Kdo bude příštím polským prezidentem? Můžou rozhodnout hlasy těch, kteří volili extremisty

Varšava 27. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mají Poláci už rozhodnuto?
Velká část určitě ano. Troufám si říct, že zhruba 67 % oprávněných voličů už asi má rozhodnuto, odkazuji se na volební účast z prvního kola. Ne že by všichni šli hlasovat, ale předpokládá se, že účast v druhém kole voleb bude mnohem vyšší. Řekla bych, že zhruba 67 % voličů už dnes ví, koho bude volit. Ale záleží na tom, kolik dalších lidí k urnám přijde a jak se rozhodnou.

To je docela přesný odhad, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. O víkendu kampaň poměrně vygradovala a možná někoho ještě přesvědčila k tomu, aby přišel volit, někoho možná naopak odradila. Začalo to už v pátek velkou televizní debatou. Asi nejvíc mi z ní uvízl v hlavě výrazný gong, který zazněl, když kandidáti vyčerpali čas na odpověď, a žvýkací tabák, který si Karoł Nawrocki před kamerami šoupl pod ret, prý aby neusnul, to obletělo sociální sítě.
Ten gong asi nevypustí z hlavy nikdo z nás hodně dlouho, protože to byla smršť. Bylo 30 vteřin na otázku, 90 vteřin na odpověď a 30 sekund na následnou reakci. Moderátor asi jako jediný neměl moc co dělat, protože nepokládal otázky. Byla to čistě konfrontace mezi dvěma prezidentskými kandidáty. Za mě to byla docela povedená debata v tom, aby si lidé dokázali představit, jak kdo umí vystupovat a reagovat i na nepříjemné situace. Na druhou stranu to zároveň vedlo k tomu, že bylo velmi těžké debatu usledovat. Tempo bylo rychlé, témata a otázky šly rychle za sebou. Mnoho lidí mohlo odradit ve výsledku to, že se nedozvěděli nic konstruktivního z programu Trzaskowského a Nawrockého. Debata byla rozdělená do tematických okruhů, ale oba velkou část z nich využívali k tomu, aby napadali soupeře.

V neděli pak oba kandidáti uspořádali velké pochody hlavním městem. Měly začít ve stejnou hodinu pár ulic od sebe. Jak to nakonec dopadlo?
Oba pochody se uskutečnily, byly poklidné a myslím si, že se povedly nad očekávání obou kandidátů a jejich týmů. Průvody byly původně nahlášené na 50 tisíc účastníků. Konkrétní čísla nevíme, protože policie i magistrát Varšavy odmítají podat celá čísla, odmítají spekulovat. Ale jakýsi průzkum účasti v úsecích pochodů je k dispozici. Pochody se míjely a šly proti sobě. To byla taková analogie polské společnosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jdou proti sobě, ale minou se, nemohou se spolu potkat, jsou to dva názorové proudy.

Nebyly tak daleko od sebe, skutečně to bylo pár ulic...
Mohlo to být dohromady půl kilometru. Mezi průvody jsem přecházela a zabralo mi to maximálně 10 minut. Ale zpravodajský web Onet udělal na základě leteckých snímků vlastní odhady a odhadl, že průvodu Trzaskowského se mohlo zúčastnit kolem 130 až 160 tisíc lidí a průvodu Nawrockého zhruba 70 tisíc lidí. Není důležité konkrétní číslo, ale že lidé přišli, podpořili kandidáty a mobilizace, kterou si od toho oba kandidáti slibovali, se povedla. Průvody byly poklidné, došlo jen na drobné strkanice a musela zasahovat záchranka, protože bylo teplo a někteří lidé kolabovali. Hrála hlasitě hudba, bylo to moře různých vlajek. Můžeme mluvit o průvodu Nawrockého, což byly ve výsledku jenom červenobílé polské vlajky, zatímco na Trzaskowského průvodu to bylo mnohem barevnější, protože mnoho lidí si s sebou přineslo i vlajky Evropské unie, duhové vlajky. Viděla jsem tam také vlajky regionu Kašuby, což je jediná uznaná etnická menšina v Polsku. Na vlajky to byl barevnější průvod.

Co rozhodne o vítězi?

Jména kandidátů už padla, Karoł Nawrocki, Rafał Trzaskowski, jeden je kůň Jarosłava Kaczyńského, druhý Donalda Tuska. Bude to takto jednoduché ve volbách?
Pokud se spokojíme s rozdělením světa na bílou a černou, tak to takto jednoduché bude, ale ve skutečnosti nemůžeme mluvit o Nawrockém jen jako o koni Kaczyńského a o Trzaskowském jako o koni Tuska. O Trzaskowském můžeme mluvit jako o člověku, který se politicky vyprofiloval sám, protože byl europoslancem už sedm let, je primátorem Varšavy, takže za sebou má politickou kariéru, kterou si sám vybudoval. Oproti tomu Nawrocki si budoval svojí image v historických institucích, jako je Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, později Národní institut paměti národa. Oba si tedy už vytvořili nějaké zázemí, ale podpora předsedů dvou hlavních stran, tedy Práva a spravedlnosti a Občanské koalice, je pro ně v tuto chvíli klíčová.

Jaká témata se aktuálně nejvíc řeší? Je to spíš o osobách kandidátů, nebo například o bezpečnosti? Polsko hodně zbrojí, hledají se výbušniny u energetického kabelu spojujícího Polsko se Švédskem, protože se v okolí měla potloukat ruská loď z takzvané stínové flotily, vzdušný prostor NATO nad Baltským mořem narušila ruská stíhačka. Jak to všechno rezonuje v kampani?
Bezpečnost je od začátku velmi důležitým tématem, kterého se drželi všichni kandidáti, když jich bylo třináct, a také teď, když jsou pouze dva. Teď je ale čas ukazovat i jiná témata. Mluví se o Národním fondu zdraví a o zdravotnickém systému, o dostupnosti bydlení. Oba kandidáti se snaží mladé lidi nalákat na to, že budou podporovat výstavbu komunálních bytů. Mluví se o sociálních dávkách, které každý pojímá trochu jinak, včetně přídavku 800+, v jehož rámci každá rodina na každé dítě dostává 800 zlotých, to je přibližně tři a půl až čtyři tisíce korun. V tomto bodě se do kampaně trochu vtahuje ukrajinská, respektive protiukrajinská tematika. Nawrocki říká, že Poláci nemohou podporovat ukrajinské uprchlíky donekonečna. S tím souhlasí i Trzaskowski, který ale mnohem víc mluví o tom, že Ukrajinu je potřeba podporovat jako celek, tedy včetně lidí, kteří jsou v Polsku, ale způsobem, že se jim budou dávat příležitosti, tedy aby děti a mladí mohli studovat a dospělí pracovat. Nawrocki ale mluví o tom, že se musí všichni postarat sami o sebe, že Poláci jsou na prvním místě a pomoc náleží hlavně jim, protože zažívají v souvislosti s válkou těžké chvíle. Sociální systém a sociální dávky tedy jsou tématem, zároveň energetika, kdy Trzaskowski stojí na straně obnovitelných zdrojů.

Nawrocki se chce naopak opírat o uhlí, dokud Polsko nebude mít jaderné elektrárny.

Témat je spousta, ale zároveň jsou důležité postavy obou kandidátů. Vidíme to i v tom, jak obě strany využívají různé aféry, které se objevují ve veřejném prostoru, jak je používají proti soupeři a jakým způsobem pracují s vytvářením příběhu o tom, co se stalo, jak se to stalo a jaký to může mít vliv na prezidentskou funkci dotyčného kandidáta.

Každý se tedy snaží na toho druhého najít nějakou špínu, jak se říká v politických kampaních, nebo si něco vymyslet, něco na druhého svalit. Trzaskowski čelí osočení, že jeho kampaň financuje George Soros, oproti tomu Nawrocki má být napojený na podsvětí a chuligány. To je to, o čem mluvíš?
Přesně tak. Právo a spravedlnost vykresluje Nawrockého jako lidového člověka, který pomáhá slabším, chrání nebo obhajuje polskou historickou skutečnost. Proti tomu mluví všechny aféry, které se objevují. Například, že získal komunální byt, ve kterém bydlel starší pán, jenž byl v životní nouzi. Nawrocki mu byt pomohl odkoupit, tím ho získal a zavázal se, že se o pána bude starat. Ukázalo se ale, že neví, že pán skončil v pečovatelském domě. Minulý týden se mluvilo i o jeho spojení s fotbalovými chuligány. Nawrocki se zaručil za jednoho známého polského chuligána v Dánsku, kde byl muž zadržen policií za to, že napadl policii, zároveň sám přiznal, že se účastnil nelegálních bitek fotbalových fanoušků 70 na 70. Nawrocki se to snaží využít ve smyslu, že je člověk, který rozumí síle, tím pádem je dobrý kandidát v době, kdy se Evropa obává Vladimira Putina, který rozumí jenom síle. Trzaskowského tým se snaží využívat toho, že tento lidumil a člověk, který se stará o slabší lidi, rozhodně není takový, jak ho jeho strana vykresluje.

Na druhou stranu tým Nawrockého se snaží využívat toho, že Trzaskowski je údajně podporovaný ze zahraničí. Přiznám se, že o Sorosovi jsem slyšela pouze v debatě. Kauza týkající se financování politických spotů na podporu Trzaskowského, cílící proti Nawrockému, spočívá v tom, že spoty byly údajně placené ze zahraničí sítí firem, které jsou napojené na americké demokraty a na maďarskou opozici. Ale na část lidí, řekněme na pravicové voliče a ty, kteří nevěří systému a mají určitou představu o tom, jak funguje svět, může Soros stále fungovat. Ale byla to skutečně věc, kterou jsem zaznamenala pouze v debatě. Trzaskowskému samozřejmě nepomůže, pokud se ukáže, že jeho politickou kampaň ovlivňovali nelegálním způsobem hráči ze zahraničí.

Kdo z koho 

Říkáš, že velká část polské veřejnosti by měla být rozhodnutá, koho bude chtít volit. První kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál Trzaskowski, ale rozhodně ne tak výrazným výsledkem, jak se čekalo. Proč to nakonec nevyšlo a výsledek nebyl výraznější? Jsou teď síly rozložené tak, že Trzaskowski už není takovým favoritem? 
V posledních dnech před prvním kolem bylo jasné, že výsledek bude velmi těsný a 4 až 5 % bylo spíš zbožné přání týmu Trzaskowského. Nakonec to bylo zhruba o jeden a půl procentního bodu. Dost se spekuluje o tom, proč to tak dopadlo. Dlouhodobě sledovatelný trend byl, že podpora Trzaskowského klesá. Poslední týdny kampaně před prvním kolem se mu nepovedly, ať už to byly výstupy v debatách, kterých bylo několik, nebo objevení různých náznaků, že by tam mohl být problém s financováním volebních spotů na sociálních sítích. Zároveň se objevuje jev, kdy někteří voliči nepřiznají, koho budou ve skutečnosti volit. Nepřiznají, že volí kandidáta Práva a spravedlnosti. Je to spojené s nedůvěrou vůči úřadům, vůči systému. I toto do výsledku zasáhlo. Koneckonců to mohlo i za velmi dobrý výsledek, který jsme nakonec viděli v případě krajní pravice. 

To mě překvapilo. Výsledková listina prvního kola byla velmi zajímavá. První dvě místa obsadili kandidáti, kteří postoupili do druhého kola a budou spolu soupeřit o prezidentské křeslo, tedy Nawrocki a Trzaskowski. Ale na třetím místě byl kandidát krajní pravice, na čtvrtém otevřený antisemita. Jak se něco takového stane v Polsku?
To je výsledek dlouhodobého trendu, kdy sílí krajně pravicové nálady části voličů. Do toho můžeme započítat, že kandidáti a obecně politici, kteří zastávají krajně pravicový proud, jsou poměrně zruční, co se týče sociálních sítí. Například Sławomir Mentzen si v podstatě buduje dominium na TikToku, Twitteru, už i na svém youtubovém kanále, kde provádí rozhovory s ostatními kandidáty a pravděpodobně do budoucna i s jinými politiky. 

Mentzen je kandidát krajně pravicové Konfederace, který skončil třetí a volila ho třetina lidí pod 30 let?
To je on. Je to daňový poradce, má daňovou kancelář a vybudoval si popularitu na tom, že na sociálních sítích radil, jak obejít daňový systém v Polsku. V podstatě stavěl i svou kampaň hodně na tom, že chce zjednodušit daně nebo je vůbec nechce, že chce zkrátka ulevit podnikatelům a všem lidem, aby mohli podnikat. Co se týče ekonomiky, má libertariánské názory a pohledy. Ale samozřejmě nezmiňuje druhou stránku věci, tedy že například není příznivcem liberálního přístupu k interrupcím ani LGBT+ komunitě, kterou v minulosti označil za ideologii. Je ale velmi přitažlivý pro mladé voliče, kteří dnes konzumují velkou část mediálního obsahu pouze ze sociálních sítí. Svou kampaň postavil také na tom, že objížděl všechny regiony v Polsku, pil s lidmi pivo, jezdil na elektrické koloběžce a tak dál.

Pak je tu Grzegorz Braun, otevřený antisemita. Jeho umístění v prvním kole také odráží část nálad ve společnosti. Nikdo asi nečekal, že získá přes 6 % hlasů, což nakonec získal, ale Braun k sobě stahuje lidi, kteří například nevěří v očkování, jsou spíš zastánci pro-life hnutí, to znamená, že jsou zastánci až ultrakonzervativních postojů, jsou to ultrakonzervativní katolíci. Tato skupina je v Polsku pořád silná. Můžeme vzít v úvahu, že jedno z nejsilnějších společenství, které má dodnes vliv na politiku, je Ordo Iuris, což je ultrakonzervativní právnická společnost, která má vazby jak na Konfederaci, tak na Právo a spravedlnost, dostává se do polského parlamentu. V Polsku je zázemí pro to, aby tito dva politici získávali hlasy, měli stálou voličskou podporu a zároveň ji posilovali. 

Dohromady dostali zhruba 21 % hlasů, o které se teď asi hraje, že? To znamená, že Trzaskowski a Nawrocki by je chtěli získat. Ke komu budou asi směřovat?
Je to pravda, není to ale možné chápat tak, že všichni voliči těchto dvou politiků podpoří jednoho nebo druhého a že všichni půjdou k volbám. V prvním kole to byla z velké části i protestní volba. Pro Brauna a Mentzena hlasovali voliči, kteří nechtějí ani Právo a spravedlnost, ani Občanskou koalici, což jsou pro ně už zdiskreditované strany, jež vládnou v Polsku více než 20 let. Místo toho dali hlas Konfederaci, což je nejsilnější hráč bojující právě proti tomu duopolu. Existují průzkumy, jak by se takoví voliči mohli rozhodnout ve druhém kole. V případě Brauna by 85 % jeho voličů z prvního kola mohlo podpořit Nawrockého, Trzaskowského spíše nikdo. V případě Mentzenových voličů by mohlo Nawrockého podpořit zhruba 60 % z nich a 10 až 15 % by mohlo hlasovat pro Trzaskowského. 

Jak jsi o tom teď mluvila na základě průzkumů, tak to vypadá, že příštím prezidentem Polska bude Karoł Nawrocki. 
V pondělí se objevil další průzkum, který ukazuje, že po tomto supervolebním víkendu má naopak lehce navrch Trzaskowski. Můžeme si troufnout říct, kdo bude vítěz a kdo poražený, ale myslím, že je to velmi vyrovnané a budeme si muset počkat na úplné sečtení volebních výsledků. Kdo bude novým prezidentem, se pravděpodobně dovíme až dopoledne v pondělí 2. června.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a youtubové kanály DRM News, Times News, Associated Press, TVP info, Rafał Trzaskowski - kanał oficjalny a Telewizja Republika.