Britští poslanci v září schválili zákon, podle kterého musí předseda vlády požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud by se mu nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu s Bruselem či přimět parlament, aby souhlasil s odchodem země z Evropské unie bez dohody.

Johnson slíbil, že se bude zákonem řídit, nadále ale tvrdí, že o odklad britského odchodu Evropskou unii nepožádá. Před časem řekl, že by byl raději „mrtvý v příkopě“, než aby posunul termín brexitu o další tři měsíce. Z dokumentu, který už v pátek skotskému soudu předložili zástupci vlády, ale vyplývá, že ministerský předseda by EU za podmínek stanovených zákonem o posunutí termínu brexitu požádal.

Podle trojice stěžovatelů – podnikatele, poslankyně a právníka – se nedá Johnsonovi věřit, že se bude zákonem řídit. Proto žádali skotský soud, aby mu to nařídil.

Stěžovatelé chtěli, aby soud Johnsonovi nařídil jednat v souladu s duchem zákona, ale i to, aby mu zakázal požádat některého z představitelů členských zemí EU o zablokování odkladu brexitu.

Britský tisk v minulosti spekuloval o tom, že by mohl další odklad na Johnsonovu žádost vetovat maďarský premiér Viktor Orbán.

Po soudu také stěžovatelé chtěli, aby britskému ministerskému předsedovi zakázal poslat po prvním dopisu, v němž by v souladu se zákonem žádal o odklad odchodu své země z EU, do Bruselu druhý dopis, v němž by svou žádost vzal zpět.

Právník Jo Maugham, jeden z trojice lidí, kteří podali žádost ke skotskému soudu, už avizoval, že se proti dnešnímu rozhodnutí odvolá ke skotskému odvolacímu soudu.

V jiné nedávné brexitové bitvě odvolací soud rozhodl opačně než soud první instance, který dal tehdy rovněž za pravdu Johnsonovi. Nejvyšší soud Spojeného království následně potvrdil verdikt odvolacího soudu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít