Na jednu stranu Trump navrhoval v dopise jednání o jaderné dohodě, na druhou stranu ale varoval Írán před důsledky nepřijetí nabídky jednat a důsledky dalšího rozvoje íránského jaderného programu.
Húsíové mají v rukou mocnou zbraň, geografickou polohu, která jim umožňuje kontrolovat vstup do Rudého moře, a tedy i mezinárodní přepravu zboží a surovin přes Suezský průplav.
„S Íránem lze jednat jen dvěma způsoby – vojensky, nebo se dohodnout,“ prohlásil Trump minulý pátek pro Fox Business. „Raději bych se dohodl, protože nechci Íránu ublížit,“ uvedl.
„Mít v politice protivníky na jednu stranu vždy funguje. Pro Írán je Washington historickým nepřítelem, na něhož se dá řada věcí svést, například že země ekonomicky neprosperuje," podotýká Jan Hornát.
Dlouholetý vůdce Hizballáhu zemřel 27. září, když izraelské letectvo shodilo 82 těžkých bomb na podzemní bunkr, v němž se nacházelo hlavní ústředí skupiny.
Podle Marca Rubia Hamás nemůže pokračovat v Gaze jako vojenská nebo vládnoucí síla. Dokud bude působit jako vládnoucí síla nebo síla, která může hrozit použitím násilí, nebude mír možný, míní Rubio.
Podle prezidenta Trumpa nesmí Írán získat jaderné zbraně. Trump chce s Teheránem uzavřít novou jadernou dohodu. Íránský vůdce Chameneí ale varoval, že na možné výhrůžky a útoky recipročně odpoví.
Třiadvacetiletý Daniel Khalife byl v listopadu odsouzen za porušení zákona o úředním tajemství a zákona o terorismu, protože Íránu poskytl tajné materiály.
Hudebník Tataloo, vlastním jménem Amir Hossein Maghsoudloo, byl íránským soudem odsouzen k trestu smrti. Odsouzen byl nejen za šíření propagandy proti Islámské republice, ale i prostituci.
Prezident Masúd Pezeškján podepíše strategický kontrakt s Ruskem. Děje se tak několik dní před inaugurací Donalda Trumpa. Dohoda může ovlivnit nejen situaci na Blízkém východě.
Mahsa Ghorbaniová měla řídit teheránské derby mezi Persepolis a Esteghlalem, poté s ní ale začal politický proces, v jehož rámci se dočkala i výhrůžek nebo vydírání.
„Evropu bude situace v Sýrii zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má,“ popisuje politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Blesková povstalecká ofenziva v Sýrii smetla za 11 dnů režim prezidenta Bašára Asada. Podle Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd může situace vést ke kompromisu či další válce.
„Jeden z hlavních tureckých zájmů je zachovat bezpečnost na jižní turecké hranici. Dalším pak bude otázka Syřanů v Turecku,“ říká Karolína Lahučká, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
„Pro Írán je to ztráta určité nárazníkové zóny a linie, přes kterou mohl zásobovat své spojence,“ vysvětluje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Tureček.
„V tuto chvíli bude hodně záležet na tom, jestli se země prakticky okamžitě rozpadne, což je podle mě velice pravděpodobné, anebo jestli dojde k tranzici vlády,“ míní politolog Josef Kraus.
Postup povstalců však ve třetím největším syrském městě vyvolal u obyvatel obavy. Tisíce z nich se podle exilové organizace a místních zdrojů rozhodly Homs opustit.
„To, jak rychle budou syrští spojenci schopní se zmobilizovat, je momentálně klíčová proměnná,“ říká k aktuálnímu dění v Sýrii odborník Jan Daniel. Co se v zemi odehrává, shrnují otázky a odpovědi.
Třiatřicetiletý Sálihí byl zatčen v říjnu 2022 poté, co veřejně vystoupil na podporu protestů, které zažehla smrt mladé Íránky Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v září téhož roku.
Podle serveru EastFruit prodejci zeleniny a ovoce už začali v očekávání dalšího růstu cen brzdit dodávky zboží. Ceny zeleniny a ovoce podle úředních statistik poskočily v Rusku o desítky procent.
Mezinárodní trestní soud vydal ve čtvrtek zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a exministra obrany Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.
Jiří Saňák strávil v Esteghlalu jen necelou jednu sezonu, i když po vítězství v íránském poháru prodloužil s klubem o rok smlouvu. Jenže hlavní kouč Němec Winfried Schäfer chtěl delší kontrakt.
O tom, co a jak bude dělat Írán doma i v zahraničí, rozhoduje jediný muž, ajatolláh Alí Chámenejí, a to už 35 let. Podle některých indicií se zdá, že právě v těchto dnech to přestalo platit.
Íránské úřady ženu zatkly 2. listopadu poté, co se pouze ve spodním prádle procházela ve venkovních prostorech teheránské univerzity Ázád. Její čin byl údajně reakcí na konflikt s milicemi Basídž.