Norsko pod tlakem kvůli odebírání dětí. Štrasburský soud posunul do další fáze devět nových stížností
Počet případů dětí odebraných norským úřadem Barnevernet před Evropským soudem pro lidská práva stále roste. V polovině června se do dalšího stadia posunulo šestnáct stížností včetně té od Evy Michalákové, v polovině října přibylo dalších devět. Celkem tak Norsko čelí už více než třicítce stížností. České ministerstvo zahraničí také v minulých týdnech jednalo s ředitelkou norského úřadu, který Barnevernet metodicky zastřešuje.
„V mezidobí byly norské vládě oznámeny další stížnosti na postup Barnevernetu. Nových stížností je devět, ale jedna stížnost je atypická,“ uvedla na dotaz redakce Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP).
Kauza Michaláková postoupila do další fáze. Evropský soud pro lidská práva chce po Norech vyjádření
Číst článek
Před soudem tak aktuálně Norsko čelí 31 stížnostem, které se sociální služby týkají. Už v polovině června se do stejného procesního stupně dostalo šestnáct stížností včetně kauzy Michalákových nebo slovenského případu odebrané Maxine, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz.
Řízení před štrasburským soudem probíhá v několika fázích. Jednou z nich je nově od počátku letošního roku ta, kdy se žalovaná strana může ke stížnosti vyjádřit. Právě v tomto stadiu je nyní šestnáct červnových a devět říjnových případů. Norské vládě nyní běží lhůta pro zaslání stanoviska.
‚Jistý úspěch‘
Zhruba 90 procent všech stížností podaných k Evropskému soudu pro lidská práva je odmítnuto, aniž by se do tohoto procesního stadia vůbec dostaly. Už dříve proto český vládní zmocněnec při soudu Vít Schorm pro iROZHLAS.cz označil tento posun v případech za „jistý úspěch“.
Přelomový rozsudek pro kauzu Michalákové. Norové ve Štrasburku prohráli soud o adopci odebraného chlapce
Číst článek
„Stížnosti oznámené žalované vládě nebyly odmítnuty bez stanoviska žalované vlády, protože je ESLP nepovažoval za zjevně nepřijatelné, tedy například podané po lhůtě, bez vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy, neslučitelné s Úmluvou či zjevně neopodstatněné,“ uvedl tehdy.
Česko má možnost v případě všech stížností týkajících se Barneverntu takzvaně intervenovat. To znamená, že ke každé stížnosti budou moci čeští zástupci poslat své vyjádření. Evropský soud pro lidská práva ovšem musí nejdříve intervenci povolit. K tomu už došlo u všech případů z poloviny června letošního roku.
„Ohledně patnácti červnových stížností proti Norsku na postup Barnevernetu česká vláda požádala o povolení intervenovat a povolení od soudu dostala. Zatím jsme však nebyli vyzváni k předložení intervence,“ vysvětlila Petrová s tím, že o povolení intervenovat bude žádat i v případě devíti nově oznámených stížností. V šestnáctém z červnových případů, který se týká Evy Michalákové, Česko o povolení intervenovat nemuselo, u něj je zaručeno automaticky.
Jednání v Česku
V Česku také předminulý týden proběhlo jednání s norskými zástupci, které se dotýkalo právě problematiky odebírání dětí a Barnevernetu. Do republiky přijela Kristin Ugstat Steinremová, ředitelka mezinárodního oddělení norského Ředitelství pro děti, mládež a rodinu, pod který sociální služba spadá. Spolu s ní se jich účastnil také norský velvyslanec v Česku Robert Kvile.
Ředitelka Barnevernetu: Dát dítěti facku je u nás zakázané, ale automaticky ho za to neodebereme
Číst článek
„Cílem jednání bylo především získat detailnější informace o fungování příslušných úřadů, a to jak v České republice, tak v Norsku. Konkrétní případy, včetně případu paní Michalákové, byly v obecné rovině také konzultovány,“ popsala pro iROZHLAS.cz setkání mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová s tím, že jednání budou pokračovat.
Vedle zástupců ministerstva zahraničí se Steinremová s Kvilem setkali s ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňkem Kapitánem a senátorkou Jitkou Chalánkovou (nezávislá, dříve TOP 09), která se v Česku dlouhodobě věnuje případu Michalákových.
„Zajímali se o český systém, o konkrétních kauzách se ale bavit nechtěli. Já sama jsem se k případu paní Michalákové, ale i třeba nedávnému rozsudku před Evropským soudem pro lidská práva, kde Norsko prohrálo, vyjádřila. A ujistila jsem je, že se tomu budu dál věnovat,“ okomentovala jednání pro iROZHLAS.cz Chalánková s odkazem na nedávný verdikt ve věci odebraného syna Norky. Informovali jsme o něm ZDE. Podle Chalánkové jednání proběhlo právě na žádost norské delegace.
Sama ředitelka norského úřadu Steinremová v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 uvedla, že se Norsko snaží vést otevřený dialog. „Takže letos v březnu jsme byli například v Polsku a teď jsme v Praze. Je pro nás důležité touto cestou šířit povědomí o tom, jak v Norsku orgány Péče o děti fungují a jak se k problematice staví naše zákony. Na těchto cestách ale také získáváme informace o tom, jak to funguje u vás, jak funguje český systém a české zákony. Snažíme se najít to, co mají systémy společné, i to, v čem se liší,“ řekla. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE nebo poslechnout i s komentářem ZDE.
V Česku patří mezi nejsledovanější kauzy z Norska případ manželů Michalákových, kterým Barnvernet odebral syny Davida a Denise v roce 2011. V roce 2016 přišla Eva Michaláková o rodičovská práva, otci byla ponechána, zhruba o rok později se Michaláková obrátila na štrasburský soud. K posunu u soudu došlo právě v červnu letošního roku, i Michaláková tak nyní čeká na případné vyjádření norské vlády.
