Poprvé se stává z AfD podle Vladimíra Handla z Univerzity Karlovy pro německé voliče opravdová alternativa. „Vidíme, že minimálně polovina voličů, ji volí právě pro její principy,“ říká.
Během panování kancléře Olafa Scholze se provalily najednou snad všechny slabiny, neduhy a neřešené problémy, které se pod vyleštěným povrchem Německa po léta skrývaly.
„V tak těžkých časech, jako jsou tyto, potřebujeme stabilitu a akceschopnou vládu se spolehlivou většinou v parlamentu,“ zdůvodnil Steinmeier své rozhodnutí.
„Už vidíme první reakce, které to svým způsobem vítají. Některé se zase ostře staví proti a nechtějí přistupovat na tuto vydírací logiku Donalda Trumpa,“ uvedl pro Radiožurnál Michal Kocůrek.
Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly země, kterých se poplatek 63 korun za MWh týkal. Kromě Česka protestovalo třeba Rakousko.
Podporu Donaldovi Trumpovi v sondáži vyjádřilo 44,6 procenta dotazovaných Ukrajinců. Jde o výrazný nárůst oproti loňskému roku, kdy ho kladně hodnotilo jen 10,1 procenta lidí.
Macron ocenil odvahu a trpělivost syrského lidu. „V tomto okamžiku nejistoty jim přeji mír, svobodu a jednotu,“ uvedl. Podle Donalda Trumpa stojí za koncem dynastie ztráta zájmu ze strany Ruska.
AfD se rozhodla pro jediného volebního lídra a poprvé od založení si zvolila kandidáta na kancléře. Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži.
„Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz.
„Kontroly potřebujeme, dokud nebude výrazně posílena ochrana vnějších hranice Evropské unie,“ řekla Faeserová. Poznamenala, že obnovení kontrol se ukázalo být úspěšné.
Německý kancléř Olaf Scholz se má během své návštěvy Ukrajiny setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Německo podle Scholze také poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 16,4 miliardy korun.
„Scholzův telefonát Putinovi lze hodnotit jako jistý začátek volební kampaně, v níž bude velkým tématem právě ruská válka proti Ukrajině,“ říká německý novinář Daniel Brössler.
„Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.
V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. SPD má v průzkumech kolem 15 procent, skončila by tak třetí.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v současné době nevylučuje kandidaturu na kancléře. „Jediné, co mohu definitivně vyloučit, je, že se ještě stanu papežem,“ dodává.
Strana Olafa Scholze se už chystá na předčasné volby a není jisté, zda bude kancléř svůj post obhajovat. Část jeho stranických kolegů nechce kvůli neoblíbenosti jeho obličej na volební plakáty.
„Já osobně jsem očekával, že se (koalice) rozpadne už v červnu, kdy se jí nepodařilo udržet dohodu o rozpočtu. Olaf Scholz se očividně ještě snažil najít nějaký kompromis,“ říká expert Handl.
Dění v Německu na obrátkách přidalo jako naschvál v okamžik, kdy se těžko odhadnutelným aktérem opět staly i Spojené státy. Že německou vládu pohromadě už neudrželo ani to, je však vypovídající.
Opoziční unie CDU/CSU viní Scholze, že šéfku volební komise zneužil k prosazení svého harmonogramu. Kancléř chce totiž čekat a cestu k volbám otevřít až po Novém roce. Hlasování by uspořádal v březnu.
„My jsme uměli na Němce leccos hezky svést. Když se nám daří, tak za to můžeme my, když se nám nedaří, tak za to může Německo a recese a to, jak je tam země špatně řízená.“
Scholz hodlá nyní dál vládnout. O vyslovení důvěry chce Spolkový sněm požádat až v lednu. Předpokladem je, že důvěru nedostane, což umožní prezidentovi rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby.