Írán údajně objevil na vládních počítačích další virus
Írán oznámil, že na vládních počítačích objevil další virus. Pokud se informace potvrdí, půjde už o druhý útok během jednoho roku. Loni v létě virus Stuxnet mířil proti íránskému jadernému programu a pravděpodobně ho zpozdil asi o dva roky. Zatím není jasné, co bylo cílem nového viru, který teď zkoumají odborníci.
Jak v Odpoledním Radiožurnálu uvedl Ondřej Bouda ze zahraniční redakce, nejde o žádný nový fenomén. Podle něj je třeba si uvědomit, že u kolébky internetu stála americká armáda, která hledala způsob, jak zabezpečit komunikační sítě pro případ jaderného konfliktu.
O počítačových útocích a pojmu kyberválka hovořil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Ondřej Bouda.
„A první zmínka o počítačovém útoku je z roku 1982, kdy sovětští agenti ukradli v Kanadě program nastrčený CIA. Ten pak způsobil výbuch plynovodu. Tehdy samozřejmě nikdo netušil, jaký se z internetu stane fenomén a jak moc změní nejen špionážní postupy,“ uvedl.
Dodal ale, že loňský útok Stuxnetem na íránský jaderný program je dnes přirovnáván ke svržení první atomové bomby na Hirošimu. I když se o organizovaných útocích přes internet mluví zhruba od roku 2006 stále častěji, šlo spíš o špionáž a navíc státy jakoukoliv účast popíraly, byť třeba Rusku a Číně to nikdo moc nevěřil.
„Tentokrát se ale odborníci shodli, že virus Stuxnet musel pocházet z nějaké vládní dílny. Byl příliš složitý a velmi konkrétně zaměřený, než aby šlo jen o srandu nějakých mladíků na internetu. A navíc jeho cílem bylo skutečně poškodit íránská jaderná zařízení,“ uvedl.
Kyberválka
Aktivity jednotlivých států podle Boudy připomínají závody ve zbrojení za studené války. Američané mají podle expertů asi tisíc odborníků na kyberválku, chtějí jich ale mít 20 až 30 tisíc. Írán se chlubí, že má druhou největší internetovou jednotku na světě. A zbrojí také Izrael, Čína, Rusko, Spojené království, Severní Korea a jistě i řada dalších.
„Nicméně jsou i snahy o úplný zákaz kyberútoků. Třeba jeden ukrajinský profesor se snaží prosadit mezinárodní dohodu podobnou těm, které omezily a zakázaly chemické či biologické zbraně. Internet je podle něj natolik důležitou součástí dnešního života, že by měl být chráněn před vojenským využitím,“ uvedl.
Podobné projekty ale podle něj zatím selhávají na definici kyberválky.
Rusko a Čína pod tímto slovem rozumí i ideologické útoky. To se ale nelíbí Západu, který za tím vidí snahu omezit svobodu slova a tvrdí, že by mělo jít jen o aktivity, které způsobí ekonomické či fyzické škody.
„Prozatím je tedy jakákoliv dohoda v nedohlednu. Tím spíš, že kyberválku nevedou jen státy, ale také různé organizace, ať už jde o obchodníky s databázemi zákazníků, průmyslovou špionáž či teroristy.
