Opoziční liberálové Donalda Tuska jasnými vítězi polských voleb
Polská volební komise už z 90 procent zpracovala výsledky nedělních předčasných voleb do Sejmu a Senátu. Čísla potvrzují vítězství pravicově liberální Občanské platformy s 41 procenty hlasů. Na druhém místě je vládní strana Právo a spravedlnost s 32 procenty. Do Sejmu se dostane také levicová koalice, které dalo hlas 13 procent, a Polská strana lidová s devíti procenty.
Polsko se probudilo do nové politické reality. Voliči přišli k volbám v největším počtu od roku 1989, což znamená, že tyto volby považovali za důležité. Zvolili strany, které odmítají konfrontaci a výtržnictví jako politický styl. Vítězná Občanská platforma oznámila, že základem její vlády má být shoda a spolupráce, dokonce i s opozicí.
"Máme závazek usmíření. Děkujeme všem, kteří se voleb zúčastnili, i těm, kteří volili naše konkurenty. Uděláme vše pro to, aby Polsko bylo pro vás dobrým domovem," ujišťoval předseda Občanské platformy a pravděpodobný příští premiér Donald Tusk.
Významný představitel jeho strany Bronislaw Komorowski ale upozornil, že bude usilovat o zřízení komisí, které vyšetří období vlády premiéra Kaczyńského a zejména si posvítí na práci tajných služeb.
Všichni teď čekají na první prohlášení prezidenta Lecha Kaczyńského. Bude-li se chtít pomstít za porážku strany svého bratra, může například vetovat zákony, předložené parlamentní většinou, a brzdit legislativní proces.
Brusel očekává vstřícnost a proevropský postoj
Evropská unie vítá výsledek polských voleb s úlevou. Dvouleté vládnutí bratrů Kaczyńských poznamenaly časté spory při jednáních sedmadvacítky. Od nové polské vlády se očekává vstřícnost a proevropský postoj.
V posledních dvou letech polská reprezentace bojovala často úporně, ale i úspěšně za vylepšení své pozice v sedmadvacítce. Nejviditelnější byl její zápas za několikaleté zachování systému hlasování v Unii, který Polsku vyhovuje a kvůli kterému v červnu hrozilo zablokovat jednání o nové unijní smlouvě. Poláci ale také odmítali například iniciativy jako Evropský den proti trestu smrti, který podporovaly všechny ostatní členské země.
Varšava se za společného vládnutí bratrů Kaczyńských sice prezentovala jako bojovník za práva a postavení nových členských zemí. Podle diplomatů ale bojovala především za své vlastní zájmy, a často docela bezohledně.