OSN musí šetřit na vytápění i provozu eskalátorů. Organizaci chybí příspěvky od členských států
Organizace spojených národů musí ve svých ženevských budovách kvůli finanční nouzi šetřit, členské státy totiž neplatí členské příspěvky. Uvedla to v úterý podle agentury DPA ředitelka správy evropského sídla OSN v Ženevě Kira Kruglikova. Některé budovy byly uzavřeny, aby se ušetřilo na vytápění či klimatizaci.
Podle DPA panuje v OSN akutní nedostatek peněz. Jen 142 z 193 zemí totiž za rok 2023 zaplatilo své členské příspěvky, vyplývá z údajů instituce. Mezi chybějícími platbami je mimo jiné ta od Spojených států, největšího přispěvatele do rozpočtu OSN. USA zatím nezaplatily ani za rok 2024; termín k platbě byl 8. února, do kdy do rozpočtu plnou částkou přispělo 51 států včetně České republiky, dalších 41 zemí zaplatilo do 25. března.
USA nevěří, že se Izrael dopouští v Pásmu Gazy genocidy. Zpravodajka OSN zmiňuje čistky
Číst článek
Aby bylo možné nadále pořádat alespoň konference, musí být podle Kruglikové omezeny náklady, které nesouvisí se mzdami. Některé kancelářské budovy tak byly přechodně uzavřeny, aby se ušetřilo za úklid, vytápění nebo klimatizaci.
Zkráceny byly také otvírací doby, aby se ušetřilo na energiích a výdajích na ostrahu. Už několik měsíců se v areálu méně svítí a toto úsporné opatření má pokračovat. Stojí také některé eskalátory a výtahy.
Ačkoliv nedostatek financí v rozpočtu není pro OSN ničím novým, podotýká server Swissinfo.ch, rozdíl mezi příjmy a výdaji byl v loňském roce nebývale vysoký. Výdaje za elektřinu správy ženevských kanceláří se v roce 2023 zvýšily o 344 procent oproti roku 2021, uvedla mluvčí. Ženevské kanceláře OSN udržují 34 konferenčních sálů a 59 výtahů - ročně se v tamním diplomatickém úlu koná kolem 8000 jednání na různých úrovních mezinárodní spolupráce.
Současně probíhají v ženevském areálu od roku 2017 rozsáhlé stavební práce, píše DPA. Budovy vystavěné převážně ve 30. letech minulého století musí být renovovány. Valné shromáždění OSN na to v roce 2015 schválilo náklady kolem 850 milionů eur (téměř 21,5 miliardy korun).
V Ženevě sídlí řada organizací, orgánů a agentur OSN, včetně Světové zdravotnické organizace, Světové obchodní organizace nebo Rady OSN pro lidská práva.
Laxní přístup
K nevyváženosti rozpočtu OSN v poslední době nepřispěl jen laxní přístup některých členských zemí k plnění závazků vůči rozpočtu a nárůst cen energií, ale i další neočekávané výdaje jako uzavření mírové mise v Mali, která fungovala od roku 2013. Stalo se tak na žádost tamní vlády a OSN musela repatriovat svůj personál i vybavení a vyplatit finanční náhrady zaměstnancům.
Výše příspěvků jednotlivých členských zemí do rozpočtu OSN se odvíjí od řady faktorů; berou se v potaz ukazatele jako hrubý národní produkt nebo výše státního dluhu a platí rovněž spodní i horní hranice na to, kolik může jednotlivý stát přispět. ČR podle údajů instituce letos v únoru do rozpočtu přispělo 10,7 miliony dolarů (asi 250 miliony korun).
