Zbrojení Ukrajiny by pro USA nemělo být jen byznys, volá Evropa. Američané by podle EU také měli přispět
Evropská unie vítá obrat v rétorice amerického prezidenta Trumpa, který chce Ukrajině poslat systémy protivzdušné obrany Patriot. Má za ně podle něj ale zaplatit Severoatlantická aliance. „Pokud slíbíte, že darujete zbraně, a pak řeknete, že to zaplatí někdo jiný, není to opravdu darováno vámi, viďte?“ namítá šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU navíc tlačí na Bílý dům, protože se jí nepodařilo schválit 18. balík protiruských sankcí.
Podle posledních prohlášení Donalda Trumpa se zdá, že se ke svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi obrací zády, píše web německé veřejnoprávní Deutsche Welle. Trump se odklání od své dřívější chvály, a naopak uvádí, že je s přístupem Putina velmi nespokojen.
Patrioty pro Ukrajinu zaplatí NATO, řekl Trump. Rusko jimi zdůvodňuje pokračování invaze
Číst článek
„Vidíme, že Spojené státy si také uvědomily, že Rusko doopravdy mír nechce,“ řekla novinářům v úterý šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Bývalá estonská premiérka také upozornila, že ruské ostřelování „dosáhlo rekordní úrovně“.
Nový plán
Trump v pondělí oznámil, že prodá systémy protivzdušné obrany Patriot a další výzbroj evropským zemím, aby je mohly přeposlat Ukrajině. A to dva týdny poté, co Bílý dům pozastavil některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
Nový plán by měl urychlit a rozšířit dodávky amerických zbraní, které Ukrajinci dle svých slov potřebují mezitím, co čelí rostoucímu počtu ruských vzdušných úderů. Některé evropské země již do Kyjeva přeposílají zbraně americké výroby, Trumpův návrh by ale do procesu vnesl více jistoty.
Americký prezident také v pondělí uvedl, že evropské země budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině. Chce je tak povzbudit k dodávání většího množství vlastních vojenských zásob. Zároveň v situaci spatřuje výnosný byznys a příležitost pro Spojené státy.
Tímto způsobem se na vyzbrojování Ukrajiny chtějí podílet například Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, prozradil v pondělí šéf NATO Mark Rutte. Petr Fiala naopak v úterý oznámil, že Česko se k iniciativě nepřipojí a bude se soustředit na jiné způsoby, jak Ukrajině pomoci.
22:42
Trumpův obrat mě nepřekvapuje. Ficova vláda se chová pokrytecky, říká poradce resortu obrany Naď
Číst článek
Sdílet ‚břemeno‘
Podle unijních představitelů by ale i Spojené státy měly nést část „břemene“. „Pokud za tyto zbraně platíme, je to naše podpora – tedy evropská podpora – a děláme toho co nejvíce, co můžeme, abychom Ukrajině pomohli. Požadavek tedy je, aby všichni dělali to stejné,“ řekla Kallasová.
Souhlasí s ní také dánský politik a bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Ukrajině poskytujeme hodně financí, aby si mohla koupit jakékoliv zbraně, a munici potřebuje… Ale velice rád bych viděl všechny naše partnery, jak k tomuto také přispívají, pokud chceme, aby tato válka skončila,“ prohlásil.
Spojené státy jsou největším dárcem Ukrajiny od počátku ruské invaze, Evropská unie však jako celek během totožného období utratila přibližně stejnou částku jako Washington. Vyplývá to z dat Kielského institutu, která citovalo Rádio Svobodná Evropa. Při započtení pomoci ukrajinským uprchlíkům pak Evropa USA předčí.
Stoprocentní clo
Trump zároveň Rusku pohrozil stoprocentními sankcemi, které Washington podmínil 50denním ultimátem pro uzavření mírové dohody s Ukrajinci.
Trumpova hrozba je vážná, říká Peskov. ‚Ultimáta jsou pro nás ale nepřijatelná,‘ tvrdí Rjabkov
Číst článek
Druhotné sankce by pak Bílý dům uvalil na země, které s Ruskem obchodují.
I k těmto vyjádřením však mají někteří evropští činitelé výtky, například podle nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa je lhůta, která trvá do začátku září, příliš dlouhá.
Experti, mezi nimi například bezpečnostní analytička Torrey Taussig, tvrdí, že je příliš brzy na to soudit, zda se Trumpův postoj vůči Ukrajině nadobro změnil.
Podle Taussig může ještě americko-ukrajinský vztah prodělat více zvratů, než by byl schopen unést. Dodává však, že současný stav je rozhodně „pozitivnější“ než dříve.
Závislost na USA?
Během toho, co Evropa zbrojí – ať už na nátlak USA, nebo poté, co si uvědomila svoji vlastní geopolitickou křehkost – rozhodují se tedy její politici, kolik chtějí do amerických zbraní investovat.
Nákupy výzbroje, zejména pak zbraňových systémů, kupujícího zavazují i na několik let.
Je potřeba společně řešit nejprve výrobu, poté dodávky a samozřejmě i údržbu. Již nyní by podle odborníků mohlo ukončení evropské závislosti na amerických zbraních či logistice zabrat alespoň dekádu – a s vývojem za Atlantikem, který se mnohdy ukazuje jako nevyzpytatelný, to v některých vzbuzuje obavy.
Trump pošle Ukrajině střely Patriot. ‚Platit je bude Evropská unie,‘ zdůraznil
Číst článek
Například Francie tlačí na více „vnitroevropských“ nákupů, jiné státy toto naopak frustruje, protože to podle nich pouze zpomaluje proces dodávání zbraní jak do evropských států, tak do rukou Ukrajinců. Nový americký plán tyto francouzské snahy zcela zametá pod koberec, potenciálně by do Spojených států mohlo téct ještě více evropských peněz než doposud.
Zatímco Evropa tlačí na USA, aby navýšily svou podporu Ukrajině a „potrestaly“ Rusko, sama v této oblasti čelí jistým překážkám. Jednou z nich je slovenské blokování přijetí osmnáctého sankčního balíčku proti Rusku.
Slovenský premiér Robert Fico žádá po Evropské unii odklad hlasování a další jednání. Ačkoliv je z vývoje dle svých slov Kallasová „velice smutná“, zachovává si prý jistý „optimismus“ a věří, že k dohodě mezi evropskými státy v následujících dnech dojde.
