Legendární letoun Concorde by se mohl vrátit na oblohu
Legendárná nadzvukový letoun Concorde by do dvou let by mohl zase křižovat oblohu. Pracují na tom britští a francouzští experti. V muzeu letectví ve francouzském Le Bourget, kde některé stažené concordy odpočívají, začali testovat jejich motory.
Poslední concordy ukončily provoz tři roky po osudovém pádu u Paříže, který byl sice jedinou, zároveň ale velmi tragickou nehodou tohoto letounu. Zemřelo při ní přes 100 pasažérů. Nyní se ale očekává, že soud zákaz provozu letounů zruší.
Podle analytika společnosti Cyrrus Ondřeje Moravanského by případný návrat concordů mohl oslovit byznys klientelu, nasazení do běžného komerčního provozu je ale nereálné.
“Je to sice legendárná letadlo, které znamenalo výraznou kapitolu v dějinách letectví, ale technicky a ekonomicky je již zcela nepoužitelné. Bylo by to spíš pro speciální příležitosti nebo jednotlivé lety motivované prestiží a nadšenectvím,“ uvedl Moravanský.
Jak připomněl, Concorde sice ve své době porážel konkurenci rychlostí a luxusem, po ekonomické stránce však měl pouze nevýhody. „Vyšší nákladnost, vyšší hlučnost, neekologičnost, to jsou právě věci, se kterými současný trh naprosto nepočítá,“ podotkl analytik.
Rychlost vykoupená vysokými náklady
Některým concordům je dnes i 40 let. Prototyp britsko-francouzského projektu vzlétl na jaře roku 1969 a do pravidelného provozu se stroje zařadily na konci ledna 1976. Celkem byly vyrobeny dva prototypy, dva předsériové modely a 16 sériových letadel.
Při kapacitě 144 osob dosahoval letoun poháněný čtyřmi proudovými motory maximální rychlosti 2352 kilometrů za hodinu. Díky tomu Concorde dodnes drží rekord pro nejrychlejší přelet přes Atlantik v civilním letadle. Cestu z New Yorku do Londýna zvládl za dvě hodiny a 52 minut.
Na palubě concordů existovala jen jedna třída, a to první. Letenky vyšly přibližně o 20 procent dráž než v první třídě podzvukových letadel. Stísněný prostor na sezení kompenzovala kožená sedadla, vynikající kuchyně podávaná v porcelánu a samozřejmě šampaňské.
Doba však concordům nebyla příznivě nakloněna. Proti provozu hlučného stroje bojovaly skupiny aktivistů za životní prostředí a ropný šok výrazně zvýšil cenu leteckého paliva, což při spotřebě čtveřice motorů představovalo vážný problém.
Osudový pád u Paříže
Definitivně letounům zlomila vaz tragická nehoda z 25. července 2000. Concordu společnosti Air France při startu z letiště Charlese de Gaulla protrhl pneumatiku kovový díl, která odpadl z letadla startujícího před ním. Vymrštěné gumové části letoun vážně poškodily a vzlet už se v tomto okamžiku nedal zastavit.
Stroj se nakonec zřítil na hotel v městečku Gonesse nedaleko Paříze. Všech 109 osob na palubě a čtyři lidé v hotelu zahynuli. Air France okamžitě zastavila provoz concordů a britský letecký úřad stáhl povolení k dalším letům.
Do vzduchu se Concorde po četných konstrukčních úpravách vrátil za rok a půl, ovšem neúspěšně. Nepodařilo se mu totiž získat zpět důvěru cestujících. Na počátku roku 2003 dosahovala vytíženost strojů Air France jen asi 20 procent, a proto se je společnost rozhodla odstavit z běžného provozu. Ke stejnému kroku přistoupily i British Airways.
Úplně poslední let Concordu se uskutečnil 26. listopadu 2003 z londýnského letiště Heathrow do muzea do muzea v anglickém Flytonu.
