Ministři EU se shodli na tvrdším přístupu k migraci. ‚Merz plní sliby, ale lidé mu nevěří,‘ říká Novotný
V pátek se na nejvyšší hoře Německa Zugspitze setkali ministři vnitra šesti členských zemí Unie, aby se dohodli na zpřísnění migračního systému. „Německá politika je v kleštích, občané se necítí bezpečně a zároveň je potřeba uspokojit lidská práva,“ říká Lukáš Novotný z katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Jednání se účastnil také evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. Požadují mimo jiné posílení boje proti převaděčům a obchodování s lidmi, důsledné deportace odmítnutých žadatelů o azyl, posílení unijní pohraniční agentury Frontex, zlepšení ochrany vnější hranice EU a vybudování strategických partnerství se třetími státy.
Deportovat musí být podle prohlášení možné i do Afghánistánu a Sýrie. Evropskou komisi ministři vyzvali, aby v nadcházejícím rozpočtu vyhradila dostatečné prostředky aktuální migrační a azylové reformy.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt řekl, že Německo podle něj už migrační politiku EU nebude brzdit, ale bude sedět na lokomotivě. Jak v této oblasti plní nový kancléř Friedrich Merz svoje předvolební sliby?
Plní, změna je rozhodně zřejmá. Na rozdíl od vlády Olafa Scholze je Merzova vláda skutečně v otázkách migrace, přijímání, podstatně přísnější.
Šest zemí včetně Česka chce zpřísnit migrační systém EU. ‚I kvůli ochraně demokracie,‘ říká Rakušan
Číst článek
V podstatě si myslím, že Fridrich Merz si velmi dobře uvědomil to, co je patrné v německé společnosti. A to sice, že jsou lidé přesvědčeni o tom, že politici, v podstatě od lokální až po národní úroveň, nemají situaci pod kontrolou. Snaží se proto činit kroky, které by v této otázce aspoň postupnou cestou navazovaly zpět důvěru občanů ve stát.
Vidíte, že to je velmi složité, protože Merz na jedné straně skutečně dělá kroky, které jsou velmi odlišné od toho, co dělala Scholzova vláda, ale na straně druhé mu pořád klesá důvěra. To znamená, ti lidé tomu pořád ještě nejsou schopni jaksi uvěřit. Musíme dál sledovat, jak se to bude vyvíjet, ale jsou to prostě velmi významné kroky, které jsou jiné než kroky dřívější.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval Německo, aby zastavilo deportace Afghánců. V pátek totiž Berlín vypravil do Kábulu druhý deportační let, má jít ale o migranty, kteří se dopustili trestného činu čím Volker Türk argumentuje?
Tu argumentaci nechápe v podstatě ani německá politika a už vůbec ne němečtí občané, protože argumentuje tím, že i tito občané mají mít nějaká svá lidská práva a ty by Německo mělo dodržovat. V případě, že Afghánistán není země, do které se vypravují návratové lety, tak by to Německo mělo respektovat.
Na druhou stranu je německá politika tak trochu v kleštích, kdy na straně jedné je zde pochopitelný tlak od svých občanů, kteří se samozřejmě subjektivně vzato, necítí bezpečně ve své zemi. Proto je tady tlak na to, aby něco dělali. Na straně druhé je zde potřeba uspokojit lidská práva. A mezi těmito kleštěmi teď stojí vláda Fridricha Merce.
Německo vypravilo deportační let do Afghánistánu, druhý od nástupu Tálibánu
Číst článek
V Německu se podle vládních dat zdržuje přes 446 000 afghánských občanů. Zhruba 11 500 z nich by mělo zemi opustit, protože nezískali povolení pobytu. Většina z nich, zhruba 9 600, má ale status trpěné osoby, protože je teď není možné deportovat do vlasti. Jaké to má řešení?
Zatím žádné. Teď zatím skutečně vidíme, že z právního hlediska to vyřešit dohromady nebude možné. Bude to na diplomacii Německa, případně i na sdílené diplomacii EU, aby se vytvořila například záchytná centra, ať už v sousední zemi Afghánistánu nebo někde jinde, kam by tito lidé mohli být deportováni.
Je to samozřejmě velmi složitý problém. Já neznám to prostředí úplně, slýchám to pochopitelně jen z různých studií, ale samozřejmě se to už řeklo a dobře se ví, že ta situace teď nemá řešení a zneužívá se. A určitě to není dobré pro důvěru německých občanů vůči svým politikům.
Alexander Dobrindt den po nástupu do funkce nařídil, zpřísní kontroly na pozemních hranicích. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Navzdory rozhodnutí správního soudu, který v jednom konkrétním případě označil režim za protiprávní. Německo tedy v tom jeho uplatňování pokračuje. Jakou to může mít dohru?
I tady nedám úplně odpověď, protože nejsou dostatečné příklady odjinud, které bychom na tento příklad mohli aplikovat. A to proto, že Německu určitě nikdo nemůže vytýkat to, že by bylo v otázce přijímání migrantů zpátečnické.
Německo situaci kolem migrace nezvládlo, řekl kancléř Merz s odkazem na Merkelovou
Číst článek
Němci rozhodně chtějí vzít zpátečku, to je zřejmé. Oni moc dobře ví, že k tomu, aby zpřísnily kritéria nebo zpřísnily ten režim na hranicích, tak je zapotřebí koordinace a kooperace se sousedními státy. To se mimochodem týká i ČR.
Schůzky se konají, nebyla to jenom tato schůzka na Zugspitze, ale došlo i k několika bilaterálním jednáním. Jaké to má řešení, je samozřejmě těžké protože to potom kaskádovitě pokračuje i dál. Pokud nám tady nějaký migrant zůstane, budeme muset řešit zase my návratovou akci s dalšími zeměmi.
Čili je to prostě složité. Vidíte sami, že migraci se věnuje i na evropské úrovni. I u nás v české politice, kdy máme před volbami a samozřejmě i v Německu. Přestože tam už mají po volbách, tak to vypadá, že toho ještě bude muset hodně proběhnout. Ještě jednou opakuji, důvěra občanů vůči politice se teď bohužel v mnoha ohledech poměřuje skrz toto téma.
