„Média v blízkovýchodních zemích zdůrazňují Františkovo vyzývání k boji s protimuslimskými předsudky, odsouzení veřejného pálení koránu, a kritiku spojování islámu s násilím,“ uvádí Jan Fingerland.
„Pro Teherán je to teď geopolitická katastrofa v regionu. Už byl brán až jako místní velmocenský hráč, ale jeho chapadla jsou i díky Izraeli useknuta,“ připomíná expert.
Papež František poprvé od nástupu do funkce osobně nepronesl velikonoční poselství Urbi et orbi. V historii se však podobné případy vyskytly. Stalo se tak v případě Jana Pavla I. a Jana Pavla II.
Za Írán jedná ministr zahraničí Abbás Arakčí a za Spojené státy vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Role prostředníka se opět ujala ománská diplomacie.
Tel Aviv pozastavil přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy. „Izrael si nejspíš myslí, že čím více bude na Hamás tlačit, tím dříve dostane rukojmí zpátky,“ říká expert na Blízký východ.
„Írán potřebuje dohodu mnohem víc než Spojené státy. To ale nutně neznamená, že si Američané budou diktovat cokoliv a Íránci na to přistoupí,“ říká v rozhovoru bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Budovu Červeného kříže ve městě Rafah v Pásmu Gazy zasáhla střela a poškodila ji, oznámila mezinárodní organizace s tím, že nikdo z jejích pracovníků nebyl zraněn. Tento incident nebyl první.
„Bizarností tohoto plánu je, že to je něco, s čím může souhlasit Trump i velká část izraelské vlády, přestože přijímání uprchlíků v regionu není uskutečnitelné,“ říká analytik Jakub Záhora.
Trump označil Pásmo Gazy za pekelnou propast. Byla jí podle něj už i před bombardováním. Navrhl přemístit zbývající obyvatele do bezpečných a krásných míst v okolních zemích.
„Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele,“ komentuje Trumpovy kroky Kalhousová.
Zastánci změn, především konzervativní šíitští zákonodárci, je obhajují jako prostředek k přizpůsobení práva islámským principům a omezení vlivu Západu na iráckou kulturu.
Prezident Masúd Pezeškján podepíše strategický kontrakt s Ruskem. Děje se tak několik dní před inaugurací Donalda Trumpa. Dohoda může ovlivnit nejen situaci na Blízkém východě.
„Opakovaně zdůrazňujeme, že je pro nás podstatné, aby se unesení vrátili. Stále jich tam zůstává, ať už živých, nebo bohužel mrtvých, téměř stovka,“ říká Petr Hladík z ministerstva zahraničí.
„Spojené státy tam mají malý kontingent a mluví se o tom, že americké jednotky budou staženy,“ řekl Jiří Schneider, dřívější velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní analytik.
Podrobnosti možné dohody jsou nejasné. Zatímco zdroje Reuters hovoří o krátkém příměří a výměně několika rukojmích, Wall Street Journal píše o až 60denním klidu zbraní a propuštění 30 rukojmí.
Kocian se neobává další velké migrační vlny, protože kdo mohl, tak již ze země odešel. Okolní státy Syřany nevítají, neboť mají vlastní velké problémy.
Muhammad Ghazí Džalálí se stal syrským premiérem teprve v září, nyní je tím hlavním, kdo dohlíží na předání moci povstalcům. Ve vládě byl i v roce 2011, kdy režim tvrdě potlačil demonstranty.
„Jeden z hlavních tureckých zájmů je zachovat bezpečnost na jižní turecké hranici. Dalším pak bude otázka Syřanů v Turecku,“ říká Karolína Lahučká, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
Macron ocenil odvahu a trpělivost syrského lidu. „V tomto okamžiku nejistoty jim přeji mír, svobodu a jednotu,“ uvedl. Podle Donalda Trumpa stojí za koncem dynastie ztráta zájmu ze strany Ruska.
„To, jak rychle budou syrští spojenci schopní se zmobilizovat, je momentálně klíčová proměnná,“ říká k aktuálnímu dění v Sýrii odborník Jan Daniel. Co se v zemi odehrává, shrnují otázky a odpovědi.
Druhé syrské největší město padlo během pár dnů do rukou povstalců. Obyvatelé se cítí nejistě ohledně budoucnosti. Obavy mají jak z příchozích islamistů, tak z reakce Damašku, píše Guardian.
První jednotky libanonské armády už míří na jih země – tak jak s tím počítá dohody o příměří s Izraelem. Mezi řekou Lítání a hranicí s Izraelem mají nahradit ozbrojence Hizballáhu.
