Stejně jako předchozí soboty, i během té poslední proběhly zejména v Moskvě demonstrace proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Zatímco dvě předposlední shromáždění úřady nepovolily, to poslední ano.

Policie odhadla účast v deštivém počasí na 20 tisíc lidí, nevládní organizace hovoří až o 50 tisících. Přestože byly demonstrace pokojné, speciální policejní síly násilím náhodně odvlékaly lidi z davu.

Policejní násilí

„Když se podíváte na demonstranty a policisty, vidíte, že to je dost absurdní, protože ruští policisté jsou extrémně dobře vybaveni. Mají helmy, vypadají pomalu jak z jiného světa a demonstranti se nedopouštějí žádných násilností,“ popsala demonstrace před týdnem Radiožurnálu novinářka Petra Procházková, která se Rusku dlouhodobě věnuje.

Stejný osud potkal také Darju Sosnovskou, která byla podle svých slov poprvé zatčená. Šestadvacetiletá protestující se svěřila, že protestovala proti násilnému odvlečení člověka s postižením. Následně se těžkooděnci rozběhli na ni.

„Popadli mě. Byli všichni schovaní v kuklách, v kompletní uniformě, na rukavicích měli plastové kryty na klouby,“ řekla v rozhovoru serveru Mediazone.

Bez dechu

Poté ji začali hrubě vláčet pryč, přičemž jí upadly brýle. Začala tedy křičet, aby jí je sebrali a byli trošku ohleduplní. „Nekladla jsem odpor, je mi jasné, že kdyby jo, tak to pro mě bude horší.“

Když ji policista surově uhodil, nemohla dýchat. „Bylo to extrémně nepříjemné. Ihned jsem měla všude křeče.“ Dostala další ránu do hlavy a hodili ji do antonu. Uvnitř podle ní byl další zadržený, který měl epileptický záchvat a třásl se. I když neměl pěnu u pusy, báli se o jeho zdraví. Nakonec ho pustili.

Darju policisté chvíli vozili v kruhu, pak ji odvedli společně s dalšími na policejní stanici. Zde je nechali několik hodin čekat bez přístupu k právníkovi. Nakonec ji propustili pouze s varováním. A podle jejích slov silným strachem a velkou boulí na hlavě.

‚Ponesou zodpovědnost‘

Ruské ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že celý incident prověří, napsal The Guardian. „Ti, kteří na tom nesou vinu, ponesou zodpovědnost,“ uvedl resort v prohlášení.

Nejde o ojedinělý případ policejní brutality, který se dostal na veřejnost. Na demonstraci 3. srpna kamery zachytily situaci, kdy těžkooděnci cíleně bijí přes kolena a kotníky bezbranné protestující, kteří tvrdí, že místem pouze procházejí. Na té samé demonstraci policisté zatkli člověka na kole.

Tvrdý postup vůči demonstrujícím prosazuje kremelská skupina silovici, což jsou příslušníci silových struktur, vysvětlila Procházková.

S ní souhlasí i ruský novinář a analytik Leonid Ragozin. „Můžeme říct, že tvrdost ruských bezpečnostních sil je jen relativní. Jednají velmi nekompromisně, ale zároveň podstatně mírněji než tehdy v Kyjevě postupovaly ukrajinské bezpečnostní složky. Ruské zásahové jednotky se také chovají mnohem profesionálněji,“ řekl v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.

Výběrové násilí

Podle Ragozina se bezpečnostní složky snaží vzbudit strach. Nezatýkají přitom pouze vůdce opozice, ale náhodné obyvatele. „Režim Vladimira Putina používá metodu velmi výběrového a omezeného teroru,“ popsal. „Režim si vybírá oběti velmi nahodile s cíle rozšířit mezi lidmi strach.“

Sociolog z nezávislého Centra Levada Denis Volkov serveru iROZHLAS.cz řekl, že demonstrace jsou součástí širšího trendu.

„Ten se ale netýká samotných protestů, ale toho, že popularita Vladimira Putina klesá, lidé jsou nespokojení se svým životem, tudíž i s politiky,“ popsal.

„Vidíme větší únavu. Proto je více lidí ochotných vyjít ven kvůli rozdílným problémům – politickým, ekonomickým, lokálním. Trend tedy je, že je více Rusů nespokojených a mají pocit, že s tím musí něco udělat,“ dodal.

och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít