SPD minulou neděli dala zelenou pokračování rozhovorů, o plném znění mezistranické dohody se před jejím podpisem bude znovu hlasovat. Odpůrci velké koalice se snaží dosáhnout toho, aby do strany před hlasováním vstoupilo co nejvíce stejně smýšlejících nových členů.

Chtějí tak převrátit poměr hlasujících ve svůj prospěch, tedy proti koalici s Angelou Merkelovou. Zároveň pokračuje diskuze o budoucí roli šéfa strany Martina Schulze, píše deník Süddeutsche Zeitung. 

Chceme členy z přesvědčení

Hlasitě se ozývá především stranická organizace pro mladé zvaná Jusos. Mladí sociální demokraté nepřímo vyzvali k účelovému vstupu do strany, když šířili slogany jako: „Vstup a řekni ne” nebo „Desetieurem proti velké koalici”. Deset euro je přitom minimální členský příspěvek na dva měsíce.

Předseda mládežníků Kevin Kühnert vyvrátil, že by Jusos podporovala účelové členství. „Chceme nové členy, kteří do strany vstupují z přesvědčení, kteří sdílejí naše hodnoty,” řekl Kühnert deníku Rheinische Post. Zároveň nevidí nic špatného na tom, pokud se noví straníci rozhodnout přidat k odpůrcům rodící se koalice a budou hlasovat proti. 

Strana příliv členů vítá. „Mám radost ze všech, kteří vstoupili do strany a chtějí se podílet na formování její budoucnosti,” cituje Süddeutsche Zeitung generálního tajemníka socialistů Larse Klingbeila. Uzavírání dočasného členství přitom odmítá.

Předsednictvo strany nicméně hodlá stanovit určitý den jako nejzazší termín. Lidé, kteří do partaje vstoupí až poté, nebudou mít možnost účastnit se hlasování o potvrzení koaliční dohody. Kolik nových členů vůbec má záměr hlasovat proti koalici, není jasné.

Moc nových straníků

Politolog Oskar Niedermayer se domnívá, že noví straníci nemají šanci výsledek výrazně ovlivnit. Podíl nových členů je v tak velké straně pořád velmi nízký, myslí si odborník podle týdeníku Die Zeit.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Předseda mladých sociálních demokratů Kühnert zdůrazňuje, že chtějí propagovat především dlouhodobou angažovanost. K obnově strany podle něj bude potřeba mnohem více, záležitost se rozhodně nevyřídí hlasováním o koaliční smlouvě.

SPD vyšla ze zářijových parlamentních voleb s historicky nejhorším výsledkem. Na přelomu tisíciletí byla přitom sociální demokracie nejsilnější stranou v Německu. Pod vedením Gerharda Schrödera získala v roce 1998 čtyřicetiprocentní podíl, v dalších volbách jen o procento a půl méně. Voliči ale poté stranu potrestali za první velkou koalici s CDU/CSU, která zemi vládla v letech 2005 až 2009. Po mírném vzestupu v roce 2013 následoval další propad v loňských volbách, což byl důsledek druhé velké koalice. 

Socialisté v krizi?

Vnitrostranická krize a odliv voličů ale nejsou problémem jen německé SPD. Sociálnědemokratické strany ztrácejí podporu v evropském měřítku. Socialisté v Řecku, Španělsku, Švédsku i dalších evropských zemích ale v poslední době vykazují velmi špatné výsledky. Ve Francii, Nizozemí a České republice se strany v posledních volbách propadly dokonce až na jednociferná procenta, připomíná server EU Observer. 

Konkrétní příčiny úpadku sociální demokracie se v jednotlivých zemích liší, lze však vysledovat několik obecných trendů. Strany dlouho nacházely velkou voličskou základnu mezi manuálně pracujícími. Podmínky se ale změnily, pracovní místa zanikají kvůli novým technologiím. Pracující třída je roztříštěná, lidé pracující manuálně podle průzkumů už nevolí jen sociální demokraty. Za poslední dvě desetiletí se na politické scéně objevilo mnoho nových formací.

Dalším důvodem je všeobecná nedůvěra voličů vůči mainstreamovým  stranám. Lidé přestávají být věrní jedné konkrétní partaji nebo dokonce pozbývají důvěru v politiku jako takovou. Mnoho evropských zemí bojuje s klesající voličskou účastí, podotýká EU Observer.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Natálie Zehnalová, Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít