Robin Hood Latinské Ameriky. Drogové kartely rozdávají během pandemie koronaviru jídlo i léky
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v polovině dubna přišel s neobvyklým prohlášením. Vyzval kriminální gangy, aby lidem během koronavirové krize přestaly rozdávat balíčky s jídlem. Raději by se podle něj měly zaměřit na ukončení násilí v zemi. Mexické drogové kartely ale nejsou jediné, které během pandemie pomáhají. Zločinecké organizace po celé Latinské Americe tak ukazují svou moc.
Březen byl v Mexiku jedním z nejkrvavějších měsíců za poslední dva roky. Podle serveru El Diario bylo zabito 153 lidí, což je nejvíce od srpna roku 2018.
Zvláště to pocítila hraniční města, která ovládají drogové kartely. Zavřené hranice se Spojenými státy ztížily pašování drog, což kartely výrazně oslabilo.
Gangy se ale během koronavirové krize snažily získat podporu místních. V odloučených komunitách, které jsou v těžké finanční situaci a které od vlády nedostávají téměř žádnou pomoc, vytvořily neformální zdravotnická střediska, píše britská BBC. Sociální sítě zaplavily fotky a videa, které ukazují, jak místním doručují balíčky s vodou, jídlem nebo léky.
Situace v Mexiku není nijak ojedinělá. Brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta v dubnu vyzval místní úřady, aby s drogovými kartely probraly, jak nejlépe zastavit šíření koronaviru.
V podstatě sám přiznal, že stát pandemii bez jejich pomoci nezvládne. „Musíme pochopit, že do těchto oblastí stát prostě nedosáhne, a situaci mají pod kontrolou pašeráci drog,“ prohlásil Mandetta.
Večerka a zákaz vycházení
Ve Venezuele ve čtvrtích Caracasu zase zavedly místní skupiny organizovaného zločinu večerku a vyzvaly obyvatele, aby dodržovali karanténní opatření. Zavedly dokonce zákaz vycházení dříve než vláda.
Gang Barrio 18 v Guatemale přestal dočasně požadovat výpalné od místních podniků. A i jeho členové pomáhají se zaváděním opatření proti šíření koronaviru. Stejná situace je i v sousedním Salvadoru, píše pro The Conversation Camilo Tamayo Gomez, profesor Bezpečnostních studií na Leedské univerzitě.
Jak ale Gomez připomíná, to, že nelegální organizace suplují stát, není vlastně nic nového. V Jižní Americe se tak děje už od 90. let minulého století. Drogové kartely a gangy totiž doufají, že se jim dlouhodobě podaří nahradit některé funkce státu, aby tak mohla prosperovat jejich ilegální činnost.
I tak ale současný stav představuje určitý posun, protože kartely nyní poskytují i zdravotní a sociální služby. Jedná se ale o přímý důsledek selhání státu a jeho neschopnost s nákazou koronaviru bojovat.
Organizace se tak snaží navodit u lidí pozitivní emoce, jako jsou vděk a solidarita, aby tak zvýšily svou legitimitu a posílily své postavení na daném území, uvádí dál The Conversation. V ideálním případě by se chtěly připodobnit Robinu Hoodovi a vytvořit si tak pověst veskrze kladných zlodějů.
