Kubánští exulanti ve Španělsku štěstí nenašli. Přesto jsou vděčni i Česku

V roce 2010 kubánský režim propustil na pět desítek politických vězňů. Ale jen za cenu, že odejdou z Kuby. Španělská vláda, která je přijímala, slíbila jim a jejich rodinám podporu – peníze, pomoc s bydlením i uznání vysokoškolských diplomů. Pracovní místo jim ale zaručit nemůže, a většina práci nenašla. Přesto jsou kubánští političtí exulanti vděční a to i Česku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kubánští azylanti protestují před španělským ministerstvem zahraničních věcí za lepší podmínky v zemi

Kubánští azylanti protestují před španělským ministerstvem zahraničních věcí za lepší podmínky v zemi | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Na malém náměstí uprostřed Madridu je zvláštní stan – jeho stěny tvoří pomník, policejní zábrany, střecha je z igelitu. Se střechou si pohrává vítr, pod ní se tísní několik lidí. Jedí tu, učí se tu, myjí se tu, spí na matracích poblíž v podloubí.

„204. den si tu stěžujeme vládě a ministerstvu, že nesplnilo podmínky, které slíbily. V rodině je nás sedm, včetně dvou nezletilých dívek a babičky. Jediná odpověď, kterou jsme dostali, je úplné ticho,“ popisuje Sabina Martínová Gomézová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezi kubánskými emigranty ve Španělsku natáčel redaktor David Koubek

Sabina je Dáma v bílém, tedy kubánská aktivistka a příbuzná politického vězně. Castrův režim pustil ze žaláře jejího bratra, Carlose Martína Gómeze, odsouzeného na 46 let. Musel odejít do Španělska.

Byli v uprchlickém táboře, ale z něj museli také odejít. A nemohou najít obživu, jako většina z politických vězňů, které Španělsko přijalo. V zemi je rekordní nezaměstnanost a práci tak nemají ani samotní Španělé, natož cizinci.

„Ano, možná nemají práci, ale mají třeba rodiče, rodinu,“ říká Mijaíl Barzaga Lugo, který strávil ve vězení na Kubě skoro 8 let za své články na internetu.

„My, co jsme přišli, jsme závislí na podpoře, kterou nám dá stát tady. Mé rodině ji naštěstí nevzali. Teď dostáváme 300 eur na nájem a 148 eur na ostatní životní náklady. A s tím musíme vydržet,“ dodává Mijaíl Barzaga Lugo.

Sabina Martínová Gómezová působila na Kubě v hnutí Dam v bílém | Foto: David Koubek

Přestože život uprchlíků v exilu, kam museli, není lehký, Mijaíl Barzaga je vděčný. Španělsku, i Česku, které i v Evropské unii prosazuje tvrdý postoj vůči castrovskému režimu a podporuje opozici na Kubě. Proto se také v Madridu setkal český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se zástupci kubánského exilu a řekl, že to tak bude i dál.

„Bohužel jsem zjistil, že se stav věznic, které tam jsou jako u nás v 50. letech, nezlepšil. Mluvili jsme o vývoji v zemi, že stoupá počet vězňů a podobně, že reformy se prakticky odehrávají ve velmi malém sektoru.“ uvedl Schwarzenberg.

Česko šlo i proti minulé španělské vládě, která byla vůči Havaně opatrnější. Teď je ale u moci Strana lidová, a ta se s Českem na tvrdé linii shodne.

„To, co bylo dříve, není případ současné vlády,“ potvrdil po setkání se Schwarzenbergem šéf španělské diplomacie José García-Margallo.

Sabina Martínová se zatím stále schovává pod igelitovou střechu před jeho ministerstvem. Celá rodina by se ale už brzy mohla odstěhovat z náměstí do bytu, který pro ni sehnal madridský kraj. Prý snad i proto, že se změnila vláda a dostala se do ní stejná strana, která vládne v kraji.

„Za týden bychom mohli mít byt,“ doufá Sabina. Ještě prý musejí udělat nějaké úpravy, než předají klíč od důstojnějšího bydlení.

David Koubek, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme