Jazyk i drahé vzdělávání. Zapojování ukrajinských zdravotníků v nemocnicích provázejí komplikace
Nedostatek lékařů a sester vyřeší ukrajinští uprchlíci – to si slibovaly české nemocnice. První zdravotníci z Ukrajiny se už do léčení pacientů skutečně zapojili. Jenže méně, než nemocnice původně čekaly. Brzdí je jazyková bariéra i drahé vzdělávání.
Každý den snímkuje pacienty s rakovinou, infekcemi i zlomeninami. Na radiologii v pražském Motole. Ještě před třemi lety přitom Anastasija ošetřovala lidi v rodném Charkově. I tam pracovala se snímky. Dokud její polikliniku v březnu 2022 nevybombardovali Rusové.
„Ze spánku mě probudil výbuch ruských raket. Poliklinika i pracoviště, na kterém jsem pracovala před válkou, bylo zničeno ruskými raketami. Ty padaly taky stále blíž k mému domu, všichni jsme měli obavy,“ popisuje mladá lékařka, proč se raději rozhodla utéct do bezpečí.
Zabalila doklady a s celou rodinou nasedla do prvního vlaku na západ. Nakonec zakotvila v Praze a po dvou letech přemýšlí, co dál. „Zatím vidím svůj život tady v Česku, kde se snažím vybudovat novou kariéru. Ale uvidíme, co bude dále,“ dodává.
Stejně jako Anastasiji, vyhnala ruská invaze z domova tisíce zdravotníků. Část se vydala právě do Česka postupně tu začínají pracovat. Podle zdravotnických statistiků už se v tuzemsku od roku 2022 uplatnily čtyři stovky ukrajinských lékařů a tisícovka sester. Nejvíc jich působí v Praze a ve středních Čechách.
Velké posily potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „V loňském roce se skutečně zvýšil počet lékařů, které jsme přijali do lékařské komory – o 190 absolventů za rok. To je výrazné číslo. Absolventů lékařských fakult naší národnosti jsme přijali jen o 22 více. Takže určitě se ukrajinské lékařky uplatňují,“ vysvětluje Kubek s tím, že další ještě přibudou.
Podle Jana Brodského z Institutu postgraduálního vzdělávání, který cizí lékaře připravuje, se část z nich teprve prokousala kurzy češtiny. A chystá se na rozdílové vědomostní zkoušky. „Proces přihlašování stále probíhá. Na začátku února proběhly tři přípravné kurzy pro 120 zdravotníků a většina z nich se připravuje na ústní část zkoušky,“ vysvětluje.
Problémy: jazyk i zákony
Očekávání nemocnic, že se ukrajinskými uprchlíky nahradí chybějící zdravotníci, se přesto nenaplnila. Podle Daniela Jirkovského z Motola, který má na starosti právě vzdělávání zdravotníků, se totiž ne všichni cizinci zvládnou naučit jazyk. Platí to hlavně o těch starších. Problémy ale způsobují i české zákony. Třeba stáže, bez kterých tady nesmí cizí lékaři začít pracovat, jsou možné jenom na lůžkových odděleních.
„Což přináší problém zejména u lékařů, kteří mají dostatečnou praxi a zkušenosti v oborech laboratorní medicíny, radiologii a zobrazovacích metodách, které standardně nemají lůžková oddělení,“ popisuje Jirkovský.
Lékaři navíc musí za zkoušky i stáže platit. Částka se může vyšplhat i na desetitisíce korun. Řada zdravotníků, kteří si musí vydělávat na živobytí, proto raději zamíří do jiných oborů. Komora proto podle Kubka ministerstvu zdravotnictví navrhovala, aby ukrajinské lékaře podpořilo. „Ten plán byl velmi jednoduchý – zbavit je existenční nejistoty a dát jim státní stipendium. A postarat se jim o děti, aby nemuseli chodit do práce, ale aby mohli chodit do školy. A byli jsme přesvědčeni, že do roka a do dne tu aprobační zkoušku složí a do nemocnic nastoupí,“ popsal Kubek.
Jenomže ministerstvo podle mluvčího Ondřeje Jakoba do vzdělávání cizinců ze třetích zemí nezasahuje. Jakob doplnil, že někteří zdravotníci můžou dostávat během povinné šestiměsíční praxe plat. Zkoušky si tak můžou uhradit sami.
