Místo míru se rýsuje nový Mnichov. Kapitulace Ukrajiny rozhodně Rusko nezastaví, obává se historik
V Rijádu v úterý jednali ministři zahraničí USA Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Jednak je to věc zásadní. To bychom se dostali tam, kde už Evropa jednou byla, a sice v Mnichově v roce 1938. Za druhé podle ukrajinské ústavy ani prezident Zelenskyj není oprávněn sám rozhodovat o tom, že Ukrajina se zřekne části svého území, nebo že bude limitovat svou armádu,“ vysvětluje historik.
Jan Rychlík, historik z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Rychlík popisuje, že je obecně ke schůzce mezi ruskou a americkou stranou skeptický, jelikož Rusko dosud neustoupilo ani o píď ze svých požadavků na začátku války, jimiž je stažení NATO na linii z roku 1997.
„To je možná dnes přijatelné pro Donalda Trumpa, ale není to přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro žádný evropský stát,“ míní.
Po roce 1989 panovala celosvětově iluze o tom, že se svět vyvíjí k trvalému míru a spolupráci, popisuje Rychlík.
„Nicméně těžko se na kohokoliv zlobit, že o Rusku po rozpadu Sovětského svazu, především v době, kdy prezidentem byl Boris Jelcin, byly iluze, že už to nemůže představovat nebezpečí a že tudíž není třeba více zbrojit, jako tomu bylo za studené války. Byla to chyba, byl to omyl a bude teď stát hodně času a hodně peněz, abychom ten omyl napravili.“
‚Nový Mnichov‘
„Ukrajina a prezident Zelenskyj už udělali hodně ústupků. Jsou ochotni dočasně souhlasit s tím, že území, která okupuje ruská armáda, zůstanou pod ruskou správou. Tak já nevím, jaké ústupky ještě dále by měly být. Je to Rusko, které by mělo přijít s nějakými ústupky,“ hodnotí situaci historik.
Marco Rubio a Sergej Lavrov jednali v Rijádu. Ukrajina se rozhovorů neúčastnila
Číst článek
„Tady všichni pořád jenom křičí mír. Přitom to, co se rýsuje, je nový Mnichov 1938 a kapitulace Ukrajiny. To rozhodně Rusko nezastaví. Já čtu ruské weby a tam se vůbec netají tím, konec konců mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov to řekl otevřeně, že není možné, aby Ukrajina byla zcela suverénním státem.“
Podle něj navíc z těchto webů i vyplývá, že Rusko má další ambice a po ovládnutí Ukrajiny bude mít chuť obsadit další evropské státy.
Dnes potřebuje Kyjev hlavně vojenské záruky, zdůrazňuje historik. A nemůže jít o vojska OSN, které do konfliktů nezasahují a situaci jen monitorují.
„Mír s Ruskem být nemůže, protože koneckonců Rusko samo říká, že není ve válce s Ukrajinou. A když není válka, nemůže být ani mírová smlouva. Ale je třeba, aby na příměří dohlížely armády evropských států. To může mít smysl, proklamace smysl nemají,“ uzavírá.
Začíná svět novou etapu, která je nebezpečnější, než byla studená válka? Mohlo by jednání Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským znamenat zásadní posun? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, audio je v úvodu článku.
