Berlín přejmenuje Mouřenínskou ulici u českého velvyslanectví. Změní se i název zastávky metra
Kolem českého velvyslanectví v Berlíně vede ulice, která po celém Německu vzbuzuje vášnivou debatu. Její název se dá do češtiny přeložit jako Mouřenínská. Stejné jméno pak má i přilehlá zastávka metra. Město se po letech sporů rozhodlo, že jejich názvy přepíše.
Na trochu stísněné stanici metra najdete několik starých východoněmeckých štítů, zdi z vínového mramoru a s trochou štěstí i spisovatele Jaroslava Rudiše.
Berlín přejmenuje Mouřenínskou ulici u českého velvyslanectví. Natáčel zpravodaj Václav Jabůrek
„Tady se nebourá žádný pomník, tady se bourá nějaký stereotyp a nějaké klišé. Berlín je pro mě strašně multikulturní, barevné, velmi otevřené město. Takže chápu, že to může někoho štvát nebo popouzet,“ říká Rudiš pro Radiožurnál.
Z Mohrenstraße se v budoucnu stane Anton-Wilhelm-Amo-Straße a nové jméno dostane i vínová stanice metra. O přejmenování takzvané Mouřenínské ulice usiloval například historik Christian Kopp z organizace Berlin Postkolonial.
„Název vznikl ve středověku, kdy tu žily nezletilé černošské děti, co sloužily na braniborském a pak pruském dvoře. Ale ony sem pochopitelně nepřijely dobrovolně, koupili je na trzích v Amsterdamu nebo v Londýně,“ vysvětluje.
„Jméno ulice je tak přímo spojené s otrokářstvím a místní černošská komunita dobrých třicet let volala po tom, aby se přepsalo,“ dodává historik.
Jméno otroka a filozofa
Mohrenstraße se stala tak trochu symbolem útlaku černochů a některé její uliční tabulky jsou přestříkané červeným sprejem. Město nakonec s přejmenováním souhlasilo. Novým názvem uctí otroka, ze kterého se v 18. století stal významný německý filozof.
„Anton Wilhelm Amo se na území Německa dostal ve třech letech. Darovali ho – jako nějakou věc nebo zvíře – vládci Braunschweigu a byl jedním z takzvaných dvorních mouřenínů. Dostal ale velkou výsadu a směl studovat. Získal titul z práv a později vyučoval na univerzitě,“ vypráví Kopp.
„Na to, že šlo původně o otroka, jde samozřejmě o naprosto mimořádný příběh. Uměl šesti jazyky a byl mimořádně vzdělaný. Nový název ulice bude otrokářství připomínat pomocí konkrétní osoby, na kterou může být černošská komunita hrdá,“ přibližuje.
Rasismus v Německu
Koppův spolek Berlin Postkolonial ale neřeší jen název Mohrenstraße. Na německou koloniální éru upomíná v metropoli celá řada dalších ulic. Jejich jména jsou ale pro aktivisty ve výsledku podružná – jde jen o symboly mnohem hlubších problémů, jak vysvětluje Tahir Della z německé iniciativy lidí černé pleti:
Americká rýže Uncle Ben's mění kvůli rasismu název. Zmizí i známé logo usměvavého černocha
Číst článek
„Rasismus je součástí každodenního života, najdete ho ve všech patrech společnosti. Nejde jen o osobní spory nějakých jednotlivců, mnohem větším problémem je, že se tyhle názory šíří i ve státních strukturách. Je nutné, aby to všichni zúčastnění začali brát vážně a jednotlivé kauzy přestali označovat za nějaké ojedinělé případy.“
Vymýcení rasismu podle Delly ještě potrvá. Němci si prý jeho rozsah pořád úplně neuvědomují.
„Pořád to naráží na silný odpor, ale je tu už dost lidí, kteří ten problém začali brát vážně a chtějí ho řešit. Těžko říct, jak je na tom společnost jako celek, každopádně někam se už posunout musí,“ myslí si.
„Měli jsme tu teroristickou skupinu NSU, která vraždila imigranty, teď je tu takzvaná NSU 2.0, ve které někdo přímo z policejních služeben rozesílá výhružné dopisy. Pak útoky v Hanau a Halle. Důvodů k obavám je dost. Německo nemá na výběr – zkrátka to musí řešit,“ uzavírá Della.
