Bývalého chorvatského důstojníka Milana Levara zabila v srpnu 2000 nastražená bomba. Jako jeden z mála chtěl svědčit o válečných zločinech před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
Protesty v Srbsku nabírají na intenzitě, uskutečnila se už i generální stávka. V Bělehradě se demonstrovalo před budovou vlády, veřejnoprávní televizí a konala se dopravní blokáda u Brankova mostu.
Rozdílné zájmy politických stran tří etnických národů se projevují i v otázce vnějších vztahů. Zatímco Bosňáci a Chorvaté podporují členství v NATO, Srbové mají blíže k Rusku.
Nejvýraznější pokles nastal na západobalkánské trase, kde ubylo 78 procent nelegálních překročení hranic, v centrálním Středomoří u břehů Itálie se pak jejich počet snížil o 59 procent.
„Vpád na Ukrajinu připomněl mnohým lídrům Evropské unie, že pokud nejsou přítomní v našem sousedství, tak toto vakuum rychle vyplňují jiní aktéři, jako právě Rusko,“ říká pro Radiožurnál Viktor Daněk.
Polarizace v Srbsku sílí. „Hlavní podíl na tom mají média, které ovlivňují političtí aktéři, lidé nemají přístup k objektivním informacím,“ hodnotí politoložka Ana Stojiljković.
Bulharští pohraničníci údajně tlačí na příslušníky Frontexu, aby nevypovídali o jejich nepřípustném chování k migrantům, jehož jsou na podpůrných misích v tamním pohraničí opakovaně svědky.
Od začátku invaze na Ukrajinu Rusko kvůli nesouhlasu s agresí opustilo přes půl milionu lidí. Uvalení mezinárodních sankcí jim nicméně značně zúžilo možnosti, kde se usadit.
„Doufám, že se situace prošetří a vyvodí se z toho určitě nějaké důsledky,“ říká Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerské řízení skupiny ČEPS, provozovatele České energetické přenosové soustavy.
Prohlašováním o „denacifikaci Balkánu“ to před dvěma lety začalo, nyní se hovoří o riziku nové války v jihovýchodní Evropě. Podrobnosti přináší pořad Svět ve 20 minutách.
Putin se snaží neukončené historie Balkánu využít. Ví, že když členské státy NATO opět přiměje k ochraně neklidného regionu, odvede tím jejich pozornost od podpory Ukrajiny.
Většina čínských projektů na Balkáně je spojená s iniciativou Nová hedvábná stezka. Ke konci roku 2021 země stála za více než 130 z nich, zhruba polovina spadala v různých fázích realizace pod Srbsko.
„Evropa byla poslední dobou, co se týká organizovaného zločinu, poklidným místem. To se ale může rychle změnit,“ říká zakladatelka a ředitelka serveru Investigace.cz Pavla Holcová.
„Zdá se mi, že to vždy skončilo bez jasného konce, bez toho, že by se něco vyřešilo a že jsme dokonce vytvořili golemy, ke kterým jsme zahodili šémy,“ zamýšlí se plukovník Karel Klinovský.
Sklady patřily společnosti Emko podnikatele Emila Gebreva. Gebrev měl uskladněné zbraně také v moravských Vrběticích v říjnu 2014, kdy tamní muniční sklad postihla ničivá exploze.
Podle hlavního archeologa Miomira Korače se objev podařil při vykopávkách na hlavní ulici Viminacia, které bylo hlavním městem římské provincie Moesie.
„Očekávám, že vláda vyhlásí nové parlamentní volby a anuluje ty, kvůli kterým protestujeme. Jejich výsledky jsou ukradené, nelegitimní a nezákonné,“ uvedl jeden z protestujících.
„Momentálně se nedá čekat, že by došlo k nějakým změnám, naopak jde o potvrzení současného Srbska. Opozice ale dokázala oproti předchozím letům navzdory porážce zabodovat,“ říká balkanolog.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová země západního Balkánu navštívila letos na přelomu října a listopadu. Zopakovala, že EU těmto státům poskytne šest miliard eur na provádění reforem.
„Bezpečnostní hledisko má nyní větší váhu než v minulosti,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Luuk van Middelaar, uznávaný expert na evropskou politiku.
Srbsko má nejnižší míru legislativní shody s EU ze všech balkánských uchazečských států. „Důvod jsou jeho vztahy s jinými partnery, konkrétně s Ruskem a s Čínou,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz analytik.
Evropská komise představí velkou zprávu o pokrocích kandidátských států na cestě do Evropské unie. Podle expertů se unijní exekutiva bude velmi snažit prezentovat hodnocení optimisticky.
O vstup do Evropské unie aktuálně usiluje devět zemí, mezi které patří například Ukrajina, Gruzie nebo Srbsko. Odborníci z různých oborů diskutovali o tom, co státy pro vstup do Unie musí udělat.
„Evropská unie není instituce, která vznikla proto, aby se přelévaly peníze z jednoho konce Evropy na druhý,“ připomíná podstatu Martin Dvořák v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jedná se o další dějství vleklého sporu mezi prezidentem Republiky srbské Dodikem a vysokým představitelem, který je mezinárodním společenstvím pověřen dohledem na dodržování daytonské mírové dohody.