Írán touží po svobodě, za to Trump nejspíš po ropě. Rusku se drolí síť spojenců, popisuje Taterová
V Íránu dál probíhají protesty proti islamistické vládě. Teokratický režim reaguje násilným potlačováním demonstrací a americký prezident Donald Trump vzkazuje Íráncům, že pomoc je na cestě. „Mladí Íránci touží po svobodě. USA jde především o vlastní zájmy, nabízí se ropa,“ připomíná v pořadu Osobnost Plus Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Důvodů k masivním protestům proti současnému režimu vnímá hned několik. „V Íránu je silná mladá generace, která už nemá žádný vztah k myšlenkám, které vedly k íránské revoluci a dostaly k moci islamisty. Tito lidé chtějí žít úplně jiným způsobem, velmi silně touží po svobodě,“ uvádí.
O nestabilní situaci uprostřed masivních demonstrací v Íránu mluví v pořadu Osobnost Plus historička Eva Taterová. Moderuje Barbora Tachecí
„Jsou to také ekonomické problémy země, způsobené mezinárodními sankcemi, ale i špatným hospodařením, protože v posledních letech se režim víc soustředil na podporu teroristických skupin než na problémy svého vlastního obyvatelstva,“ doplňuje.
Trumpovy zájmy
Jakou motivaci má Donald Trump pro intervenci v Íránu, není podle Taterové zcela jednoznačné. „Nabízí se ropa, ale určitě to není jediný faktor. Antagonismus mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem trvá velmi dlouho. Spojené státy zároveň Írán dlouhodobě kritizují za podporu terorismu a snahu vyvíjet jaderné zbraně,“ vykresluje situaci.
„Na prvním místě jsou ale strategické zájmy Spojených států amerických. A to i v případě, kdy to nemá vůbec nic společného s demokracií,“ dodává.
Íránistka: Režim už skončil, ajatolláh je schovaný v podzemí. K návratu monarchie jsem skeptická
Číst článek
Jasné není ani jaký politický scénář by v případě útoku USA na Írán následoval. „Jsou různé možnosti včetně toho, že by se vrátila monarchie. Nicméně se nabízí i některé mnohem násilnější scénáře. Například občanská válka, která by mohla skončit poměrně velkou krvavou lázní, sektářská válka, různé etnické střety.“
Jako jeden z možných pozitivních dopadů amerického zásahu vnímá Taterová zničení takzvané Osy odporu, vedené Íránem.
„Íránská Osa odporu, která se zformovala v posledních letech, nepochybně přinášela obrovskou nestabilitu a podporovala různá teroristické hnutí na Blízkém východě, ale samozřejmě i s přesahy ohledně amerických cílů. Pokud by se definitivně rozpadla, určitě by to světu přineslo velkou službu,“ domnívá se.
Rusku mizí spojenci
V rámci světového rozložení sil by pád íránského režimu byl další ranou také pro Rusko Vladimira Putina, jehož je současná íránská politická garnitura spojencem.
„V posledních měsících se výrazně drolí síť ruských spojenců. Kromě Venezuely a teď možná Íránu byl před rokem velmi zásadní ztrátou pro ruský vliv také pád režimu Bašára Asada v Sýrii,“ vysvětluje Eva Taterová.
„Ukazuje to minimálně na to, že Rusko i kvůli svým dlouhotrvajícím aktivitám na Ukrajině není schopné tyto režimy podporovat v takové míře, jako to činilo v těch předchozích letech. Válka na Ukrajině odhalila, že Rusko nemá takovou sílu, jak si řada lidí myslela. Ztráta těchto spojenců je pro něj zásadní.“
Jaký je současný íránský režim? Jakou strategii by zvolily USA pro zásah proti němu? Celý rozhovor poslouchejte v audiu nahoře.
