Vláda Ahmada Šary tvrdí, že přímé volby za současné situace nejsou možné, jelikož velká část Syřanů je stále vysídlená a nemá doklady totožnosti, takže neexistují seznamy voličů.
Bílý dům pak nechal hned informovat Katar. Arabský stát ale informaci o úderu dostal až několik minut poté, co rakety dopadly na jeho území. „Nebylo možné to zastavit,“ uvedl jeden americký činitel.
„Po provedení zvláštních bezpečnostních opatření se dr. Chalíl Hajjá ...zúčastnil v Kataru pohřební modlitby za svého syna Hammama a další mučedníky po zbabělém pokusu o atentát v Dauhá,“ uvedl Hamás.
„Kataru a všem národům, které ukrývají teroristy, říkám: musíte je buď vyhnat, nebo je postavit před soud. Protože pokud to neuděláte vy, uděláme to my,“ prohlásil na videozáznamu anglicky Netanjahu.
Politici podle tiskové zprávy Hradu řešili také krizovou legislativu, výdaje na obranu, koordinaci zahraničních cest nebo tvorbu rozpočtu na rok 2026. O postoji vlády k bitcoinové kauze ale nemluvili.
„Jestli nám přijde příkaz k vystěhování nebo demolici, nebudeme mít kam jít. Nemáme žádnou zemi,“ stěžuje si šedesátiletý Abdulláh. Beduínským komunitám hrozí, že budou muset odejít ze svých domovů.
Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost v pátek uvedl, že hladomor už propukl v governorátu města Gaza a že do konce září se může rozšířit i k městům Chán Júnis a Dajr Balah.
Americký vyslanec Thomas Barrack ve čtvrtek libanonské vládě gratuloval k „historickému, odvážnému a správnému rozhodnutí“. Panují ale obavy, že krok povede k další politické krizi.
Sýrie se po 14 letech občanské války otevírá okolnímu světu. Někde ale násilí pokračuje. „Ze vstupu do Sýrie jsem měl pozitivní dojem,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.
Hledá se asi 408 kilo íránského uranu obohaceného na 60 procent, který je nezvěstný. Objasnit, kde se nachází, je dle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho naprosto nezbytné.
Írán není poraženým, režim ale z konfliktu vychází otřesen. „Režim opět udělá všechno pro to, aby přežil, a to může klidně vést i ke zvýšení vnitřních represálií,“ varuje odborník Josef Kraus.
Írán v noci na úterý vyslal rakety na největší americkou základnu v regionu, která leží v Kataru. Odpověděl tak na nedělní americký úder. „Nečekám vojenskou reakci,“ říká velvyslanec Petr Chalupecký.
Íránu Trump poděkoval, že o svém úderu dopředu informoval, díky čemuž nikdo nezemřel a neutrpěl zranění. Část Čechů v Kataru se kvůli bojům v oblasti obrátila o pomoc na tamní českou ambasádu.
USA zacílil na tři íránské jaderné objekty. Írán tvrdí, že útoky neměly silný dopad. „Média tvrdí, že USA mluvily o míru, ale od začátku chtěly tento útok učinit,“ ukazuje na paradox Mona Khademi.
Cena ropy se po americkém útoku na íránská jaderná zařízení dostala zhruba na pětiměsíční maximum. Cenový růst přesáhl tři procenta, než se začal zmírňovat.
Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu k americkému úderu byli analytik Vlastislav Bříza, blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, novinář Jan Fingerland a amerikanista Jakub Dopieralla.
Šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
Uzavření ambasády v Teheránu ve středu oznámilo také Portugalsko, už dříve tak učinilo Švýcarsko. Poskytovat služby veřejnosti nebude zatím několik dnů ani švédské či nizozemské velvyslanectví.
Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha mluvil ve vysílání Radiožurnálu o možném zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu nebo síle íránského režimu.
„Jiná otázka je bavit se o tom, jestli Izrael v Gaze v některých aspektech nepřekročil určité hranice. Ale nevyřešíme to tím, že dohodu s Izraelem budeme delegetimizovat,“ myslí si Pavel Telička.
„Syrské mlčení je silným signálem pro Izrael a Spojené státy, že Sýrie už této osy není součástí, a že její území už nebude využíváno k útokům na Izrael,“ míní expert.
Vůči izraelským útokům na cíle v Íránu podle novináře Británie projevuje opatrné sympatie. V případě Gazy je naopak kritičtější a snaží se na Izrael tlačit, aby dovolil průjezd humanitárních konvojů.
Evakuovaní jsou hlavně z řad studentů a dalších, kteří v zemi nemají zázemí. „Bylo by pro ně obtížné tu další dny v nejistotě setrvávat a nemoci jednoduše odcestovat,“ říká zástupce velvyslankyně.
Íránské úřady doporučily obyvatelům Teheránu, aby se schovávali před izraelskými údery do metra, škol či mešit. Izraelská armáda uvedla, že má ještě dlouhý seznam cílů, na které chce udeřit.