Německá debata o migraci přitvrzuje. Zastavit žadatele o azyl ale není možné, hodnotí expert Eberle
Vražda tří lidí v německém Solingenu, kterou spáchal Syřan hlásící se k Islámskému státu, vyostřila už tak intenzivní debatu o migraci a bezpečnosti v ulicích. „Migrace je v Německu vnímána primárně jako bezpečnostní otázka a ze všech průzkumů veřejného mínění vychází, že jde o hlavní téma pro rozhodování voličů v nadcházejících volbách,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů a Vysoké školy ekonomické.
„Když se řeší migrace, bezpečnost, obecně národně orientovaná témata, tak posilují ti, kteří zastávají tu nejsilnější pozici,“ dodává s tím, že AfD má nakročeno k vítězství v zemských volbách v Durynsku a jen o málo slabší výsledek očekává v Sasku a Braniborsku.
Omezení migrace slibuje i Aliance Sahry Wagenknechtové, která mixuje pravicovou politiku v otázkách migrace s levicovými ekonomickými recepty.
Kancléř Olaf Scholz z SPD slibuje urychlení deportací, kterých od loňska přibylo o třetinu. Podle experta se to ale celkově týká jen zlomku osob, u nichž bylo rozhodnuto o tom, že v Německu nemají nárok zůstat. Otázkou ovšem je, kam by měli být deportováni.
„Onen Syřan měl být deportován do Bulharska, kde měla být posuzována jeho žádost o azyl. Deportace probíhají v rámci Evropské unie a do států severní Afriky, s nimiž existují dohody. To ale není případ Afghánistánu nebo Sýrie. Takže je problém, jak to fyzicky udělat,“ podotýká.
Po červnovém útoku v Mannheimu začala spolková vláda připravovat zpřísnění zbraňové legislativy ve vztahu k nožům, například omezením maximální délky nožů, které se smí nosit na veřejnosti. V centrech měst mají dále vzniknout zóny se zákazem nošení zbraní a dojít má také k posílení namátkových kontrol.
24:17
Pro Scholze jsou volby katastrofou, stín železné opony dál rozděluje Německo, popisuje novinář
Číst článek
Eberle poznamenává, že německá policie má v tomto směru omezené možnosti, ať už kvůli federálnímu uspořádání země a existenci celostátních a zemských složek, nebo historické zkušenosti, kvůli níž je veřejnost ostražitá vůči náznakům policejního státu.
Sliby versus realita
Opozice vládě vyčítá, že nedělá dost. Podle lídra CDU/CSU Friedricha Merze je třeba zcela znemožnit příchod žadatelů o azyl ze Sýrie a Afghánistánu.
„To není v souladu s německou ústavou ani s mezinárodním právem, spíš jde o symboliku v rámci předvolebního boje. Ukazuje to ale, že se celá debata posouvá a tvrdší tón vůči migraci dominuje,“ uvádí Eberle.
Počet žádostí o azyl v Německu vzrostl minulý rok o více než polovinu. Úřady zaregistrovaly 352 000 lidí
Číst článek
Loni bylo v Německu podáno na 350 tisíc žádostí o azyl, což je zhruba polovina oproti číslům z let 2015 až 2016. Do statistik se ovšem nezapočítávají Ukrajinci, kterých je v zemi už přes milion, tedy více než například v Polsku.
Počet obyvatel díky migraci roste a nyní dosahuje 84 milionů obyvatel. Eberle poukazuje na nedávnou zprávu OECD, která Německo chválí za to, že se mu ve srovnání s jinými státy daří učit nově příchozí německy a zapojit je do vzdělávání i na pracovní trh, stále ovšem jde o miliony lidí jen za posledních 10 let.
Politické násilí je v Německu nejčastěji motivováno krajně pravicovou ideologií, tváří v tvář jednotkám teroristických útokům islamistů ale voliči po politicích žádají zajištění bezpečí.
„Problém je, pokud se rozevírají nůžky mezi tím, co politici slibují – všechny odsuneme a zavřeme hranice – a tím, že se to pak neděje,“ dodává. Výhodou stále populárnější AfD podle něj je, že své jednoduché recepty nemusí prosazovat.
Poslechněte si celý rozhovor výše.
