Íránské podzemí odolává. Chybí Izraeli lepší bomby, nebo hlavním cílem nejsou centrifugy?

Tel Aviv / Teherán 17. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ani na moment se nezastavíme, řekl mluvčí izraelské armády. V neděli už rakety létaly mezi Íránem a Izraelem i přes den, nejen v noci. Útoky pokračují i do dalšího dne, do nového týdne. Írán tvrdí, že mu Izrael vyhlásil válku. Má pravdu?
Tak rozsáhlý útok zaměřený na oslabení obranyschopnosti druhé země a cílený na jeho vrcholné představitele je nepochybně potřeba považovat za válečný akt. I kdyby konflikt trval kratší dobu, tak se na to bude nahlížet jako na válku.

Má otázka směřuje spíš k tomu, jestli Izrael vyhlašuje Íránu válku, nebo jestli tato válka už přeci jenom netrvá nějakou dobu a toto je jenom její další dějství?
Je to posun na další úroveň. Předtím jsme mohli hovořit o napětí, provokacích, omezených útocích. Je otázka, jak se to bude dál vyvíjet, ale vypadá to, že to je změna a konflikt může dál růst na intenzitě.

Takže nejde jen o propagandistickou rétoriku Teheránu, ale i podle vás válka začala? 
To, co vidíme, tedy záběry z Teheránu a rozsah útoku, je válka.

Válečná přestřelka

Na druhou stranu taky máme údery v Izraeli, protože protivzdušná obrana obou zemí nezafungovala stoprocentně, jak se zdá. Z jakého důvodu? Ať jsou to naváděné letecké bomby, nebo rakety, tak dopadají na jedno i druhé území, zabíjejí lidi, ničí rezidenční čtvrti v Tel Avivu i jaderná zařízení v Íránu.
V první řadě je potřeba říct si, že žádná protivzdušná obrana nefunguje stoprocentně. Pak je potřeba rozlišovat – když se podíváme na íránskou stranu, tak její protivzdušná obrana je zastaralá, není tak technologicky vyspělá, evidentně je z velké části neúčinná proti izraelským útokům technologicky velmi vyspělým letectvem. Když se podíváme na izraelskou stranu, tak Izrael má jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany na světě, ne-li vůbec nejlepší, takže úspěšnost je vyšší, ale Írán se snaží obranu prolomit vysíláním velkého množství střel nebo dronů současně, což způsobuje, že některé z nich projdou.

Izraelský Iron Dome, Železná kopule, je potom zahlcený, a tím pádem nestihne zachytit všechny rakety, kterých bylo přes dvě stě, jak teď už víme.
Přesně tak. Zároveň Iron Dome není jediným, a domnívám se, že ani hlavním systémem, který střely zachycuje. Jsou tam ještě systémy dalšího dosahu.

Ale taktika Teheránu je tedy zahltit systém, aby nějaké rakety propustil?
Ano, to je pro Írán jediná možnost, jak prolomit izraelskou obranu.

Naopak Izrael útočí na konkrétní cíle, ať už je to v Teheránu, nebo v dalších íránských městech - z jakého důvodu jsou tato místa důležitá?
Konkrétní cíle spadají do různých kategorií. Viděli jsme útoky na íránská jaderná zařízení, byť nebyly zas tak rozsáhlé, jak se očekávalo. Další útoky směřovaly na vojenské základny, na zařízení protivzdušné obrany, což je logický postup, aby se zvýšila možnost dál operovat v íránském vzdušném prostoru. Některé útoky mířily i na rezidenční čtvrti, to byly zřejmě útoky na vysoké íránské vojenské představitele. Viděli jsme zásahy kritické infrastruktury i snahu oslabit íránský arzenál balistických střel a dalších prostředků, na které Írán spoléhá ve střetu s Izraelem.

To, co pozorujete, tedy odpovídá tomu, o čem mluvil izraelský premiér Benjamin Netanjahu? Řekl, že vidí eminentní hrozbu od Íránu ze dvou důvodů. Jeden je rozsáhlé množství balistických střel, kterých má Írán tisíce, a druhý je, že Írán je připravený a schopný ve velmi krátké době vyvinout jadernou bombu.
To je rétorika izraelské strany a je zřejmé, že íránský jaderný program je dlouhodobě konfliktním bodem ve vzájemných vztazích. Ale z toho, jak útoky zatím probíhají, se nezdá, že by jejich cílem bylo zastavit nebo zásadním způsobem zpomalit íránský jaderný program. Tak to aspoň komentují vojenští experti, kteří situaci sledují. Motivace izraelské strany je těžké odhadnout, ale útok může mít i motivaci oslabit íránský režim, zasadit mu tvrdou ránu v situaci, kdy je jeho pozice v posledním roce a půl už tak oslabená. Pokud by šlo o útoky vyloženě na íránská jaderná zařízení s cílem vyřadit je z provozu, tak se domnívám, že by to vypadalo trochu jinak.

Ale máme zprávy o tom, že Izrael zasáhl Fordo, Isfahán, Natanz, je to tak? Podle satelitních obrázků to dokonce vypadá, že v Natanzu byly zničeny povrchové části budov, které jsou důležitou součástí vývoje jaderné zbraně.
K tomu došlo, ale nebyly zničeny podzemní části komplexů, kde lze předpokládat, že se nacházejí hlavní nebo důležité součásti jaderného programu. V momentě, kdy už válka probíhá, Írán zřejmě má možnost na to reagovat a podniknout nějaká protiopatření. Očekával bych, že pokud by šlo opravdu o to zasáhnout co největším způsobem jaderný program, tak by útoky v první vlně směřovaly do podzemí s použitím munice, která tam dokáže dosáhnout.

Má Izrael takovou munici? Jsou to takzvané bunker bustery.
Nějaké má, ale ty opravdu účinné s vysokou schopností penetrace pravděpodobně nemá, respektive to není známo.

Role Spojených států

Takže možná čeká, že se do konfliktu zapojí i někdo jiný, kdo mu pomůže?
Je to možné. Asi narážíte na dlouhodobou vojenskou spolupráci se Spojenými státy. Na ně Izrael určitě spoléhá přinejmenším v poslední instanci a doufá, že kdyby se válka pro něj začala vyvíjet hůře, tak Spojené státy nějak zasáhnou.

Spojené státy už teď pomáhají Izraeli v blokování íránských střel, byť Donald Trump říká, že dávají ruce pryč od toho, co činí Tel Aviv směrem k Teheránu. Ale USA už součástí této války de facto jsou.
Dá se na to tak nahlížet.

Myslíte si, že stejně jako Benjamin Netanyahu i Donald Trump vycítil, že Írán může být teď oslabený a že by možná byla příležitost ho citelněji zasáhnout? Připomeňme, že napětí už nějakou dobu trvá a přátelé Teheránu jsou teď oslabení. Libanonský Hizballáh je oslabený, Asadův režim v Sýrii není. Bašár Asad uprchl do Moskvy a teď je bůhví kde. Nenastala teď příležitost pro Izrael, pokud by se rozhodl, zasáhnout Írán tak, aby to pocítil? A může k tomu vzít do party i Spojené státy?
Je poměrně těžké říct, jak by se Spojené státy mohly zapojit do této války, byť, jak jste říkal, minimálně nepřímo zapojeny jsou a je jisté, že o útoku byly předem informovány. Nicméně se domnívám, že pokud by došlo na přímý vstup USA do konfliktu, tak to vyvolá další reakce v mezinárodním prostoru. Za mě je velká otázka, jakým způsobem by se k tomu postavily další globální mocnosti, jako jsou Čína a Rusko.

Myslíte, že je to něco, co Donald Trump zvažuje, ale nebude chtít riskovat?
Číst myšlenky a úmysly Donalda Trumpa je velmi složité pro kohokoliv. Domnívám se, že spoléhá na své poradce a různé frakce v americké administrativě, které mohou mít i odlišný názor. Je otázka, jestli Trump vůbec má nějaký dlouhodobý plán.

Zaznamenal jsem zprávy, že se do oblasti stahuje i další americká letadlová loď USS Nimitz, která pluje Pacifikem, měla kotvit ve Vietnamu, ale zrušila to. Nesignalizuje to, že Washington obrací oči směrem na íránsko-izraelský spor?
Neřekl bych, že je obrací, pohled Washingtonu je upřený a Spojené státy mají na Blízkém východě velké množství základen a vojáků. V momentě, kdy dochází k takovéto eskalaci, která se může vyvíjet nekontrolovatelným a nepředvídatelným způsobem, je logické, že tam Američané stahují své síly, minimálně kvůli tomu, aby zvýšili odstrašení proti případnému útoku na své vlastní síly.

Taky jsem zaznamenal informaci, že prezident Trump si volal s premiérem Netanjahuem a rozmluvil mu plán, aby Izrael zabil nejvyššího duchovního představitele Íránu, ajatolláha Alího Chameneího. To jsou informace ze CBS News. Do jaké míry to ukazuje, jaké slovo má Trump v tom, co Netanjahu podniká?
Toto ukazuje, že Trump slovo má a že izraelská strana nemůže jen tak dělat něco proti vůli Spojených států.

Zásah pro íránský jaderný program?

Mluvil jste o tom, že byly zasaženy i rezidenční čtvrti Teheránu. Izrael zaútočil i na konkrétní jedince, kteří mají co do činění se zpravodajskými službami, s íránskými revolučními gardami anebo s jaderným programem jako takovým. Cílil na jaderné vědce. Jak citelný zásah zasadil íránskému režimu? 
Nedokážu odhadnout, jak velký zásah je to pro íránský jaderný program, nejsem jaderný expert, ale určitě to zásah je. Na druhou stranu se bavíme o organizacích, výzkumných institucích, kde pracuje řada vědců, výzkumníků, někteří jsou seniorní, zkušenější, někteří méně. Proto myslím, že to zásah je, ale zabití konkrétních osob nebo vědců nebude mít zase tak zásadní vliv. 

Nepozdrží to íránský jaderný program? 
Určitě ho to může pozdržet. Každý takový zásah vyvolá pozdržení a problémy, ale na to se dá během času adaptovat.

Rozvinula se debata o tom, jak daleko nebo blízko je Írán k tomu, aby vyvinul jadernou bombu, což by způsobilo úplně jinou dynamiku vývoje konfliktu s Izraelem, ale i s dalšími mocnostmi v regionu a na celém světě. Jsou to tedy týdny, dny, měsíce, roky? Jde i o to, jaké by bylo množství takových zbraní, kolik má Írán obohaceného uranu, na kolik procent...
Myslím, že časová linka dny, týdny, měsíce, je spíš mediální zkratka. Je dobře známé, že íránský jaderný program je velmi pokročilý. Írán má poměrně velké množství vysoce obohaceného uranu, byť zřejmě ne na zbrojní úroveň. V poměrně krátkém čase asi je schopen získat štěpný materiál na jadernou bombu. Zároveň logistika okolo jaderných zbraní, jejich vývoje, nasazení a tak dále, je složitější. Nejde jenom o to mít jadernou nálož. Musíte ji nějakým způsobem dopravit k cíli, bránit ji před preventivním útokem. Je to velmi složité. Írán nepochybně není daleko od toho, aby získal tyto schopnosti, ale v jakém časovém rámci by toho mohl dosáhnout, pokud by se pro to rozhodl, je těžké říci. Jsou to navíc informace, které z principu nejsou veřejné v mnoha případech. 

Ale dny to nejsou? 
Myslím, že ne. 

Takže spíš týdny až měsíce? 
Spíš měsíce. 

Je to něco, s čím by měl svět počítat i s ohledem na to, jak se Donald Trump snaží už několik měsíců znovu dohodnout s Teheránem na nové jaderné smlouvě? Protože Trump na jaře říkal, že máme dva měsíce, to je deadline, ale ty už uplynuly. O víkendu se mělo vést další kolo jednání v Ománu, ale nebylo kvůli tomu, že létají střely mezi Íránem a Izraelem. Co s tím teď?
Pokud jde o časové limity, které dává Donald Trump, tak je to spíš jeho strategie ve vyjednávání. Jednání jako taková probíhala. Je těžké to odhadnout, ale podle mých informací byl z íránské strany zájem se nějakým způsobem dohodnout. Jednání zároveň naráží na překážky. Írán se nechce vzdát svého jaderného programu jako takového, myslím, že je to pro něj nepřijatelné. Íránská strana tvrdí, že je její suverénní právo obohacovat uran a využívat ho pro civilní účely. Z americké strany zase opakovaně přicházel požadavek, že se Írán musí vzdát jaderného programu, včetně obohacování. Jednání tedy narážela na tyto dlouhodobé překážky. Vidím problém i v tom, že kdyby dohoda vypadala tak, že Írán přestane obohacovat uran na vysokou úroveň, bude obohacovat pouze pro civilní účely a dodá větší transparenci svému jadernému programu, tak by dohoda velmi blízce kopírovala to, co dohodl prezident Barack Obama v roce 2015. Pro Trumpa by takový výsledek byl špatný, protože by nemohl říct, že vyjednal něco lepšího. Jistě znáte jeho rétoriku a postoje.

Írán tvrdí, že potřebuje jádro pro civilní účely, ale nikdo mu úplně nevěří, že by to tak bylo...
Myslím, že Írán se cíleně snaží vytvářet nejasnou situaci. Toto je něco, o čem se vedou spory, jsou na to různé názory i mezi experty, ale myslím, že Írán se částečně snaží vytvářet nejasnou situaci, kdy hrozí tím, že by se mohl vyzbrojit jadernými zbraněmi. Aby od toho upustil, chce ústupky především v oblasti sankcí a ekonomického nátlaku, který začal s ještě větší intenzitou po roce 2018, když Spojené státy odstoupily od jaderné dohody. Pokud jde o rozhodnutí vyvinout jadernou zbraň, tak tam řada expertů tvrdí, že Írán pravděpodobně toto rozhodnutí dosud neučinil. Uvidíme, co se bude dít teď.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: CNN World a youtubové účty Israel Defense Forces, The Times, IsraeliPM, CNN a The Economic Times.