Konec války v Gaze je po smrti vůdce Hamásu zatím v nedohlednu. Netanjahu kalkuluje i s volbami v USA
Zabití vůdce Hamásu Jahjá Sinvára vyvolalo mezi mnoha Palestinci, Izraelci i západními lídry naději na ukončení války v Gaze, která si za rok svého trvání vyžádala životy desetitisíců Palestinců. Konec války se ale prozatím zdá být v nedohlednu, ani není zřejmé, kdo se postaví do čela Hamásu. K dohodě o příměří mezitím vyzývají Spojené státy, kde se dění na Blízkém východě stává důležitým tématem předvolební kampaně.
Jahjá Sinvár, strůjce brutálního teroristického útoku z loňského 7. října, který v historii židovského státu nemá obdoby, byl pro Izrael mužem číslo jedna, po kterém tamní armáda a tajné služby dlouhodobě pátraly. Když proto minulý týden izraelská vláda ohlásila jeho zabití, pro mnohé to bylo prvním signálem, že se válka v Gaze po dlouhých 12 měsících chýlí ke konci.
Únik informací o chystaném úderu na Írán může operaci Izraele ohrozit a zkomplikovat vztahy s USA
Číst článek
Izraelská vojenská kampaň v Pásmu Gazy ale pokračuje se stejnou intenzitou a vyhlídky na konec války se prozatím nenaplnily. V zajetí Hamásu rovněž zůstávají desítky z celkových 251 rukojmích, které ozbrojenci během loňského útoku ze 7. října odvlekli do Gazy.
„Bezprostřední reakce nebyla taková, že by obě strany začaly mluvit o ukončení války, ale (izraelský premiér) Benjamin Netanjahu řekl, že to je začátek konce. A co přesně to znamená, to samozřejmě přesně nevíme. Na izraelské straně se ta debata minimálně otevřela a pozornost by měla být mnohem víc zaměřená na propuštění rukojmích, což samozřejmě znamená ukončení války a nějakou dohodu s Hamásem,“ podotýká pro iROZHLAS.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová, podle které bude pro ukončení války rozhodující také další postup Hamásu.
„Sinvár do značné míry blokoval jednání o příměří. Uvidíme tedy, co se stane na straně Hamásu. Z prvních prohlášeních jsme se ale dozvěděli, že Hamás bude pokračovat a že Sinvárova smrt neznamená žádnou změnu v jejich postoji. Všechno to ale může být rétorika a pro hlavní vyjednavače – Katar, Egypt a Američany – je to impulz k tomu, aby znovu začali na obě strany tlačit,“ míní Kalhousová.
6:17
Zabití Sinvára může ztížit vyjednávání s Hamásem. Jeho bratr je terorista, říká bývalý zpravodajec
Číst článek
Opětovné výzvy k nastolení příměří si izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden vyslechl také od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v úterý přijel na svou už jedenáctou návštěvu Izraele od začátku války v Pásmu Gazy. Blinken přitom vyzval izraelského premiéra, aby využil zabití vůdce teroristického hnutí Hamás z minulého týdne k ukončení války v Pásmu Gazy a apeloval na zvýšení přísunu humanitární pomoci pro válkou zdevastované palestinské území.
Právě Spojené státy jsou pro Izrael klíčovým spojencem, který ale vůči izraelské vojenské kampani v Gaze – podle agentury AP jedné z nejničivějších a nejsmrtelnějších nedávné historie – dlouhodobě neskrývá své výhrady. Americký prezident Joe Biden už v září kritizoval Netanjahua za to, že nedělá pro dohodu o návratu rukojmích a příměří s Hamásem dost.
„Izrael nedělá přesně to, co si Amerika přeje. Je to vidět i v průběhu války za posledních dvanáct měsíců. Na druhou stranu Izrael neignoruje výzvy Američanů, mimo jiné také proto, že Amerika má možnost svoje slova opřít o činy v podobě zastavení dodávek určitého typu zbraní a tak dále. Myslím si, že Netanjahu trochu kalkuluje i v souvislosti s americkými volbami. Možná se začne něco dít za pár týdnů, až bude po volbách,“ odhaduje Kalhousová.
Nový vůdce Hamásu
O budoucím ukončení, nebo naopak další eskalaci války v Gaze může napovědět také volba Sinvárova nástupce, který se postaví do čela Hamásu.
Dosáhl Izrael svého? Mrtvého vůdce Hamásu může nahradit bratr, řeší se otázka rukojmích
Číst článek
„Podle prvních zpráv se ukazuje, že půjde o určité kolektivní vedení složené spíš z lidí z Kataru, což asi také ukazuje, že významných lídrů, kteří ještě žijí v Gaze, moc není. Spekulovalo se například o Sinvárovu bratru Mohammadovi. Tam se asi nedá předpokládat, že by došlo ke změně pozice, protože spolu připravovali 7. říjen a byli spolu zřejmě v kontaktu i potom. Pravděpodobně by tedy převzal stejnou linii,“ odhaduje ředitelka Herzelova centra izraelských studií.
Mezi dalšími skloňovanými jmény jsou také Chálid Mašal a Chálil al Hajjá, kteří patří k politickému křídlu hnutí. Oba přitom žijí v katarském exilu, podle analýzy Neila Quilliama, odborníka programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House, by proto jejich schopnost ovlivňovat dění v Gaze byla omezená.
Na možné problémy v komunikaci, pokud by se do čela Hamásu postavili lídři žijící v Kataru, upozorňuje i Kalhousová. „Víme, že Sinvár byl nesmírně opatrný a odmítal elektronickou komunikaci. I proto to bylo složité, protože lidi v Kataru nevěděli, kde je. Takže určitě není jednoduché řídit enklávu daleko od místa, kde ti lidé fyzicky jsou. Ale jak to vyřeší, to netuším,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.
15:51
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Číst článek
Podle odbornice na Izrael a Blízký východ je ale otázkou, jestli Hamás vůbec oficiálně oznámí, kdo je Sinvárovým nástupcem. Takový člověk by se totiž okamžitě stal cílem Izraele. Je proto možné, že jméno oficiálně nezveřejní a půjde spíš o kolektivní vedení.
„Z bezpečnostního hlediska chápu, že Hamás nebude chtít bombasticky oznámit, že nástupcem Sinvára je ten a ten, protože víme, jak dopadl nástupce (zabitého šéfa libanonského militantního hnutí Hizballáh) Hasana Nasralláha. Byl v pozici několik hodin, než ho Izrael zlikvidoval. I z toho důvodu je možné, že nic oficiálního neoznámí. A pak budeme spekulovat o tom, kdo vlastně rozhoduje. Bude to složité i pro vyjednavače, kteří nebudou vědět, s kým mluvit a kdo má autoritu prosadit nějaké rozhodnutí,“ upozorňuje Kalhousová.
Analýza publikovaná organizací Chatham House zároveň dochází k závěru, že Sinvárova smrt je pro Hamás velkou ranou, která omezila jeho schopnost reagovat. Postupem času se ale palestinská teroristická organizace vzpamatuje a „mučednická“ smrt vůdce může k Hamásu přilákat nové přívržence, kteří jeho pozici upevní.
Sází Netanjahu na Trumpa?
Zatímco se ozývají výzvy k nastolení příměří nejen ze strany Spojených států, pokračuje Izrael ve vojenské kampani v Pásmu Gazy, ale také v Libanonu. Tam brojí proti militantnímu hnutí Hizballáh, které v solidaritě s Hamásem začalo loni v říjnu ostřelovat území Izraele. Vzájemné vzdušné útoky Hizballáhu a Izraele od té doby pokračují na každodenní bázi, což Izrael nutí k vyklízení pohraničních obcí na severu země a evakuaci tamních obyvatel.
9:53
Filadelfský koridor v centru pozornosti. Proč je klíčový pro příměří mezi Izraelem a Hamásem?
Číst článek
Situace se ještě vyostřila po útocích pagery a zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který vedl hnutí přes 30 let. Izrael pak začátkem letošního října zahájil na jihu Libanonu pozemní operaci a dál pokračuje ve vzdušných úderech. Konflikt proto tvrdě dopadá nejen na Hizballáh, ale také na civilní obyvatelstvo Libanonu, podle agentury AFP při izraelských útocích v Libanonu zemřelo za měsíc více než 1500 lidí.
Bouřlivé dění na Blízkém východě, kdy Izrael podniká vojenské operace proti militantním hnutím podporovaných Íránem, se podepisuje také na předvolebním dění ve Spojených státech. Válka v Gaze a vojenská operace v Libanonu se staly jedním z důležitých témat předvolební kampaně, ve které proti sobě stojí demokratka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump. Zejména táboru demokratů přitom současná situace na Blízkém východě velmi nevyhovuje.
„Část demokratických voličů je zcela jistě citlivější k tomu, co se děje na Blízkým východě, a konflikt se stal tématem předvolební kampaně. Především na straně demokratických voličů jsou lidi, kteří pozici americké administrativy kritizují jako málo razantní. Říkají, že měli být mnohem ostřejší vůči odmítnutí izraelské vojenské operace. Je ale potřeba říct, že Kamala Harrisová se v posledních týdnech hodně posunula do středu i z toho důvodu, že potřebuje chytat voliče mezi umírněnými republikány, kteří nechtějí volit Trumpa,“ říká Kalhousová.
26:29
USA chtějí, aby konflikt neeskaloval. Evropa ale potřebuje Rusko porazit a odstrašit, říká politolog
Číst článek
Otázkou zůstává, jak se výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, který bude známý už za dva týdny, promítne do jednání o příměří s Hamásem a dalšího postupu Izraele. Mnozí pozorovatelé přitom poukazují na to, že sám Netanjahu by si přál spíš vítězství Trumpa, se kterým navázal vřelé vztahy v době jeho prezidentství v letech 2016–2020. V té době Trump mimo jiné rozhodl o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, odstoupil od jaderné dohody s Íránem a uznal suverenitu Izraele nad Golanskými výšinami.
Jejich vztahy pak ochladly poté, co Netanjahu uznal vítězem voleb v roce 2020 Trumpova protikandidáta Joea Bidena. Jak ale píše izraelský deník The Times of Israel, vzájemné neshody mezi Trumpem a Netanjahuem se v poslední době urovnaly a politici si i několikrát telefonovali.
Jeden z opozičních zákonodárců v Izraeli přitom pro The Times of Israel uvedl, že Netanjahu „jasně preferuje, aby volby vyhrál Trump“. Politik, jehož jméno deník nezveřejnil, ale zároveň dodal, že by izraelský premiér měl být s takovým přáním opatrný – mimo jiné proto, že dřívější neshody s Netanjahuem Trump nemusí nutně hodit za hlavu. Americký prezident navíc opakovaně volá po rychlém ukončení války v Gaze, což by mohlo vést k dalším neshodám.
Na to upozorňuje také Kalhousová. „Trump říká, že by chtěl, aby válka v Gaze skončila a skončila rychle. Tím, že je Trump velice nečitelný a nepředvídatelný, si nejsem jistá, jestli se dá říct, co chce a jak si to představuje. Ani vztahy mezi Trumpem a Netanjahuem nejsou jednoznačné, protože v momentě, kdy Netanjahu uznal Bidenovo vítězství ve volbách, Trump s Netanjahuem dlouho nemluvil a potkal se s ním až při poslední návštěvě Netanjahua v Americe. Takže těžko říct, jestli Netanjahu v tomto případě sází na správného koně,“ říká analytička.
„Demokrati budou na Izrael tlačit víc ohledně okupace Západního břehu a ukončení války, ale jsou předvídatelnější. Netanjahu asi doufá, že by to s Trumpem bylo jednodušší, co se týče například okupace Západního břehu. Zřejmě tedy sází spíš na to, že by pro něj osobně i pro Izrael bylo výhodnější, kdyby zvítězil Trump,“ uvádí Kalhousová.
