Německá ministerstva nechtějí genderovat. ‚Jazyk má spojovat, ne rozdělovat,‘ hájí se ministr
Většina německých ministerstev nechystá zákaz takzvaného genderování ve svých oficiálních dokumentech. Vyplývá to z ankety, kterou v pondělí zveřejnil zpravodajský web Tagesspiegel. Zohledňování genderové rovnosti pomocí interpunkčních znamének a dalších znaků zakázali ve svých úřadech už dva konzervativní ministři současné německé vlády, naposledy minulý týden ministr kultury Wolfram Weimer.
Takzvané genderování se v německé politické komunikaci v posledních letech značně rozšířilo. Místo generického maskulina, které využívá mužský rod pro vyjádření obecného pojmu bez upřesnění pohlaví, se často používají oba výrazy, tedy slova v mužském i v ženském rodě.
Německo neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít v Pásmu Gazy, uvedl Merz
Číst článek
Místo dřívějšího Bürger, tedy občané, tak stále častěji zaznívá na politické scéně oslovení Bürgerinnen und Bürger, tedy občanky a občané.
V psané podobě se navíc někdy používá různých zvláštních znaků, například dvojtečky (Bürger:innen), hvězdičky (Bürger*innen) či podtržítka (Bürger_innen). Dalším způsobem zápisu, který zohledňuje obě pohlaví, je použití velkého písmena (BürgerInnen).
Rada pro německý pravopis se v oficiální předpisech, čím se při psaní řídit, k takzvaným genderovým znaménkům staví odmítavě. Zároveň ovšem tvrdí, že vyjadřování, které zohledňuje obě pohlaví, je společensky důležité.
Přidat se mají i jiné instituce
Jako první zakázala takzvané genderování pomocí zvláštních znaků v oficiálních dokumentech svého úřadu v červnu ministryně školství, rodiny, seniorů, žen a mládeže Karin Prienová.
Nyní se k ní přidal ministr kultury a médií Weimer, který navíc vyzval ostatní ministerstva, státem podporované instituce jako muzea či nadace a také veřejnoprávní média, aby se přidala.
„Vynucené genderování nezrcadlí to, jak mluví většina lidí v naší zemi. Spíše genderování prohlubuje rozdělení naší společnosti. Jazyk má přitom spojovat, ne rozdělovat,“ uvedl Weimer.
Další ministerstva účast odmítají
Podle průzkumu webu Tagesspiegel ale nelze očekávat vlnu zákazů genderových znamének. Žádné z patnácti zbývajících ministerstev se přidat nehodlá.
‚Žena patří do kuchyně.‘ Mladí australští muži jsou větší sexisti, data poukazují na sílící vliv ‚manosféry‘
Číst článek
„Změnu současné praxe nechystáme,“ uvedl například mluvčí ministerstva vnitra, v jehož čele stojí člen konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt.
Dvě ministerstva vedená sociální demokracií - ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro rozvojovou pomoc - se v anketě výslovně přihlásily k používání zvláštních genderových znamének, a to například v interní komunikaci či na sociálních sítích.
Weimerův zákaz kritizuje část německé opozice. „Je pan Weimer vlastně ministr kultury nebo misijní kulturní válečník?“ uvedl předseda parlamentního výboru pro kulturu Sven Lehmann ze strany Zelených.
Kritiku si výzva k zákazu ve veřejnoprávních médiích vysloužila od Německého svazu novinářů (DJV), podle nějž ministr hrubě překročil své kompetence.
Přetrvávající problém
Genderování je v Německu sporným tématem řadu let. Zatímco například na univerzitách se prosadilo, u široké veřejnosti mnoho příznivců nemá. Při průzkumu Ústavu pro aplikovanou sociologii (infas) z konce roku 2024 řeklo 77 procent mužů a 82 procent žen, že v běžném životě genderuje jen velmi zřídka nebo vůbec.
Především konzervativní kruhy trvají na používání generického maskulina, připomněl web Deutschlandfunk. Například Bavorsko, které ovládá konzervativní CSU, loni genderování v úřední komunikaci a na školách výslovně zakázalo.
