‚Záležitost života a smrti.‘ Mezinárodní soudní dvůr se snaží přijít na to, kdo je odpovědný za oteplování
Změnou klimatu nejvíce postižené země stojí v Haagu proti těm, které vypouštějí velké množství emisí skleníkových plynů. Na začátku byla iniciativa mladých lidí z Fidži a Vanuatu, ostrovních států v Pacifiku, kterým kvůli změně klimatu hrozí úplný zánik. Rezoluci OSN, která vyzvala Mezinárodní soudní dvůr k vyjasnění této právní situace kolem změny klimatu, nakonec podpořilo 132 zemí včetně Česka.
Rezoluce má přesně určit, jak jsou země právně odpovědné za své skleníkové emise, které skrze sucha, povodně nebo zvedání hladin oceánů působí škody jiným zemím, ale i jednotlivcům a budoucím generacím.
2:58
Placené ‚klimatické volno‘ proniká do pracovního práva. Španělsko ho jako první zavádí v celé zemi
Číst článek
Přímo v rezoluci, která žádá o prozkoumání situace, se píše, že změna klimatu je bezprecedentní výzva civilizačních rozměrů a že blahobyt lidstva závisí na okamžité a naléhavé reakci na ni. V Haagu při slyšení vystupují zástupci skoro stovky zemí světa.
‚Pád ze srázu‘
Ze strany změnou klimatu nejvíce postižených zemí zaznívá směs emotivního popisu situace a právnických obratů. Od zemí z Pacifiku, Karibiku nebo z lidnatého, potápějícího se a vedry trpícího Bangladéše nebo od Pákistánu, kde povodně a sucha ničí úrodu, od těch všech zaznívalo, že pro ně není změna klimatu něco spekulativního, ale záležitost života a smrti.
Ptaly se, kdo přijme jejich občany, až tam nepůjde žít. Žádaly také soud, aby pomohl svět navigovat, aby nespadl ze srázu. Uváděly, že státy světa mají podle mezinárodního práva povinnost zamezit přeshraničnímu ničení životního prostředí v jiných zemích a že historicky největší producenti skleníkových plynů to svou nečinností v ochraně klimatu porušují. Argumentují například tím, že těžba a spotřeba fosilních paliv přes všechny sliby stále roste a je rekordně dotovaná.
Světová produkce vína bude letos patrně nejslabší od roku 1961. Hlavní příčinou jsou klimatické problémy
Číst článek
Země jako Spojené státy se před soudem hájily, že nejde o porušování závazků, pokud země nesplní své stanovené cíle snižování emisí, Rusko a severské země tvrdily, že neexistuje shoda na tom, jak definovat spravedlivý příspěvek jednotlivých zemí ke globální ochraně klimatu.
Verdikt v lednu
V pátek skončí desetidenní slyšení posledními příspěvky jednotlivých zemí a verdikt se očekává v lednu. Nebude právně závazný, ale může sloužit jako vodítko pro jiné soudy při mnoha klimatických žalobách a případech, které jsou podané v různých částech světa včetně Česka.
Ty se týkají například soudního vymáhání škod způsobených změnou klimatu po zemích či firmách, které se na vypouštění emisí skleníkových plynů ve velkém podílejí. Podle kostarického zástupce cílem celého případu není odsuzování jednotlivých zemí za ničení klimatu, ale zkrátka jasněji vymezit jejich povinnosti.
