Saúdská Arábie a Emiráty jsou si podobné, a také mají podobné zájmy. Jsou to ropné monarchie Arabského poloostrova, které spolu sousedí, píše v komentáři Jan Fingerland.
Když se řekne „Emirates“, mnoha lidem ve světě se vybaví nejdříve úspěšná letecká společnost. Její globální úspěch v sobě spojuje několik důležitých symbolů.
Aby byl pro ženy přechod mezi civilním a vojenským světem v této islámské zemi snazší, vybudovali Jordánci společně s Čechy speciální výcvikové centrum.
Saúdská Arábie je dnes nejvlivnější arabskou a muslimskou zemí. Její připojení k tzv. Abrahámovským dohodám o normalizaci vztahů s Izraelem by mohlo zásadně přispět ke klidu na Blízkém východě.
Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu.
„Příměří dosud funguje hlavně proto, že oběma stranám jistým způsobem vyhovuje. Je nicméně velkou otázkou, jak dlouho může tato přechodná fáze existovat,“ říká odborník na Blízký východ Jan Daniel.
Vatikán uvedl, že široký prostor byl při schůzce věnován zejména evropským otázkám, se „zvláštním zřetelem na konflikt na Ukrajině a situaci na Blízkém východě“, uvedl Svatý stolec.
Satelitní středisko OSN už v srpnové zprávě uvedlo, že izraelská armáda k 8. červenci na hustě osídleném palestinském území poškodila nebo zcela zničila téměř 193 tisíc budov.
„Je otázka, jestli to nevyhodnotí tak, že je lépe odejít do exilu,“ říká v pořadu Osobnost Plus Petr Hladík, ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí.
Všichni čeští vojáci, kteří zahynuli na zahraničních misích, už mají status válečného veterána. Česko ztratilo během zahraničních operací na Blízkém východě a na Balkáně 29 vojáků a jednu vojákyni.
„Mír tady podepisují ti, kteří ho chtějí dosáhnout. Ti, kteří ho dosáhnout nechtějí, nebo nemohou, chybí,“ připomíná pro Český rozhlas Plus Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Premiér čelí kritice, že válku z obav o svůj politický konec prodlužuje, zatímco příbuzní rukojmích naléhají, aby svolil k jejímu ukončení. To by mohl přinést i Trumpem nedávno nastíněný mírový plán.
„Aby došlo k odzbrojení Hizballáhu, tlak by musel být obrovský, zároveň by muselo dojít k přezbrojení a intenzivní podpoře libanonské armády, a hlavně by na to musel kývnout Írán,“ říká Josef Kraus.
Pokud hnutí Hamás mírový plán nepřijme nebo řekne, že ho podpoří, ale pak se podle toho nezachová, tak Izrael podle Benjamina Netanjahua „práci dokončí“.
Vláda Ahmada Šary tvrdí, že přímé volby za současné situace nejsou možné, jelikož velká část Syřanů je stále vysídlená a nemá doklady totožnosti, takže neexistují seznamy voličů.
Bílý dům pak nechal hned informovat Katar. Arabský stát ale informaci o úderu dostal až několik minut poté, co rakety dopadly na jeho území. „Nebylo možné to zastavit,“ uvedl jeden americký činitel.
„Po provedení zvláštních bezpečnostních opatření se dr. Chalíl Hajjá ...zúčastnil v Kataru pohřební modlitby za svého syna Hammama a další mučedníky po zbabělém pokusu o atentát v Dauhá,“ uvedl Hamás.
„Kataru a všem národům, které ukrývají teroristy, říkám: musíte je buď vyhnat, nebo je postavit před soud. Protože pokud to neuděláte vy, uděláme to my,“ prohlásil na videozáznamu anglicky Netanjahu.
Politici podle tiskové zprávy Hradu řešili také krizovou legislativu, výdaje na obranu, koordinaci zahraničních cest nebo tvorbu rozpočtu na rok 2026. O postoji vlády k bitcoinové kauze ale nemluvili.
„Jestli nám přijde příkaz k vystěhování nebo demolici, nebudeme mít kam jít. Nemáme žádnou zemi,“ stěžuje si šedesátiletý Abdulláh. Beduínským komunitám hrozí, že budou muset odejít ze svých domovů.
Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost v pátek uvedl, že hladomor už propukl v governorátu města Gaza a že do konce září se může rozšířit i k městům Chán Júnis a Dajr Balah.
Americký vyslanec Thomas Barrack ve čtvrtek libanonské vládě gratuloval k „historickému, odvážnému a správnému rozhodnutí“. Panují ale obavy, že krok povede k další politické krizi.
Sýrie se po 14 letech občanské války otevírá okolnímu světu. Někde ale násilí pokračuje. „Ze vstupu do Sýrie jsem měl pozitivní dojem,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.