Organizace spojených národů uvedla další podrobnosti k náletu. Během náletu měly být vypáleny dvě bomby, jedna z nich zasáhla prázdnou garáž a další obydlený hangár, ve kterém byli drženi uprchlíci. Podle zprávy několik osob vylíčilo, že dozorci začali střílet na ty migranty, kteří se po dopadu první bomby snažili utéci.

Zástupci zemí v Radě bezpečnosti OSN se sešli za zavřenými dveřmi. Státy se ale nedokázaly domluvit na žádném společném prohlášení a Rada bezpečnosti tak útok ani neodsoudila. Agentura AFP píše, že schůzku zablokovaly Spojené státy. Podle diplomatů USA nesouhlasí s rezolucí, která kritizuje Haftarovu ofenzivu.

Jejich delegáti totiž odmítli cokoliv podepsat, aniž by k tomu měli souhlas z Washingtonu. Není jasné, proč žádné instrukce od americké vlády nepřicházely. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová útok přirovnala k válečnému zločinu.

Podobně mluví taky mluvčí mise OSN v Libyi Ghassan Salama. Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres prohlásil, že je pobouřený tím, co se na předměstí Tripolisu stalo.

Zbrojní embargo

Server německého rádia a televize Deutsche Welle cituje peruánského velvyslance Gustava Meza-Cuadra, který radě předsedá. „Budeme mít tiskové vyjádření, ale stále to řešíme,“ řekl.

Text prohlášení podle AFP připravila Británie, která se vyvarovala obvinění vůči jedné či druhé straně konfliktu. Rada v dokumentu vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Libyi, volá po klidu zbraní a vyzývá členské státy OSN k tomu, aby plně respektovaly embargo na dovoz zbraní do severoafrické země z roku 2011.

Mluvčí agentury OSN pro uprchlíky Charlie Yaxley prohlásil, že nemůže potvrdit, kdo je za útok zodpovědný. Uvedl ale, že centrum bylo v blízkosti vojenského skladiště. Jak Evropská unie, tak OSN vyzvaly k vyšetření útoku.

Válka na předměstí

Na předměstí Tripolisu se už tři měsíce válčí. Proti sobě tam stojí Vláda národní shody Fajíze Sarrádže, která má podporu OSN, a takzvaná Libyjská národní armáda. Povstalecké jednotky vede penzionovaný generál Chalífa Haftar.

Oficiální vláda v Tripolisu z útoku velmi brzy obvinila právě Haftarovy milice, které přiznávají, že migranty v detenčním centru zabíjela jejich zbraň. Haftarovy jednotky totiž prováděly ohlášené bombardování cílů u Tripolisu.

Jedna z těchto střel podle povstalců mířila na provládní tábor, ale omylem dopadla na hangár - ve kterém bylo zřízené detenční centrum. Oficiální armáda ale tvrdí, že povstalci zaútočili na migranty schválně.

Britský server BBC uvedl, že bylo jen otázkou času, kdy se podobná tragédie stane. OSN a různé nevládní organizace totiž už delší dobu varují, že se obětí bojů o Tripolis můžou stát také obyvatelé přelidněných detenčních center. 

Přelidněná centra

V okolí hlavního města jsou střediska plná lidí, kteří se chtějí dostat do Evropy. Vzhledem k tomu, že se v těchto centrech zdržují stovky lidí, následky útoku jsou tragické. Civilisté ale v Tripolisu umírají i mimo detenční centra už několik měsíců.

V detenčním centru, kde si útok vyžádal přes 40 obětí, bylo ubytováno 600 lidí. Podle agentury Reuters se pak večer ve zničeném centru ukládalo ke spánku zhruba 250 lidí. Podobně zoufalé podmínky panují taky v dalších centrech – ve vysílání Radiožurnálu to popisoval Tomáš Bendl z české pobočky Lékařů bez hranic.

„Je potřeba si uvědomit, že žijí v nelidských podmínkách. Detenční centra jsou přelidněná, nejsou tam přístupy k toaletám, nejsou tam latríny. Naši pracovníci, kteří si tím prošli a viděli to, tak to popisují jako peklo na zemi,“ řekl Bendl.

Obdobně o podmínkách mluvil Omar, Somálec z Mogadiša. „Někdy nám dají najíst dvakrát denně, ale někdy taky nedostaneme nic. Lidé tu umírají. My ale máme právo žít! Chci do Evropy kvůli tomu, že je tam mír a stabilita,“ řekl v červnu serveru iROZHLAS.

Šíření nemocí

Kromě toho se v centrech šíří nemoci. „Je tam celá řada regulérních zdravotnických problémů, v některých detenčních zařízeních se vyskytla cholera, tuberkulóza, záškrt, jsou tam infekční onemocnění. Je to potřeba řešit a je to podobné ve všech centrech,“ dodal k podmínkám vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic Bendl.

Boje přitom nadále probíhají a hrozí tak destabilizace země, která se už tak propadla do chaosu. To by mělo zásadní vliv nejen na oblast severní Afriky, ale také na Evropu. Tripolis se konec konců nachází pouze 350 kilometrů vzdušnou čarou od Evropské unie – Malty. K italskému pobřeží to je méně než 450 kilometrů.

Už v dubnu například Mezinárodní výbor Červeného kříže varoval, že se obydlené oblasti Tripolisu stávají bojištěm, což samozřejmě nejvíce dopadá na civilisty. V prohlášení uvedl, že se nemocnicím nedostává léků, potýkají se s přerušováním dodávky proudu a potížemi v zásobování vodou.

Americká mezinárodní stanice CNN uvedla, že nejnovější eskalace násilí má na svědomí stovky lidí a více než dva tisíce zraněných.

Krize v chaosu

Země bohatá na ropu prožívá další krizi v chaosu, který v této severoafrické zemi panuje od svržení diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Západu v roce 2011. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.

V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi.

Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády přes centrální banky až po národní ropné společnosti.

V únoru se přitom zdálo, že by se mohla Libye stabilizovat. Obě mocenské struktury se dohodly na volbách a sjednocení, detaily měly být dojednané na národní konferenci.

Jenže k té nakonec nedošlo, protože Haftarova armáda zahájila na počátku dubna tažení na Tripolis. Podle agentury Reuters hrozí, že nejnovější boje přeruší obchodování s ropou a přinesou mocenské vakuum, kterého se pokusí zneužít islamisté. V zemi s více než šesti miliony obyvatel by tak opět mohla získat větší vliv teroristická organizace Islámský stát.

Klanová řevnivost

„Všichni by měli pamatovat na to, že zdlouhavé boje mohou mít závažné důsledky jak pro Libyi, tak pro její sousedy a Evropu,“ uvedla mezinárodní nevládní nezisková organizace zabývající se konflikty International Crisis Group.

Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem současného konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě.

Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob. Think-tank a nevládní organizace Chatham House na svém webu publikovala interaktivní mapu, která zobrazuje toky peněz a ropy, ale také nelegální obchod se zbraněmi či lidským masem.

och, elb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít