Ostrov Nauru hledá cestu z klimatické krize. Peníze na přesídlení obyvatel chce získat prodejem pasů
Třetí nejmenší země na světě, ostrov Nauru v Tichém oceánu, čelí rostoucí hladině oceánů a až 90 procent obyvatel se bude muset v budoucnosti přestěhovat. Náklady na to chce získat vláda prodejem občanství.
Tropický ostrov Nauru v Tichém oceánu, který se nachází 2900 kilometrů severovýchodně od Austrálie, popisují místní úřady jako ostrovní ráj s průzračným mořem, rozmanitou biodiverzitou a korálovými útesy. Nauru se zároveň má stát centrem inovací a technologií udržitelného rozvoje, které mají zamezit tomu, aby se více než deset tisíc místních muselo v budoucnu rozloučit se svým domovem.
Dvaadvacet kilometrů čtverečních velkému ostrovu totiž hrozí, že kvůli stoupající hladině moří a stále častějším povodním zmizí jeho velká část pod hladinou. U Nauru roste hladina moří rychleji, než jaký je světový průměr – za posledních 30 let stoupla o 17 centimetrů. Když přijdou záplavy nebo se voda rozlije z jiného důvodu, skončí pod hladinou obytné čtvrtě, vládní budovy i jediné místní letiště. Hladina podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) poroste i nadále.
25:06
Afričanka: Největší znečišťovatelé mají povinnost přispívat těm, kteří teď řeší důsledky změny klimatu
Číst článek
Pokud budou přijata opatření na ochranu klimatu, stoupne do konce století hladina o 69 centimetrů. Pokud však žádná přijata nebudou, může být hladina v roce 2100 až o dva metry výš. „Ve všech možných scénářích a za předpokladu, že nebudou přijata žádná další opatření, tak Nauru pravděpodobně na konci století zažije víc než 100 dní záplav za rok,“ píše ve své analýze NASA.
V budoucnu proto bude nutné, aby se až 90 procent Naurujců přestěhovalo do vyšších poloh. Finance na to chce vláda získat pomocí nového Programu pro občanství pro ekonomickou a klimatickou odolnost Nauru, který nabízí zájemcům druhé občanství. Za něj lidé bez kriminální minulosti a po prověření místními úřady zaplatí 105 tisíc dolarů, v přepočtu 2,5 milionu korun. Zároveň po nich úřady nežádají, aby na ostrově pobývali, píše se v doprovodných materiálech.
Kromě pasu, který umožňuje bezvízový vstup nebo možnost žádosti o vízum na místě do 89 zemí, zájemci budou přispívat k národnímu rozvoji. „Investujete do budoucnosti naší planety,“ stojí v informacích.
‚Záležitost života a smrti.‘ Mezinárodní soudní dvůr se snaží přijít na to, kdo je odpovědný za oteplování
Číst článek
Úřady si slibují, že tak získají až 65 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun, uvádí agentura Bloomberg. Zaplatí z nich nejen přesídlení obyvatel, do vyšších poloh přesune také důležitou infrastrukturu a obecně posílí odolnost ostrova proti změnám klimatu.
V plánu je také kultivace ostrova, jehož prostředí poškodily roky těžby fosfátů. Australská stanice SBS News uvedla, že kvůli tomu se stalo až 80 procent ostrova neobyvatelného. Program financovaný z prodeje občanství by to měl změnit a nabídnout tak nová území, kam se lidé v budoucnu přesunou nebo které bude možné využít jako zemědělskou půdu.
Problémem rostoucí hladiny moří se Nauru nezabývá poprvé. Nejvýrazněji na sebe ale upozornil ostrov na loňské klimatické konferenci COP29, kdy spolu s dalšími zeměmi v Alianci malých států odešly z jednání o finančních náhradách. Na něm se mluvilo o tom, kolik by měly bohaté země vyplácet státům, na které nerovnoměrně dopadají následky klimatických změn. K těm přispívá skleníkový plyn oxid uhličitý, který se do ovzduší uvolňuje například spalováním fosilních paliv.
„Zatímco svět mluví o klimatických akcích, my musíme být aktivní, abychom zajistili budoucnost našeho národa,“ uvedl v roce 2023 prezident ostrova David Adeang. „Nebudeme čekat, až vlny spláchnout naše domy a infrastrukturu.“
