Migrace nahrává Trumpovi, o tom není pochyb. Pro demokraty je zásadní otázka potratů, popisuje Braun
Pouhých jedenáct dní před americkými prezidentskými volbami jsou preference republikána Donalda Trumpa a demokratky Kamaly Harrisové těsně vyrovnané. Proč volby rozhodují „kolísavé státy“? „Zbývá jenom sedm států, kde nevíme, jak to dopadne. Každý stát zvolí jediného kandidáta, i kdyby třeba vyhrál jen o půl procenta,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Alexandr Braun, konzultant a odborník na politický marketing.
Americké prezidentské volby se konají vždy v úterý následující po prvním listopadovém pondělku. Je tématem, které by mohlo rozhodnout letošní volby ekonomika?
Témata voleb jsou hrozně zajímavá. Ano, ekonomika je vždycky buďto nejdůležitější, nebo jedno ze zásadních témat voleb, ale pak se to už velmi liší. Třeba pro republikány je naprosto zásadní imigrace a ochrana hranic, což naopak není moc zajímavé pro tábor demokratů.
40 procent Američanů nevěří v regulérnost voleb. „Neměli by k tomu mít důvod, je to velmi škodlivý fenomén,“ říká expert Braun v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu
Pro demokraty je naopak třeba naprosto zásadní otázka potratů a legalizace potratů, hlavně pro mladší voličky. To je téma, které není příliš důležité pro republikány kromě těch, kteří jsou naopak na druhé straně a kteří chtějí potraty zakázat. Ale těch dneska není až tolik.
Jestliže jedním z klíčových témat letošních amerických prezidentských voleb zůstává migrace, nahrává to republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi?
Určitě, migrace nahrává Trumpovi, o tom není pochyb. Harrisová v tomto hraje defenzivou, proto taky strávila relativně dost času v kampani u hranic. Ale týká se to tábora voličů, kteří by Harrisovou stejně nikdy nevolili.
Je to trošičku zjednodušující, až trošku možná i zavádějící, protože v otázce migrace je asi třicetiprocentní rozdíl v důležitosti mezi republikánskými voliči, kteří Harrisovou nikdy volit nebudou, a těmi demokratickými.
Swing states
Podle stanice ABC News by nynější volby mohly přinést nejtěsnější výsledek za posledních 100 let. Co myslíte vy?
Ano, opravdu to tak je. Budou to jedny z nejtěsnějších voleb. Je hrozně zajímavé dívat se na tu dynamiku, kdy Trump v červenci a v srpnu jasně vedl. Jeho šance na zvolení byly nad 70 procenty. Když odstoupil (z kampaně současný prezident USA Joe) Biden a přišla Harrisová, tak se to dramaticky změnilo.
Musk je od roku 2022 v pravidelném kontaktu s Putinem. Americkou vládu to znepokojuje
Číst článek
Demokraté měli skvělý srpen a část září. Šance Harrisové na zvolení byly v jednu chvíli až kolem 60 procent. Ale pak se podpora obou kandidátů začala sbližovat, a dnes je to opravdu naprosto vyrovnané – a nejenom na obecné úrovni, ale opravdu i v jednotlivých swingových státech. V USA je sedm států, které o volbách rozhodují.
Jak říkáte, právě v těch sedmi takzvaných swing states zůstávají preference velmi vyrovnané, většinou vede republikánský kandidát, ale mírně, mnohdy na úrovni statistické chyby. Proč zrovna tyto kolísavé nebo swing státy rozhodují volby?
Volební systém ve Spojených státech funguje tak, až na malé výjimky, že každý stát zvolí jediného kandidáta, i když by třeba vyhrál jen o půl procenta. Proto u většiny států víte předem, jak to dopadne.
To znamená, New York bude vždycky volit demokraty, Kalifornie bude demokratická. Mississippi a Alabama budou vždycky republikánské. Zbývá jenom sedm států, kde dneska nevíme, jak to dopadne. Je to tam příliš těsné, a proto tyto státy rozhodují, jak to dopadne.
Mimochodem, když se podíváte, jak to bylo třeba v roce 2016, kdy Trump kandidoval proti Hillary Clintonové, tak tam se to krásně ukázalo na tom, že ona vyhrála celkově asi o 3 miliony voličských hlasů, ale neměla správnou kombinaci států a prohrála volby.
Zvolení Trumpa bude pro Evropu ‚ekonomickou noční můrou‘. Jeho politika může srazit euro, míní analytici
Číst článek
Teď se paradoxně může stát – neříkám, že se to stane, ale je nějaká šance, že Trump dostane více hlasů celkově, ale Harrisová by mohla dostat zase více volitelských hlasů a být zvolena, i když by paradoxně dostala méně. Proto ten systém dává takový důraz na swing states.
Regulérnost voleb
Zhruba 40 procent Američanů má podle průzkumů pochybnosti o regulérnosti nadcházejících prezidentských a kongresových voleb ve Spojených státech. Mohou k tomu mít důvod?
Ne, podle mě nemůžou nebo neměli by mít. Ale jak říkáte, až 40 procent má pochybnosti, naprostá většina z nich jsou ze strany republikánů. To je bohužel nový, velmi škodlivý fenomén.
Táhne se to za prvním Trumpovým obdobím a za jeho následnou prohrou. Podkopávání důvěry v instituce, jako jsou třeba volby, je extrémně škodlivé i z dlouhodobého hlediska.
Bez ohledu na to, jestli máte jedny nebo dvoje volby, které nějak proběhnou – zatím vždycky proběhly regulérně – tak v momentě, kdy zaséváte tuto nedůvěru, tak dlouhodobě podkopáváte to zásadní, to znamená to podhoubí, jak fungují instituce a celý stát. To pak může vést k hlubokému rozdělení společnosti.
Podle CNN přesvědčení o spravedlivosti hlasování klesá už roky, ale za Trumpovy éry pokles zrychlil. Souhlasíte?
Podle mě toto nebylo nějakým způsobem zásadní před rokem 2016. To zrychlení bylo téměř z nuly – asi to nebyla úplně nula – na tyto vysoké počty – až ke 40 procentům – v posledních čtyřech, pěti letech.
Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.
