Na Ukrajině hrozí epidemie HIV. Bez amerických peněz nebude testování, dojít mohou i léky
Výpadek americké pomoci zpomalí i vývoj vakcíny, která by sloužila jako prevence před šířením HIV. Existují navíc obavy ze vzniku nových ohnisek epidemie. Ty by se s největší pravděpodobností nevyhnuly ani východní Evropě, kde počet nakažených na rozdíl od Afriky stoupá, říká pro iROZHLAS.cz Christine Steglingová, zástupkyně ředitelky mezinárodní organizace UNAIDS.
Testování nových forem prevence před nákazou HIV přinášelo pozitivní výsledky. Preexpoziční profylace, neboli předléčení pomocí léků nebo pravidelných injekcí, se účastnily miliony lidí. Přestože nejde o lék, zástupkyně ředitelky Světového programu OSN pro boj HIV/AIDS (UNAIDS) Christine Steglingová ho pro iROZHLAS.cz označuje za „game changer“, tedy za milník v boji proti HIV.
„Je to nejblíž, co jsme kdy byli k vakcíně,“ líčí. „Nevyřeší to náš problém, ale velmi přispěje k tomu, abychom se do roku 2030 přiblížili konci AIDS. Je to nejlepší možnost, kterou teď máme,“ podotýká zástupkyně ředitelky programu UNAIDS, která pracuje s komunitami po celém světě a pomáhá s prevencí.
V Česku meziročně ubylo případů HIV, nově nakažených bylo 253. Více než polovinu tvoří cizinci
Číst článek
Vidina konce epidemie HIV se ale alespoň dočasně rozplynula po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, když společně s úřadem pro efektivitu vládu (DOGE) pozastavil na dalších 90 dní veškerou zahraniční pomoc. Právě boje s HIV a AIDS se tyto škrty dotkly výrazně – celosvětový boj s virem platily USA z více než 70 procent. Z amerických peněz program UNAIDS, který spadá pod Organizaci spojených národů, získával až polovinu svého rozpočtu.
Pozastaveny tak byly programy na testování potenciálně nakažených v Africe, na klinické testy léků nebo i podpora výroby léčebných přípravků pro již nakažené. Těch je na světě přibližně 40 milionů a medikamenty jim pomáhají udržovat virus na nízkých hodnotách, netrpí tak příznaky a zároveň nepřenáší virus dál. Zároveň stále není jasné, zda se Washington rozhodne platby v druhé půlce dubna obnovit.
„Kdyby se tak nestalo, tak bychom v následujících čtyřech letech viděli o šest milionů mrtvých v souvislosti s HIV víc a počet nových infekcí by narostl o víc než 8,7 milionů,“ odhaduje možné následky Steglingová. „Pokud situaci nezměníme, bude to závažné,“ říká.
Ke změně situace by však byl potřeba jiný velký dárce. Jak Steglingová uvádí, žádná z jiných zemí zatím výraznější pomoc celosvětovému boji s HIV nenabídla. „Mezera, co po odchodu USA zbyla, je příliš velká na to, aby ji mohla zaplnit jediná země,“ myslí si.
Africe klesá, Evropa stoupá
Některé státy přispívají alespoň tolik, aby se podařilo udržet péči v jejich zemích. Příkladem jsou africké země, kde je značná část populace nakažená. Ty jsou dlouhodobě podle Steglingové ochotné toho udělat hodně.
Trumpovy škrty v americké vědě. ‚Mí pacienti s rakovinou mají strach,‘ říká výzkumnice
Číst článek
Jiná je obecná situace v regionu východní Evropy a centrální Asie, kam podle rozdělení UNAIDS spadá i Česko. Skupiny, které jsou virem víc ohrožené, jako uživatelé drog, sexuální pracovníci nebo v případech nějakých států i muži, kteří mají sex s muži, jsou ve společnosti marginalizovány. Vlády se proto příliš do pomoci nezapojují.
To se projevuje už nyní na vysoké úmrtnosti osob s HIV v regionu. „V Africe vidíme čísla nakažených, až na skupinu mladých dívek a žen, klesat. Ale ve východní Evropě a centrální Asii pozorujeme růst infekcí. Částečně je to proto, že jsou tyto skupiny marginalizované,“ hodnotí Steglingová.
Možná epidemie na Ukrajině
S největší epidemií HIV se v regionu podle zástupkyně ředitelky UNAIDS Steglingové potýká Ukrajina. Na provoz největší místní organizace zaměřené na boj s HIV 100 % Life přispívala americká USAID jen částečně, nejvíc zdrojů získává organizace od Světového potravinového programu a organizace Global Fund.
Na USA byla Ukrajina ale závislá v zajišťování léků. Ty v zemi dostává 118 tisíc lidí. Přípravky, které v současnosti mají, jim vystačí do konce října, kdo jim bude léky obstarávat poté a za jaké peníze, ale ředitelka oddělení lidských práv, genderu a rozvoje komunit v organizaci Valeria Rachynska netuší.
3:57
Jazyk i drahé vzdělávání. Zapojování ukrajinských zdravotníků v nemocnicích provázejí komplikace
Číst článek
„Není to, jako že si zajdete do lékárny. Léky musí někdo vyrobit a následně i dodat, a k tomu je potřeba plán. Tento proces ale ještě nezačal,“ říká Rachynska pro iROZHLAS.cz. V ohrožení je tak mimo jiné posun, který země udělala v prevenci přenosu viru z matky na dítě a který po letech začal klesat.
Škrty americké pomoci navíc vedly k propuštění deseti procent zaměstnanců na centrální úrovni a až 60 procent v regionech, kde se nejvíc dotkly sociálních pracovníků, kteří přímo pracovali s komunitami. Pomáhali jim například s testováním, vysvětlováním výsledků a dalšího postupu nebo i se vzděláním o rizicích.
V zemi je přitom podle odhadů asi 100 tisíc nakažených lidí, kteří o svém onemocnění nevědí. Mohou proto virus šířit dál. „Dopady na Ukrajinu mohou být katastrofální,“ obává se Rachynska. „Budeme mít novou vlnu HIV epidemie,“ odhaduje.
Zatížení systému i státní kasy
Důsledky už v současnosti pocítí i zdravotní personál. „Kvůli situaci na Ukrajině máme nedostatek doktorů a zdravotního personálu na všech úrovních. Naši sociální pracovníci proto tlak, který je na zbývající lékaře vyvíjen, zmenšovali tím, že nabízeli konzultace, odkazovali pacienty na správná oddělení a prováděli doplňkové testy,“ popisuje.
Mezery po USAID pravděpodobně nezaplní ani státní kasa, jak se to děje například v afrických zemích. „Jsme ve válce, nemáme žádný státní rozpočet. Ten tvoří peníze z Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a předtím i z USA,“ líčí Rachynska.
HIV ve světě
Podle Světové zdravotnické organizace od začátku epidemie HIV v roce 1981 onemocnělo na celém světě 88,4 milionů lidí. Téměř polovina z nich, 42,3 milionů lidí, nemoci podlehlo. Na konci roku 2023 žilo s HIV 39,9 milionů lidí, polovina z nich v Africe.
