„Prezident Trump zaručil úplnou výjimku ze sankcí pro plynovody TurkStream a Družba, což Maďarsku umožní i nadále poskytovat rodinám nejnižší ceny energií v Evropě. Děkuji vám, pane prezidente!,“ napsal Viktor Orbán po nedávné schůzce v Bílém domě.

S Donaldem Trumpem jej pojí dlouhodobé přátelské vztahy, otázkou však zůstává, zda za nimi opravdu vězí společný pohled na svět, či spíše pragmatismus. Z amerických sankcí uvalených na ruské společnosti Lukoil a Rosněft se Orbánovi každopádně podařilo Maďarsko na jeden rok vyjmout.

Tím pravděpodobně zaskočil nejen řadu analytiků, kteří mu příliš velké šance na úspěch nedávali, ale i Brusel, kde Budapešť v podstatě po celou jeho vládu platí za jakéhosi věčného potížistu.

Ze sedmadvaceti členů Evropské unie jsou Maďarsko a Slovensko jedinými zeměmi, které po vypuknutí plnohodnotné invaze surovinu od Ruska přes kritiku Bruselu a později i Washingtonu stále odebírají a zároveň se dlouhodobě staví proti výzvám její dovoz zastavit.

Kromě nákladů se Orbán hájí tím, že jinou alternativou nedisponuje, což nicméně není tak docela pravda. Má ji například v ropovodu Adria vedoucího z Chorvatska, jak nedávno pro Český rozhlas nastínil politolog Martin Jirušek. Za postoji obou zemí se tak částečně nabízí hledat spíše politiku než reálně chybějící jiné zdroje.

Právě Orbán také mezi unijními státníky platí za někoho, kdo má k Vladimiru Putinovi nejblíže, a i když jej nejde vyloženě označit za spojence, neboť si je dobře vědom potřeby upřednostňovat maďarské zájmy a i toho, aby do Budapešti proudily evropské peníze, stále se to snaží obrazně řečeno hrát na obě strany.

Kromě pokračování ve vztazích s Kremlem, „stavění se na zadní“ ohledně ruské ropy, zdržování protiruských sankcí či odmítání přijetí Ukrajiny do Evropské unie se pak s kritickými hlasy ze strany Bruselu střetává i při otázce dodržování hodnot právního státu.

„Jsou zde dvě dimenze. První je ta zahraničněpolitická, kdy Orbán společně s Ficem asi nejvýrazněji ze všech členských států narušují příslušnou jednotu. Pak je zde ta vnitropolitická, což je už patnáct let trvající odklon od zásad právního státu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Pavlína Janebová, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

Vysvětlování v Bruselu

Jak dále upozorňuje, Orbánovými postoji dochází k narušování jednotného trhu i zneužívání financí z evropského rozpočtu, tedy peněz daňových poplatníků Francie, Dánska a dalších států, jež jsou čistými plátci. „Zároveň zde není vůbec žádná vůle ze strany Orbána ani strany Fidesz jakýmkoli způsobem spolupracovat a situaci spravit. Orbán si vysloveně vystavěl image na tom, že se takzvaně vymezuje proti Bruselu,“ doplňuje analytička.

V otázkách právního státu poukazují unijní zástupci například na problematický stav nezávislosti justice, omezování svobody tisku či dodržování lidských práv včetně těch LGBTQ+ komunity. Podle mnohých Orbánovo Maďarsko sice čerpá unijní výhody, na druhou stranu ale odmítá respektovat základní unijní závazky.

Pokud by Bruselu s Budapeští došla trpělivost, mohl by jí pozastavit určitá práva včetně třeba hlasování v Evropské radě, zatím ale nic takového na stole reálně neleží. Maďaři musí nicméně v Bruselu Orbánovy kroky pravidelně vysvětlovat.

Mluví-li se pak v Unii o Ukrajině, která zatím podle zprávy Evropské komise postupuje v klíčových požadovaných reformách, Maďarsko se pravidelně uvádí jako zarytý odpůrce v podstatě čehokoli spojeného s jejím přijetím.

Mezi Orbánem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se nedávno rozhořela dalších ze slovních přestřelek, jak zmiňuje server Euronews. Ukrajinský prezident maďarského premiéra vyzval, aby vstup jeho země přestal blokovat, neboť mařením jejích šancí podle něj ukazuje podporu Putinovi. Orbán na to reagoval s tím, že Kyjevu nic nedluží a jeho budoucnost v Unii odmítá, neboť by to „do Evropy přineslo válku a na Ukrajinu by odcházely maďarské peníze“.

Premiér se také nechal slyšet, že Ruskem napadená země by spíše než plnohodnotným členem Unie měla být jejím strategickým partnerem.

Visegrádská trojka?

Orbán tak svou zemi co do důvěryhodnosti opakovaně posílá na jakousi bruselskou samotku. „Zvolil izolaci a cestu neliberální demokracie proti zjevnému zájmu Evropské unie a vlastně i Maďarska,“ citoval například server Politico jednoho z unijních diplomatů.

Jednoho víceméně spojence, byť ne vůči Ukrajině až natolik vyhraněného, ale v Unii přeci jen má, a sice zmíněné Slovensko v čele s premiérem Robertem Ficem. Ten kdysi například prohlásil, že svoboda do země přišla z Východu a ze Západu zvrácenosti progresivismu. Politik nechyběl ani při květnových oslavách výročí druhé světové války v Moskvě.

Po výsledku českých sněmovních voleb ale Orbán, minimálně v otázkách Ukrajiny, v Unii zavětřil další možnou spřátelenou tvář a nechal se slyšet, že by chtěl vytvořit jakýsi „antiukrajinský blok“, jak napsal server Politico. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš, jenž dlouhodobě avizuje, že jeho vláda českou pomoc Ukrajině omezí, nicméně uvedl, že „žádná taková iniciativa neexistuje a nic o tom neví“.

Kromě toho se Orbán také netají tím, že pomýšlí na obnovení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, nicméně pouze tříčlenné. Pro Polsko, jež Rusko jednoznačně vnímá jako agresora, je totiž jakékoli příslušné společné jednání kvůli rozdílnému vidění Moskvy mimo hru.

„Orbán si myslí, že je možné se vrátit do období před osmi deseti lety, kdy byla Visegrádská skupina včetně Polska velmi sjednocená, výhradně tedy v tématu migrace, a na úrovni Evropské unie působila velmi hlasitě. Tehdy to pro něj byla důležitá platforma a pasoval se do role jakéhosi mluvčího. Chtěl by, aby se obnovila, neboť dnes v Unii od naprosté většiny svých protějšků důvěru nemá,“ podotýká Janebová a poznamenává, že se maďarská zahraniční politika svou pozorností zaměřuje na země západního Balkánu.

Špionážní aféra

Že by si Orbán každopádně unijní důvěru ještě kdy získal zpět, se vzhledem k jeho neměnným názorům i zavedenému obrazu v Unii jeví jako více než nepravděpodobné. Nepřidává mu pak ani aféra s maďarskými špiony, kteří mají podle investigativních novinářů již po léta působit v Bruselu a pro premiérovy zájmy se měli pokoušet naverbovat unijní zaměstnance.

Zajímali se například o vnitřní záležitostí Komise nebo se snažili do klíčových postů prosadit více Maďarů, jak píší novináři.

Jeden z nich, Szabolcs Panyi, nedávno poskytl rozhovor serveru iROZHLAS.cz. „Maďarská rozvědka IH (Információs Hivatal) pod vedením Jánose Lázára vytvořila celé oddělení pověřené špehováním institucí Evropské unie, a to v Budapešti. V Bruselu na Stálém zastoupení Maďarska při EU pak byli nasazení operativci rozvědky pod diplomatickým krytím,“ popsal mimo jiné Panyi.

Kauza by mohla mít dopad na už tak nepříliš tolerovaného maďarského eurokomisaře a bývalého velvyslance při Evropské unii Olivéra Várhelyiho. Neznámou zatím ale je, jak velký. Várhelyi má v Komisi na starosti portfolio zdraví a blahobytu zvířat.

Kdo bude vládnout?

Změna v samotném Maďarsku i co do jeho postavení navenek by nicméně mohla nastat přibližně za půl roku, kdy zemi čekají parlamentní volby. V nich Orbán podle prozatímních průzkumů moc šancí nemá, připisují je spíše opoziční straně Tisza v čele s Péterem Magyarem.

Podle Pavlíny Janebové by si tak Unie mohla v případě vítězství Tiszy do jisté míry oddychnout, neboť by jeho vláda chtěla Maďarsko z Orbánem vybudované samotky dostat ven.

„Bude mnohem konstruktivněji kooperovat a komunikovat. Bude to prostě běžný členský stát, jehož vláda může mít politické názory lišící se od mainstreamu, ale důraz podle mě bude na to, aby se Maďarsko opět stalo plnohodnotným členským státem,“ nastiňuje možný vývoj v případě vítězství Tiszy analytička.

V otázkách Ukrajiny nicméně podle ní nemůžeme čekat, že by se i s takovým scénářem pozice Budapešti přes noc změnila v „největšího podporovatele Ukrajiny“.

„Tisza rozhodně není liberální protipól strany Fidesz, jejímž členem kdysi Magyar byl. To není žádný levicový liberál. V zahraniční politice ale lidé z Tiszy kladou důraz na to, že by byli mnohem konstruktivnější, pokud jde o vztahy k Bruselu a Kyjevu. Rozhodně by nebyli tak antagonizující jako je vláda Fidesz, zároveň ale poukazují na to, že podstata problémů mezi Maďarskem a Ukrajinou je například i v otázce menšiny,“ doplňuje expertka.

Doma si Orbán mezitím snaží svou oslabenou pozici upevňovat například přilepšením důchodcům skrze čtrnáctý důchod či právě ukazováním toho, jak se těší příznivým vztahům se současnou americkou administrativou.

Jana Stuláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít