly vážně poškozeny během bojů.
Těžká cesta ven
Znárodňování „opuštěných“ nemovitostí, ale také vydávání ruských pasů nebo výuka dle ruských osnov je jen část z celé škály praktik, kterými se Rusko snaží podmanit si okupovaná ukrajinská území a životy tamních obyvatel.
Teror, tajné telefony a zákaz ukrajinštiny. Jak se žije na Ruskem okupovaných územích?
Číst článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že Ukrajina tato území neuzná jako součást Ruska, čím hlouběji tam ale Rusko zapouští kořeny, tím víc začínají tato území vypadat jako ruská. To vše ztěžuje návrat těchto území zpět pod ukrajinskou kontrolu.
„Reintegrace je mimořádně obtížný a komplikovaný proces,“ říká Barbieri. Pro mnohé Ukrajince je ale představa, že se okupovaná území pod kontrolu Kyjeva nevrátí, zcela nemyslitelná.
„Je to opravdu děsivé. Pro mě by to znamenalo, že už nikdy neuvidím svou matku ani bratra,“ říká Olena.
Dostat se z těchto válkou zdecimovaných území je ale v současnosti velmi komplikované. Jediná cesta na neokupovanou Ukrajinu vede přes Rusko a Bělorusko, odkud je možné dostat se k hraničnímu přechodu s Ukrajinou, nicméně pouze pěšky.
23:55
Místní čelí ohromnému barbarství. V Záporoží je cílem terorizování civilního obyvatelstva, říká Šír
Číst článek
Ti, kteří se rozhodnou odejít, si mohou vzít jen to, co unesou. Pokud se tedy vůbec dostanou na hranice. Ve venkovských oblastech, hlavně v blízkosti frontových linií, nejezdí autobusy a řada silnic zůstala kvůli válce poničená.
Od začátku rozsáhlé ruské invaze už organizace Helping to Leave pomohla tisícům lidí se z okupovaných částí evakuovat, jak ale přiznává její pracovnice, v některých případech je evakuace nemožná. „Máme případy, kdy se na nás obracejí lidé z vesnic, odkud je nemůžeme vyzvednout, protože není možné se tam dostat,“ popisuje Sofija.
Na hranicích s Ruskem pak lidé musí projít procesem „filtrace“, kdy je čeká „těžký výslech“ ze strany ruských okupantů. „Někdy to trvá hodiny, ale pokud nemáte štěstí, mohou to být i dny,“ říká Sofija, podle které není zaručené, že se lidé na druhou stranu hranice dostanou.
V ohrožení jsou především mladí muži. Většina z nich už má ruské pasy, což z nich dělá způsobilé pro odvod do ruské armády. „Nikdy nemůžeme zaručit, že je ruská pohraniční stráž nezatkne. Je to loterie,“ říká Sofija.
