Na trase přes Bosnu a Hercegovinu přibývá migrantů, využívají stezky pašeráků zbraní a drog
Do Evropy před třemi lety prchaly přes takzvanou balkánskou trasu stovky tisíc lidí z Blízkého východu, Afriky a Asie. Cesta přes Srbsko a Chorvatsko je dnes více méně uzavřená. Ale jak informovala agentura AFP, migranti v poslední době využívají novou trasu, která vede přes hornaté území Bosny.
Mnozí migranti, kteří se dostanou do Řecka, se snaží dostat do Evropské unie přes území Albánie do Černé hory a pak pokračují dál přes Bosnu a Hercegovinu. Server Euroactiv píše s odvoláním na západní diplomatické zdroje, že tito lidé využívají stezky pašeráků zbraní a drog. Cestu jim přitom často zprostředkují místní převaděči.
Bosna, nová zastávka na cestě na Západ? Chudou zemi testují migranti a žádosti o azyl
Číst článek
Cena: desítky tisíc
Převaděčům platí za nelegální cestu přes hranice v přepočtu desítky tisíc korun. Novináři z agentury AFP mluvili s některými lidmi, kteří se přes novou balkánskou cestu dostali až do Sarajeva. Jedním z nich je Syřan Ahmed Wassan, který se zhruba před měsícem vydal na cestu ze syrského města Hasaka.
Wassan chce v Sarajevu zůstat deset dní a pak jít dál, protože v Bosně nenajde žádnou práci. Za cestu z Turecka do Řecka prý převaděčům zaplatil v přepočtu více než 20 tisíc korun a dalších 25 tisíc ho stála cesta z Řecka přes Albánii až do Bosny.
Nárůst oproti loňsku
Nejsou známá přesná čísla o počtech lidí, kteří balkánskou trasu využívají, ale bosenské úřady podle serveru Radiosarajevo uvádějí, že do země od začátku roku vstoupilo ilegálně na 700 lidí a skoro 800 jich zastavili na hranicích. To znamená značný nárůst počtu ilegálních migrantů oproti loňskému roku.
Problém se týká převážně jižních hranic v okolí města Trebinje. Ve většině případů šlo o lidi ze Sýrie, Pákistánu, Libye nebo Afghánistánu. Úřady se podle serveru Euroactiv obávají, že s koncem zimního počasí nápor na hranicích ještě zesílí.
Bosenský ministr pro bezpečnost Dragan Mektić před časem odhadl, že mezi Řeckem a Bosnou se pohybuje až 50 tisíc migrantů, kteří se pokusí překročit hranice. Bosna situaci řeší ve spolupráci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Jak informovala Deutsche Welle, podle Mektiće nelze hovořit o rozměrech migrační krize a situaci lze zvládnout. Bosenský premiér Denisep Zvizdić nicméně nedávno upozornil, že země nemá kapacity pro tisíce uprchlíků, ačkoli v Bosně nechtějí zůstat.
Další cesta lidí, kteří často prchají do Evropy z jihu a východu před konflikty a chudobou, může vést do sousedního Chorvatska. Hranice s EU je dlouhá zhruba 1000 kilometrů a na bosenské straně ji přitom hlídá jen dva tisíce pohraničníků.
