Ruského historika Dmitrijeva čeká 13 let ve vězení. Trest mu potvrdil petrohradský kasační soud
Ruský kasační soud v úterý potvrdil přísný trest 13 let vězení, který loni udělil odvolací soud historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Informovala o tom média. Kritici považují proces za vykonstruovaný s cílem zdiskreditovat historika a znehodnotit jeho dílo.
Soud v Petrozavodsku loni v červenci v první instanci zprostil Dmitrijeva obžaloby z výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči nezletilé dívce a nezákonného držení části střelné zbraně. Vinným ho však uznal z násilného chování sexuálního charakteru vůči dítěti a uložil mu trest 3,5 roku vězení. Vzhledem k době strávené ve vazbě měl být vědec už v listopadu propuštěn na svobodu.
Příběh Jurije Dmitrijeva: odsoudili ruského historika kvůli tomu, že odhaloval zločiny stalinismu?
Číst článek
Nejvyšší soud regionu Karélie, jejíž metropolí je Petrozavodsk, ale na konci září v odvolacím řízení odnětí svobody drasticky prodloužil na 13 let, a to s výkonem trestu v zařízení s přísným režimem. Kromě toho soudu nižší instance vrátil k novému projednání osvobozující verdikt ve třech výše uvedených bodech.
Obhájci nyní 65letého Dmitrijeva proti tomu podali mimořádný opravný prostředek u kasačního soudu v Petrohradě. Zastání pro svého mandanta u této justiční instance ovšem nenašli.
Fotky nahé dcery
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obětí jeho údajného chlípného a násilnického jednání měla být jeho adoptovaná dcera. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na nichž je dcera nahá.
Ruský soud poslal Dmitrijeva na 3,5 roku do vězení. Historik vinu odmítá, hrozilo mu 15 let
Číst článek
Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval její stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná.
Dmitrijev během 30 let sestavil seznam 40 000 lidí popravených a deportovaných z Karélie za Stalinova teroru. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na 9000 lidí.
Tyto historikovy objevy podle agentury AFP nezapadají do současných snah o rehabilitaci Stalinova režimu. Jedna z provládních organizací o pohřebišti obětí čistek například tvrdila, že jde o ostatky sovětských vojáků, popravených Finy za druhé světové války.
Valná část Karélie bývala součástí Finska, než se jí po takzvané zimní válce na přelomu let 1939 a 1940 zmocnil Sovětský svaz.